Výpis všech autorů

Anne Frasier

Anne Frasierová je úspěšnou autorkou pětadvaceti knih, přeložených do více než dvaceti jazyků, a spisovatelkou, které nečiní nejmenší problém střídat žánry – získala prestižní RITA Award v kategorie romance s napětím , za paranormální romanci Bad Karma o rok později cenu Dauphne du Maurier Award, vydala několik sbírek povídek a básní a úspěšně si vedly i její paměti The Orchard . Thriller Nejsem mrtvá z předloňského roku obdržel ocenění International Thriller Writers Award za rok 2017 v kategorii nejlepší původní paperback. Narodila se v Burlingtonu ve státě Iowa.

Anita Franková

Narodila se jako jediné dítě v rodině advokáta v Litomyšli. Krásné a šťastné dětství ukončil Mnichov. Rodina se přestěhovala do Prahy, kde ji zastihla okupace se všemi protižidovskými opatřeními, včetně zákazu školní docházky. Anita místo páté třídy navštěvovala jen ilegální kroužek. Tatínek náhle zemřel. V létě 1942 byly s maminkou deportovány do Terezína. V dívčím domově L 410 se seznámila s děvčaty, s nimiž se pak přátelila celý život. V prosinci 1943 byly s maminkou zařazeny do transportu s cílem Osvětim, rodinný tábor. Koncem července 1944 se dostaly do tábora Stutthof a poté do jeho pobočného tábora Guttau. Společně prožily, chatrně oblečené a vysílené, evakuační pochod vězňů. Když se po delším pochodu vrátily do tábora, Anita onemocněla, a dalšího pochodu už nebyla schopna. Obě proto spolu s několika málo vězni zůstaly v táboře. Jen náhodou pak unikly smrti, když esesáci začali vězně vraždit injekcemi, střelbou, údery pažbou pušek. Anita s maminkou po několika ranách upadly do bezvědomí, ale za nějaký čas se probraly na sněhu: esesáci byli pryč. Za tři dny je našli vojáci Rudé armády a převezli je do nemocnice v Syzrani a Kujbyševu. Domů se vrátila nejprve Anita v listopadu 1945, její maminka až v březnu 1946. O čtyři toky poději však na následky zranění z Guttau zemřela. Všechny Anitiny vzpomínky a vlastně celý její život byl pevně spojen s maminkou, která jí svou pohotovostí a statečností několikrát zachránila život. Po návratu se Anitě podařilo vystudovat vat obor dějepis-archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1951 se také provdala a narodila se jí jediná dcera Ela. Po promoci pracovala několik let ve Státním ústředním archivu jako archivářka, od 1. října 1969 až do své smrti, tedy téměř čtyřicet let, byla zaměstnána v pražském Židovském muzeu. Podílela se na vytvoření Dokumentačního střediska, z něhož později vzniklo oddělení holocaustu. Můžeme říci, že počáteční rozčlenění a uspořádání písemného, fotografického a ...

Adam Frost

Britský spisovatel, autor knih pro děti, editor webových stránek, informační designér. Zabývá se infografikou a vizualizací dat.

Václav Franc

Narozen 26. 10. 1961 v Jičíně. Stomatolog, regionální publicista, básník a prozaik.

Tana French

Tana Frenchová je irská spisovatelka psychologických detektivních románů a divadelní herečka. Tana Frenchová se narodila ve Spojených státech. Jelikož se zaměstnání jejího otce Davida Frenche týkalo rozvojových zemí, rodina žila v různých státech, kromě Irska také například v Itálii, Spojených státech a Malawi. Frenchová studovala herectví na Trinity College v Dublinu, od 90. let 20. století v Dublinu žije. Je vdaná a má jednu dceru. Již první román Frenchové, psychologický detektivní příběh ze současného Irska nazvaný V lesích, se stal bestsellerem a obdržel cenu Edgara Allana Poea za nejlepší prvotinu roku 2008. Další romány jsou stejného žánru a jsou volně propojeny některými postavami z dublinského oddělení vražd. Každý román má jiného vypravěče, jeho postava se přitom objevuje v románu předcházejícím. Výjimku představuje samostatně stojící román Temná zahrada. V češtině vydává romány Frenchové nakladatelství Argo, a to zpravidla v překladu Petra Pálenského, román Temná zahrada přeložila Petra Pechalová. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tana French na anglické Wikipedii.

