46921–46980 z 158486 Autoři
Joyce Faber (1)
Joyce Faber je spoluautorkou knihy Dynamické stárnutí. Více než 30 žila s bolestmi v kolenou po úrazech menisku v jednom koleni a následném poškození druhého kolene z nadměrné zátěže. Nikdy nesouhlasila s operací, protože nevěřila, že by to přineslo zlepšení, a tak se naučila různá opatření, která zmírňovala její potíže s koleny: omezená chůze, tajči, jemné jógové protahování, každý den léky proti bolesti, každý týden návštěva chiropraktika, masáže. Říká, že když začala s cvičením od Katy Bowman, tak poprvé pochopila své tělo z biomechanického pohledu a naučila se, že bolest a zánět jsou signály, které naše tělo používá - a my bychom je neměli ignorovat nebo je přemáhat silou, ale raději je vyléčit s jejich využitím jakožto průvodců. Celkový stav je podle ní ovlivněn nejen naším věkem, ale mnohem víc našimi zvyky — tím, jak zacházíme se zátěží a žijeme ve svém těle. Joyce překročila osmdesátku. Bez operace zvládla obnovit možnost chodit bez bolesti, a žije ve svém těle ve zdraví a se zdravou myslí.
Více od autora
Joyce Dunbar (3)
Britská autorka literatury pro děti a mládež. Pracuje také s dětmi s poruchami sluchu.
Více od autora
Josip Eugen Tomić (3)
Josip Eugen Tomić byl chorvatský realistický spisovatel. Zprvu neúspěšný básník a tvůrce historických dramat vstoupil na scénu se sbírkou Leljinke, která vyvolala ostré protesty pravicově smýšlející kritiky. Do popředí zájmu se dostal ale až v okamžiku vydání historického románu o Husejnu Gradaščevićovi a jeho povstání v Bosně . V pozdějších letech pak sepsal ještě několik dalších románů s historickou tematikou. Často se do nich prolíná téma střetu starého světa s novým . Byl současníkem Augusta Šenoy a byl ním také i ovlivněn. Tomić dokázal v atmosféře hroutící se Osmanské říše připoutat pozornost tehdejších čtenářů k nedaleké Bosně a Hercegovině a poukázat na řadu dobových událostí prostřednictvím výrazových prostředků ve svých románech, odehrávajících se v zemi pod osmanskou nadvládou, což mu vyneslo nemalou popularitu. Jedno z jeho posledních, ale klíčových děl, je společenský román Melita který obohatil chorvatskou literaturu o zcela nový rozměr.
Více od autora
Josif Samuilovič Šklovskij (1)
Josif Samuilovič Šklovskij byl sovětský astronom a astrofyzik. Je znám díky své práci v teoretické astrofyzice a jiných tématech, jakož i jako autor knihy z roku 1962 o mimozemském životě, jejíž revidovanou a rozšířenou verzi pomohl napsat americký astronom Carl Sagan v roce 1966 jako Intelligent Life in the Universe. V roce 1960 obdržel Leninovu cenu a v roce 1972 Medaili Catheriny Bruceové. Asteroid 2849 Šklovskij a kráter Šklovskij jsou pojmenovány na jeho počest. Od roku 1966 byl korespondenčním členem Sovětské akademie věd. Šklovskij se narodil v Hluchivě, městě v ukrajinské části ruské říše, do chudé ukrajinské židovské rodiny. Po absolvování sedmileté střední školy pracoval jako předák na stavbě Bajkalsko-Amurské magistrály. V roce 1933 začal studovat Fyzikálně-matematickou fakultu Moskevské státní univerzity. Studoval až do roku 1938, kdy začal vyučovat postgraduální kurz v oddělení astrofyziky na Šternbergově astronomickém institutu, kde zůstal pracovat až do konce života. Zemřel v Moskvě ve věku 68 let. Specializoval se na teoretickou astrofyziku a radiovou astronomii, dále na studium slunečních korón, supernov, kosmického záření a jejich původu. V roce 1946 ukázal, že rádiové záření přicházející k nám ze Slunce pochází od ionizované vrstvy jeho koróny. Vyvinul matematické metody pro rozlišení mezi tepelnými a netepelnými rádiovými vlnami v Mléčné dráze. Dále je známý pro svůj návrh, že záření z Krabí mlhoviny je synchrotronovým zářením, ve kterém neobvykle energické elektrony zatáčejí prostřednictvím magnetického pole při rychlosti blízké rychlosti světla. Šklovskij navrhl, že kosmické záření z výbuchu supernovy do vzdálenosti 300 světelných let od Slunce by mohlo být zodpovědné za některá hromadná vymírání života na Zemi. V roce 1959 zkoumal orbitální pohyby Marsova vnitřního satelitu Phobosu. Došel k závěru, že jeho oběžná dráha je v...