Sylva Francová

Sylva Francová je česká výtvarnice pracující především s fotografií a videem. Její umělecké projekty jsou většinou časosběrnými sondami do různorodých sociálních skupin a prostředí.

Susanne Fröhlich

Susanne se narodila v roce 1962 ve Frankfurtu nad Mohanem . Absolvoval v roce 1982 absolvovala Frankfurtskou školu Schiller Od roku 1988-2007 byla hostem v pořadu"Odchozí hry" v HR3.V televizi byla hostem v pořadu"Veselá opatrnost". Byla pravidelným hostem Blonde v pátek a v HR -kvízu hvězdy silnice.Mezitím Fröhlich vydala několik knih. V roce 2004 měla Susanne Fröhlich dosud největší úspěch s knihou "Moppel-I", poradce, který se potýká ve vtipné cestě s váhou problémy. V souladu s touto knihou byl také natočen televizní film.

Renáta Frančíková

Renata Frančíková je výtvarnice, vytvořila množství ilustrací a také autorských publikací pro rozvíjení dětské tvořivosti.

Petr Freiwillig

Petr Freiwillig je český historik a publicista. Vystudoval libereckou Integrovanou střední školu dopravní a stavební. Následně pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Toto studium však ukončil a od roku 1999 pracoval pro pražský dopravní podnik, odkud po jednom roce odešel do společnosti ČSAD Liberec. Roku 2005 začal dálkově na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity studovat obor Historické vědy. Následně pokračoval ve studiu na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, které úspěšně zakončil obhajobou diplomové práce. Od roku 2013 studoval v kombinovaném doktorském studiu obor Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví na katedře architektury Fakulta stavební ČVUT. Roku 2017 zde obhájil disertační práci na téma Transformace proto-industrie na tovární způsob výroby: vliv změny výrobního způsobu na stavební podobu výrobních objektů na příkladu Frýdlantska. Od roku 2009 je zaměstnán na Odboru péče o památkový fond na libereckém pracovišti Národního památkového ústavu. Svými názory přispívá do celostátních periodik, na odborné webové stránky „Liberec:Reichenberg, architektura na severu Čech“ či do vysílání Českého rozhlasu.

Peter Freestone

Narozen 8. 1. 1955 v Carshaltonu v jižním Londýně. Osobní asistent zpěváka Freddieho Mercuryho, autor biografických publikací. V letech 1961-1966 studoval na internátní škole v Indii. Od roku 2001 žije v Česku, v roce 2020 získal české občanství.

Pavla Frýdlová

Pavla Frýdlová , je dramaturgyně, publicistka, filmařka, překladatelka, ale především úžasný člověk, který dovede dobře naslouchat a potom vydávat sběry vzpomínek zdánlivě obyčejných lidí . Ženy, ke kterým díky jejich zážitkům, osudům a často výjimečných schopnostem cítí velký respekt a dokáže tyto prožitky mistrně předat čtenáři. Díky těmto příběhům čtenář také pozná život v různých zemích v určitém časovém úseku, jak to vidí skutečně ten, který tam žil a jak to opravdu bylo - často se pohled na život ve střední Evropě vždy v určitém období očima svědků velmi překvapivě liší od učebnic dějin. Nádherně popsaná mentalita některých národů pohledem české - vnímavé a inteligentní ženy. Žije v Praze a částečně v Berlíně.