Více od autora
Joshua Gilder (2)
Americký spisovatel, bývalý autor projevů prezidenta R. Reagana. Autor publikace o Johannu Keplerovi a Tychonovi Brahe.
Více od autora
Joshua David Stone (3)
Americký duchovní učitel, manželský, rodinný a dětský poradcem, věnuje se transpersonální psychologii.
Více od autora
Josephine Worseck (1)
Německá lektorka jógy a instruktorka otužovacích metod, původní profesí molekulární bioložka, specialistka na neurodegenerativní choroby. Autorka knihy o otužování.
Více od autora
Joseph Wechsberg (2)
Narozen 29.8.1907 v Moravské Ostravě, zemřel 10.4.1983 ve Vídni. Esejista, novinář, právník, hudebník, spisovatel. Naturalizovaný občan USA.
Více od autora
Joseph von Eichendorff (3)
Joseph Karl Benedikt svobodný pán von Eichendorff byl prozaik, básník, dramatik a překladatel německého romantismu pocházející ze šlechtického rodu Eichendorffů. Jeho lyrické dílo se dočkalo zhruba pěti tisíc zhudebnění a jako prozaik je dosud aktuální. Joseph Karl Benedikt svobodný pán von Eichendorff se narodil 10. března 1788 na zámku Lubowitz u Ratiboře jako syn pruského důstojníka Adolfa Theodora Rudolfa von Eichendorffa a jeho ženy Karolíny . Jeho matka pocházela ze slezské šlechtické rodiny, díky níž zdědila zámek Lubowitz. Katolický šlechtický rod svobodných pánů z Eichendorffu je ve Slezsku přítomný od 17. století. Joseph byl od roku 1793 do roku 1801 vyučován doma farářem Bernhardem Heinkem společně se svým o dva roky starším bratrem Wilhelmem. Roku 1808 na cestách po Evropě navštívil též v Řezně botanickou zahradu slavného paleobotanika hraběte Kašpara Šternberka , který tam tehdy byl kanovníkem se zájmem o přírodní vědy. Roku 1813 se nadchl ideami německé Osvobozenecké války, proti napoleonské okupaci tehdy psal podobně jako Theodor Körner a jiní. Později se baron Joseph von Eichendorff stal v Berlíně ministerským úředníkem a tajným radou poměrně konzervativních názorů.
Více od autora
Joseph Smith Fletcher (3)
Joseph Smith Fletcher , narozen v Halifaxu jako syn duchovního. Stal se novinářem na volné noze a vyprodukoval přes sto knih poezie, životopisných děl, detektivek, historických románů aj. Je jedním z posledních významných představitelů doylovské romantizující školy; jeho nejúspěšnější díla vyšla až ve dvacátých letech. Nejznámější jsou Vražda v Middle Temple , Záhada Charing Crossu , Vražda v statkářově kostelní lavici aj. J. S. Fletcher, původně novinář, počal psát detektivky teprve kolem čtyřicítky. Vynahradil to však plně, neboť jeho detektivní dílo čítá kolem sedmdesáti svazků, které v době jeho největšího rozmachu vycházely v tempu tři až čtyř ročně. Jeho silnou stránkou nejsou originální zápletky, důmyslné způsoby pátrání ani dramatická rozuzlení, ale spíš realismus líčení, dobrá znalost prostředí a místopisných i kulturněhistorických faktů a konečně dobrá pohoda, která jeho prostředí prolíná: Fletcher je sice realista, ale charakter je u něho charakter a intrikán je intrikán, a čtenář není nikdy dlouho v trapné nejistotě. Fletcher zná dokonale své staré rodinné advokáty a lékaře, počestné podnikatele, zanícené inženýry a bodré statkáře, v jejichž prostředí se všechny jeho zápletky odehrávají. Píše lehce, a proto se i příjemně čte, i když jeho postavy jsou někdy schematické, děj nevyniká živostí akce a autor není v žádném směru průkopníkem. Snad právě proto získal pro detektivní žánr množství čtenářů, kteří bv jinak detektivky nečtli.
Více od autora
Joseph Schmuller (2)
Americký profesor statistiky a specialista v informačních technologiích.
Více od autora
Joseph O'Connor (2)
Irský spisovatel, bratr zpěvačky Sinéady O'Connor, se narodil 20. září 1963 v severní části Dublinu. Studoval anglo-irskou literaturu na univerzitě v Dublinu, Než začal psát, živil se mimo jiné jako novinář - pracoval v The Sunday Tribune a Esquire magazine. První román mu vyšel v roce 1991. U nás je známý také jako editor společného díla patnácti autorů "Yeats je mrtev!". Jeho nejznámějším dílem je ale zřejmě historický román Hvězda moří , na níž volně navazuje Redemption Falls odehrávající se na konci americké občanské války. V současné době již opustil historickou tematiku a věnuje se psaní knih dějově situovaných do současnosti . Drží se kréda, že každý román by měl ctít faktické okolnosti: ať už se odehrává v současném Dublinu či staré Praze, pokud popisuje budovu, která tam ve skutečnosti není, ztratí tím čtenářovu důvěru. /MF DNES, 26. 3. 2008/
Více od autora
Joseph Langford (2)
Joseph Michael Langford, narozený 25. června 1951 v Toledu, Ohio. Po rok dlouhém boji s rakovinou zemřel na infarkt 14. října 2010 v Tijuana, Mexiko, v komunitě svých bratří. Otec Joseph Langford se stal knězem v roce 1978. Dokončil filosofické a teologické studium summa cum laude na Angelicum v Římě, kde poznal Matku Terezu a roku 1984 s Matkou Terezou spoluzakládal kněžskou komunitu Misionáři lásky.
Více od autora
Joseph Goldstein (1)
Joseph Goldstein je jedním z prvních amerických učitelů vipassany, spoluzakladatel Insight meditation society s Jackem Kornfieldem a Sharon Salzbergovou, současně je autorem mnoha populárních knih o budhismu. Je vedoucím učitelem Společnosti meditace vhledu a lídrem celosvětových retreatů provozujících vipassanu a meditaci milosrdenství.
Více od autora
Joseph Fadelle (1)
Joseph Fadelle je francouzský spisovatel iráckého původu, autor bestselleru Cena, kterou zaplatíš , v němž popisuje svoji konverzi od šíitismu ke katolicismu a následný útěk před vlastními příbuznými na Západ. V roce 2015 byla kniha přeložena do češtiny, která se tak stala 11 jazykem, do nějž byla přeložena. Na konci téhož roku s velkým náskokem zvítězila v anketě „Kniha roku“ Katolického týdeníku. Josef Fadelle je ženatý, s manželkou má čtyři děti a žijí ve Francii. Šíitští duchovní nad ním za jeho konverzi vynesli rozsudek smrti, tzv. fatvu, a jeho příbuzní se jej již jednou pokusili zabít. Francouzské občanství získal v roce 2001.