Myrtil Frída

Myrtil Frída byl český filmový archivář, historik a publicista. Neobvyklé křestní jméno dostal podle jedné z postav divadelní hry Hippodamie, jejímž autorem byl jeho prastrýc Jaroslav Vrchlický . V roce 1945 začal spolupracovat s Jindřichem Brichtou, zakladatelem filmových sbírek Národního technického muzea a vedoucím Filmového archivu. Myrtil Frída pak pracoval ve filmovém archivu třicet let. Byl znalcem českého němého filmu a amerických němých grotesek, komedií a muzikálů. Byl autorem článků a publikací s filmovou tematikou, scenáristou a spoluautorem televizních seriálů . Po okupaci Československa v srpnu 1968 ukryl ve filmovém archivu zakázané dokumentární filmy. V roce 1978 přijal čestné členství v ineditním spolku Societas Incognitorum Eruditorum . Ten od května 1976 do prosince 1988 SIE vydával v 10 exemplářích strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum. M.F. v SIE, jejímiž zakládajícími členy byli i jeho dcera Eva a zeť, filmový historik Jiří Cieslar, přednášel a v AI též publikoval. Zahrál si také ve filmech Stopa vede do Liptákova a Adéla ještě nevečeřela .

Lina Franková

Kate Frost

John Francis

John Francis byl skotský profesor a esperantista.

Jarmila Frejtichová

Absolventka Filozofické fakulty UK, přes 20 let působí v oblasti veřejných medií.

Jan Fridegård

Johan Fridolf Fridegård, známý jako Jan Fridegård, se narodil 14. června 1897 v Enköpings Nose v Upplandu, zemřel 8. září 1968 v Uppsale. Ve švédské literatuře patří Fridegård mezi proletářské autory.

Hrubín František

G. F Frederick

František Saleský

Svatý František Saleský byl katolický teolog, spisovatel, mystik, biskup ženevský a Učitel církve. Jeho spisy o duchovním životě patří ke klasice francouzské mystiky i literatury 17. století a měly velký vliv na katolickou spiritualitu nové doby. Jeho svátek se slaví 24. ledna. Narodil se jako nejstarší z dvanácti dětí v savojské šlechtické rodině, studoval v Annecy a od roku 1578 v Paříži, kde se setkal s učením Jana Kalvína o predestinaci, které ho silně ovlivnilo. Vzal je s takovou vážností, že pochyboval o svém životě a dostal se do hluboké osobní krize. Roku 1587 při modlitbě náhle pochopil, že Bůh je láska a že tedy cokoli se s ním v životě stane, bude to k jeho dobru. V letech 1588–1592 vystudoval práva v italské Padově, ale přes naléhání svého otce se rozhodl stát knězem. Roku 1593 byl vysvěcen a stal se proboštem v Annecy. Na základě vlastního zážitku se snažil přesvědčovat kalvinisty v Savojsku, aby se vrátili ke katolické víře, ale protože účast na jeho kázáních se někde přísně trestala, začal používat tištěné letáky a s mnoha lidmi si dopisoval; během života napsal přes 20 tisíc dopisů. Z pověření svého biskupa odjel roku 1598 do Říma, kde složil biskupské zkoušky a roku 1599 se stal pomocným biskupem v Annecy. 1601 byl v Paříži, kde jeho kázání udělala velký dojem, a roku 1602 po smrti svého předchůdce se stal biskupem ženevským, který však vzhledem k pronásledování katolíků v Ženevě musel sídlit v Annecy. Působil nejen duchovní hloubkou, ale i neobyčejnou laskavostí a optimismem. Roku 1604 se setkal s ovdovělou Františkou Frémiot de Chantal, která s jeho pomocí založila řád Navštívení Panny Marie , rozšířený hlavně ve Francii. Roku 1609 vyšel jeho „Úvod do zbožného života“ a roku 1616 jeho hlavní teologické dílo, „Pojednání o Boží lásce“ , které dodnes patří mezi...

František Fröhlich

Překladatel z dánštiny, norštiny, švédštiny a angličtiny. V roce 1957 absolvoval studium angličtiny a dánštiny na tehdejší Filologické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1957-69 pracoval v Československém rozhlase v Praze, poté vyučoval v Institutu překladatelství a tlumočnictví při Univerzitě 17. listopadu v Praze a současně působil v Činoherním klubu v Praze jako lektor-dramaturg. Od r. 1972 se věnoval překladatelské činnosti ve svobodném povolání. V letech 1990-2004 působil externě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vedl překladatelské semináře pro studenty anglistiky a skandinavistiky. Překládal hlavně prózu a drama z dánštiny, angličtiny a dalších severských jazyků, zejména dílo Henrika Ibsena. Je autorem řady komentářů a doslovů. Do Slovníku severských spisovatelů napsal kapitolu o dánské literatuře a většinu hesel o dánských autorech. Byl vyznamenán dánským řádem Dannebrogu , čestnou cenou dánské Umělecké rady a v témže roce se stal rovněž laureátem Státní ceny za překladatelské dílo.

František Frič

František Fric byl český lesní inženýr a spisovatel. Jeho otec, František Fric, byl městským stavitelem v pražské čtvrti Nusle. Matka, Anna Novotná-Fricová, pocházela z Nučic u Prahy. Za druhé světové války působil v Kunštátě na Moravě jako vedoucí polesí a bydlel na kunštátském zámku. Poté několik let působil jako lesní inženýr na polesí v Rýmařově Janovcích. Zde napsal některá svá díla. Poté se přestěhoval do Lipníka nad Bečvou, kde působil jako profesor na lesnické škole. Zemřel v Hranicích, kde je pochován na městském hřbitově. Často účinkoval v ostravském televizním pořadu Lovy beze zbraní. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Doubravkou Cenkovou, s níž měl dceru Miladu-Jitku Fricovou a podruhé s Miladou Vyrvolovou, s kterou měl dceru Jarmilu Fricovou.

Eugène Fromentin

Eugene Samuel Auguste Fromentin-Dupeux byl francouzský romantický malíř a spisovatel, známý především svými obrazy z Alžíru a Egypta. Jeho manželkou byla Marie Cavellet de Beaumont, se kterou se oženil dne 18. května 1852. Původně studoval práva. Poté začal studovat krajinomalbu u Louise-Nicolase Cabata. V roce 1842 poprvé cestoval do Alžírska. Ovlivněn malířem Prosperem Marilhatem se rozhodl, že se bude věnovat námětům africké pouště. První práce tohoto námětu vystavil na Salonu v roce 1847. Do Sahelu v Africe se vrátil v roce 1848 a 1851. Dále cestoval v roce 1869 do Egypta. V roce 1870 navštívil Benátky a v roce 1875 Nizozemsko. Zde studoval díla nizozemských mistrů a napsal o nich sérii esejů, které vyšly roku 1876 v knize Les Maîtres d'autrefois. Byl přítelem malíře Gustave Moreaua . Jeho malířskými žáky byli Fernand Cormon a Henri Gervex . Se svým přítelem archeologem a fotografem Augustem Salzmannem v roce 1847 odjel do Alžírska. V jeho malířském díle je oceňována přesnost zachycení exotického prostředí a vystižení barevné atmosféry africké pouště. Ve své době dosáhlo velkého uznání. Tyto obrazy jsou vystaveny např. v Louvre nebo v Musée d'Orsay. Ve 20. století začíná být hodnoceno výše jeho dílo kritické a spisovatelské, viz např. Je pochován na hřbitově 'Cimetière de Saint-Maurice' v La Rochelle.

Donna Frazier

Americká spisovateka, redaktorka, editorka beletrie a lektorka tvůrčího psaní. Původní profesí novinářka.

Caz Frear

Caz Frearová vyrostla v Coventry a během dospívání snila o tom, že se přestěhuje do Londýna a napíše knihu. První sen si splnila rychle, na druhý ovšem došlo, až když se vrátila zpět do svého rodného města. Vystudovala historii a politické vědy, což se jí velmi hodilo, když pracovala jako číšnice, prodavačka, maloobchodní prodejkyně a posledních dvanáct let také jako headhunter. Alespoň mohla brousit svůj ostrovtip. Když se netrápí nad dialogy nebo vymýšlením nečekaných zvratů, fandí Arsenalu nebo ji najdete v hospodě, jak vede zasvěcené hovory o tématech, o nichž nic neví.

Antonín Franek

Metodické práce z oboru matematiky a technického kreslení.

André Frossard

André Frossard byl přední francouzský katolický spisovatel, publicista a filosof, od roku 1987 člen Francouzské akademie. Byl blízkým přítelem papeže Jana Pavla II. Jeho knihy byly přeloženy do řady jazyků, včetně češtiny. Patrně nejslavnějším a nejpřekládanějším Frossardovým dílem je autobiografická kniha Bůh je, já jsem ho potkal , v níž popisuje svou konverzi ke katolicismu, k níž došlo v roce 1935 . Jeho otcem byl Ludovic-Oscar Frossard, jeden ze zakladatelů Francouzské komunistické strany.

A Friesová

Václav Fryček

Narozen 29.8.1897 v Malesicích u Plzně, zemřel 17.1.1969 v Náchodě. PhDr., knihovník, poezie, próza, dramata, literatura pro mládež.

Tomáš Friedel

Narozen 10. 5. 1988. Mgr., zaměřený na teorii, filozofii a sociologii práva.

Timothy Freke

Britský filozof a novodobý mystik. Autor duchovní literatury.

Thilliez Franck

Rudolf Friml

Rudolf Friml byl český skladatel a klavírista, který se významně podílel na rozvoji amerického hudebního divadla na počátku 20. století. Friml se narodil 7. prosince 1879 v Praze, v roce 1906 se přestěhoval do Spojených států a rychle se zapojil do hudebního průmyslu. Nejvíce se proslavil svými operetami, které často obsahovaly romantická témata a byly populární ve 20. a 30. letech 20. století.

Rose D Friedman

Americká ekonomka - publikace z oboru.

Rory Freedman

Americká vedoucí modelingové agentury, autorka prací o výživě.

Philip Fracassi

Philip Fracassi je spisovatel a scénárista žijící v Los Angeles. Pracuje přes 20 let v zábavním průmyslu, byl spoluzakladatelem nakladatelství/ knihkupectví Equator Books ve Venice v Kalifornii a sedm let byl také hudebním producentem v House of Blues Entertainment, kde produkoval koncertní DVD pro kapely The Psychedelic Furs a Public Enemy a více než 3000 živých internetových vysílání například s kapelami The Cure, Motley Crue a Depeche Mode.

Peter Frick

Německý lékař.

Peter Freuchen

Lorenz Peter Elfred Freuchen byl dánský badatel a výzkumník, spisovatel, novinář a antropolog. Dlouhá léta strávil v Thule v Grónsku, kde žil s tamními Eskymáky. Byl spolupracovníkem a přítelem slavného Knuda Rasmussena. Jeho dcera Pipaluk byla rovněž spisovatelkou a jeho vnuk, Peter Freuchen K. Ittinuar , je prvním Inuitem zvoleným v Kanadě za poslance . Peter Freuchen zemřel na Aljašce tři dny po dopsání předmluvy ke své Knize sedmi moří a jeho popel byl rozptýlen na hoře Thule.

Ota Fric

Narozen 20. 6. 1901 v Praze, zemřel 19. 1. 1988 ve Zlíně. PhDr., středoškolský profesor, Muzikologická literatura o Kroměřížsku.

Norbert von Frankenstein

Miroslav Franěk

Správce školy v Zlovědicích u Podbořan , odborný učitel v Podbořanech a spisovatel. Používal též pseudonym Borský. Autor divadelních her a románů . V některých svých příbězích se zabýval možnostmi využití a zneužití moderní techniky.

Mirko Fryček

Narozen 9. 5. 1925. Spoluautor spisu z oboru ornitologie, propagátor ochrany přírody.

Mirko Frýba

Mirko Frýba se narodil roku 1943 v Praze, studoval psychologii na Univerzitě Karlově, načež se věnoval výzkumu technik meditace od roku 1967 jako mnich v Indii, Barmě a na Srí Lance. V letech sedmdesátých a osmdesátých pracoval jako psychoterapeut ve Švýcarsku, přednášel klinickou psychologii a metodologii výzkumu na Univerzitě v Bernu, hostoval též na univerzitách v Kostnici, Oxfordu, Římě, Curychu a Peradeniya na Sri Lance. V letech devadesátých působil opět ve své staré vlasti jako docent psychologie v Brně a Olomouci. Mirko Frýba publikoval především vědecké práce v němčině a angličtině, českým čtenářům jsou známé jeho knihy Abhidhamma – Základy meditativní psychoterapie a psychohygieny a Opravdové přátelství dle nauky Buddhovy . Jeho nejnovější kniha Umění žít šťastně – Buddhova Abhidhamma v praxi meditace a zvládání života vyšla v nakladatelství Argo . Od roku 1998 žije Mirko Frýba na Srí Lance jako buddhistický mnich se jménem Bhikkhu Kusala Ánanda. Ve své funkci Áyukusala Thery se věnuje především praktickému výcviku mnichů a mnišek. Na zakončení své poslední návštěvy v Evropě ordinoval sedm nových sámanerů a jednu sámanerí, kteří s ním pro další výcvik odjeli na Srí Lanku.

Michaela Freiová

Michaela Freiová je česká katolická publicistka a politička, po sametové revoluci československá poslankyně Sněmovny národů Federálního shromáždění za KDS. Za komunistické vlády nemohla studovat. Byla aktivní v katolické opozici, podílela se na vydávání katolických samizdatových publikací. Vysokou školu absolvovala až po roce 1989. Jejím manželem je Václav Frei. Je dcerou Josefa Myslivce. Působí jako šéfredaktorka serveru Res Claritatis a jeho týdeníku RC Monitor. Zaměřuje se na rodinnou politiku a obhajobu konzervativních hodnot. Poté pracovala v Občanském institutu, s nímž stále občas spolupracuje, v Res Claritatis pracuje od roku 2002. Působí jako překladatelka z angličtiny a němčiny. Je vdaná, má tři děti. V roce 2005 odešla do důchodu. Angažovala se i v politice. Počátkem 90. let byla zmocněnkyní pro uprchlíky při federální vládě ČSFR. Ve volbách roku 1992 byla zvolena za KDS, respektive za koalici ODS-KDS, do české části Sněmovny národů . Ve Federálním shromáždění setrvala do zániku Československa v prosinci 1992.

Marie Frydrychová

Narozena 28.10.1946 v Chocni. Beletristka, fotografka, knihy o rodinných vztazích, práce v rozhlase.

Marie Franců

Narozena 20.10.1961 v Uherském Hradišti. RNDr., autorka učebnic informatiky, publikace o počítačích,zabývá se též aromoterapií a meditacemi.

Margaux Fragoso

Margaux Artemia Fragoso byla americká spisovatelka portorického původu, která se proslavila autobiografickou knihou Tygře, tygře. Margaux Fragoso se narodila 15. dubna 1979 ve městě West New York, stát New Jersey. V roce 2002 získala bakalářský titul v angličtině na New Jersey City University. Dále studovala na Binghamtonské univerzitě, kde získala magisterský a doktorský titul z kreativního psaní. V té době publikovala příběhy a básně v Literární recenzi a dalších literárních časopisech a periodikách. Margaux se proslavila v roce 2011 vydáním autobiografické knihy s názvem Tygře, tygře, jež si propůjčila od romantického básníka Williama Blaka. Kniha je autorčinou zpovědí a zabývá se velmi citlivým tématem – pedofilií. Popisuje příběh mladé dívky, která byla již od útlého dětství zneužívána 51letým mužem. Jejich vztah trval téměř patnáct let. Knihu začala psát po smrti muže, kterého pojmenovala jako Petr Curran. Autorka sama přiznala, že byl jejich vztah opředen spletí tajemství a dokud Peter nezemřel, odmítala s tímto vztahem vyjít na veřejnost. Kniha Tygře, tygře vzbudila na veřejnosti velký ohlas. Mnohými kritiky byla srovnávána s Nabokovovou Lolitou. Americké publikum ji přijalo jako odvážnou zpověď mladé spisovatelky, která je varovným signálem pro rodiče a jejich děti. Margaux Fragoso zemřela 23. června 2017 na rakovinu vaječníků. Byla dvakrát vdaná a z prvního manželství se Stevem McGowanem měla dceru Alicii.

Maks Fraj

Fiktivní ruský spisovatel fantasy.

Maeve Friel

Maeve Friel se narodila v Severním Irsku a šla na univerzitu do Dublinu. Po mnoho let práce a cestování ve Španělsku, Itálii a Anglii, nyní žije v malé vesničce nedaleko Alicante . Má syna a dceru. Vydala čtyři romány pro starší čtenáře a mnoho knih pro mladé čtenáře.

Ludmila Fryčková

Spoluautorka ornitologické příručky.

Linda Fraser

Libor Frýba

Narozen 15.7.1958. Spisovatel, autor pohádek z oblasti Krumlova.

Kristýna Freiová

Absolventka Literární akademie Josefa Škvoreckého, autorka románu.

Kateřina Frumarová

Narozena 1976. Doc., JUDr., Ph.D., právnička a vysokoškolská pedagožka zaměřená na oblast správního práva.

Karl Hermann Frank

Karl Hermann Frank byl sudetoněmecký knihkupec, později prvorepublikový politik, člen Sudetendeutsche Partei a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera. Po okupaci českých zemí a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava působil jako státní tajemník Úřadu říšského protektora. V srpnu 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Protektorát Čechy a Morava. V roce 1946 byl na základě rozsudku českého soudu popraven za válečné zločiny – mj. za svoji roli ve vyhlazení obce Lidice. Narozen ve Varech v tehdejším činžovním domě Toronto, dříve Školní ulice 603, nyní Kolmá 30. Odmala byl učen svým otcem, který podporoval politiku Georga von Schönerera nenávidět Čechy a Židy. V dětství při hře utrpěl vážné zranění pravého oka, které mu podle jeho slov měli údajně způsobit čeští spolužáci. O oko definitivně přišel v roce 1918, kdy muselo být nahrazeno skleněnou náhražkou. Po neúspěšném roce stráveném na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze se na konci první světové války rozhodl vstoupit do rakousko-uherské armády, kam však nebyl přijat kvůli svému zranění oka. Byl horlivým zastáncem Sudet a byl toho názoru, že by měly být začleněny do Německé říše. Proto vstoupil roku 1919 do Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei . Vzhledem ke své profesi knihkupce – měl obchod s knihami nejprve v Lokti, poté v Karlových Varech – dodával nacistické propagandistické publikace i do některých obchodů s knihami. V roce 1935 se stal zástupcem Sudetoněmecké strany a byl zvolen do Československého parlamentu. Přicházeje reprezentovat nejradikálnější národní socialisty v SdP, stal se gauleiterem v Sudetech, které Československo na základě Mnichovské dohody postoupilo Německu a kde byla ustavena území, jež se podle zákona „O opětovném sjednocení sudetoněmeckých území s ...

Karel Fryč

Karel Fryč , dnes především fotograf a písař, absolvoval filozofickou fakultu v 1984, tedy v době, kdy se ještě v univerzitní knihovně hledalo poctivě na katalogových lístcích, kdy leckdo věřil i veřejně hlásal, že komunismus může být vědecký a kdy rýňák býval v Blatničce dvojka za osm. Živil se lecčím, většinou však hubou. Nikoliv samozřejmě její krásou, nýbrž ohebností: Za své původní předurčené povolání totiž považoval a považuje doteď učitelství a výchovu vůbec. Říká o sobě, že k psaní inklinoval vždycky, ale doopravdy systematicky s tím začal až v době, kdy ho Parkinsonova choroba dávno po padesátce přibila trvale zadkem na kůži. Prvním jeho počinem byla kniha krušnohorských esejí, která vyšla v roce 2018 pod názvem Moldava | Všechno je na východ. Mnozí možná doufali, že tím bude od dědy pokoj, ale příběh nesmrtelné lásky i s ní spojované soupravy šperků Ulriky von Levetzow byl silnější.

Jürgen Freiwald

Julia Franková

Josef Fric

Josef Frič byl český básník a jeden ze zakladatelů Devětsilu. Po otci Josefu Janu Fričovi zdědil továrnu na optické přístroje, ale jen velmi nerad se ujal funkce jejího ředitele. V roce 1948 však byla továrna znárodněna a Josef Frič v ní pak pracoval jako úředník. S manželkou Kamilou, roz. Neubauerovou měli dceru Janu a syna Josefa . Spisy

Josef Franta Šumavský

Josef Franta Šumavský , vl. jm. Josef Franta, byl český obrozenecký spisovatel, pedagog, lexikograf a organizátor kulturního života v Praze. Pocházel z chudé rodiny venkovského tesaře. Do školy chodil v obci Poleň. Velkým životním štěstím pro něj bylo seznámení s mladším bratrem místního faráře, který jej inspiroval a připravil ke studiu na klatovském gymnáziu. Po jeho absolvování odešel do Prahy, kde vystudoval filozofii a vstoupil do řádu benediktinů na Emauzech. V Praze se sblížil s předními obrozenci té doby – Dobrovským, Nejedlým, Jungmannem a Hankou. Všichni pociťovali omezenost tehdejší češtiny a studovali staročeské knihy. Franta se účastnil v řadě oblastí – srovnávacích jazykových studiích, mluvnici, sestavování slovníků, národopise i poezii. K diskusím přispěl například pracemi Zastaralé formy českého slovesa, vysvětlené od Jos. Vlad. Franty, v Praze 1829. Napsal i básnickou sbírku Dvanáctero drobných písní. Roku 1830 založil s Amerlingem, Tomíčkem a J. J. Langerem časopis Čechoslav. Společně s Tomíčkem pak vydal i sbírku slovanských národních pověstí Slovanka. Po několika letech vystoupil z kláštera a stal se pomocným učitelem v opatrovně na Hrádku, kterou vedl Jan Svoboda. Sice tam dlouho nevydržel, ale seznámil se s obyvateli pražského Podskalí a získal pedagogické zkušenosti, které později využíval jako soukromý učitel ve vlivných vlasteneckých rodinách. Potom pracoval jako korektor v arcibiskupské tiskárně. Vydal další práce, jako například Život Jana Augusty staršího , Otčenáš slovanský ve čtyřech nářečích a Prokop Opatrný, aneb dobrá rada v potřebě . V letech 1840 – 41 byl členem vlastenecké skupiny, která mimo jiné zorganizovala první český bál. Jednou ze snah obrozenců v té době bylo, zapojit do vlastenecké práce ženy. Pořádali p...