Více od autora
Joseph F O'Brien (1)
Agent-specialista FBI, autor publikace z oblasti organizovaného zločinu.
Více od autora
Joseph Davidovits (2)
Francouzský chemik a autor publikací s tematikou stavby egyptských pyramid.
Více od autora
Josep Palau i Fabre (2)
Katalánský básník, spisovatel, dramatik a literární kritik, odborník na dílo P. Picassa.
Více od autora
Josef Zeman (2)
Narozen 14.10.1867 ve Smiřicích, zemřel 12.3.1961 v Praze. Speciální pedagog, publikace z oboru, překlady z němčiny a francouzštiny.
Více od autora
Josef Zelenka (3)
Narozen 29.1.1960 v Hradci Králové. Doc. RNDr., CSc., přírodovědec zaměřený na biofyziku a chemickou fyziku, kandidátem technických věd v oboru mikroelektronika, habilitace v oboru kvantitativní metody v ekonomii a podnikání, též publikuje v oblasti cestovního ruchu, etiky a jakosti.
Více od autora
Josef Zamazal (1)
Josef Zamazal se narodil v selské rodině. Měl dva bratry, Antonína a Františka, oba jeho bratři zůstali věrni selskému stavu a byli nadále rolníky. Josef po ukončení studií pracoval jako hospodářský správce a účetní v Brodku u Přerova. Za první světové války se zapojil do odboje proti Rakousku-Uhersku, v roce 1915 byl zatčen a v tzv. Kramářových vlastizrádných procesech byl společně s Karlem Kramářem, Aloisem Rašínem a Vincencem Červinkou za vlastizradu odsouzen k trestu smrti. Ve vězení trpěl hladem tak jak i ostatní a k jeho přežití i jeho spoluvězňů pomohlo i jídlo dovážené do Vídně od obou sourozenců. Provedení rozsudku zabránila nemoc císaře Františka Josefa I. a i hrdinský postoj jeho osobního lékaře MUDr. Kerzla. Podle tehdejších zákonů musel rozsudky smrti politických vězňů podepsat císař a MUDr. Kerzl odmítl pustit vojenské auditory k císaři. Odvolal se na jeho zdravotní stav s tím, že císař by se mohl rozrušit a to by mohlo zhoršit jeho zdravotní stav, za který byl on odpovědný. Císař František Josef I. zanedlouho umírá a nový císař Karel I. nejprve provedení poprav odložil, poté rozsudky změnil a nakonec všechny odsouzené v rámci širší amnestie v červnu roku 1917 amnestoval. Po první světové válce Josef Zamazal pracoval ve státních službách jako vrchní revident ministerstva financí. Zemřel v roce 1935 a je pochován v rodinné hrobce v Prosenicích.
Více od autora
Josef Vybíral (2)
Josef Vybíral je autorem úspěšného předchozího vydání publikace. Jako profesionální grafik má mnohaleté zkušenosti práce s GIMPem jako nástrojem pro grafiku webových stránek, k úpravě digitálních fotografií i k přípravě grafiky pro tisk. Ve svém volném čase přispívá na server www.gimp.cz a k lokalizaci vektorového editoru Inkscape.
Více od autora
Josef Vondřejc (1)
Narozen 15.2.1928 v Novém Hrádku. RNDr., CSc., vedoucí katedry biologie, literatura z oboru.
Více od autora
Josef Veselý (2)
Narozen 12.4.1911 v Tržku u Svitav, zemřel 18.5.1994. Paed.dr., CSc., pracovník katedry ruského jazyka, pedagogické práce.
Více od autora
Josef Vaňhara (2)
*6.července 1907 ve Zlíně - †11. září 1997 Vyučen hodinářem a zlatníkem. V polovině dvacátých let vstoupil do služeb baťovského tisku a zasloužil se o jeho rozmach - podařilo se mu sžít se s dynamikou, pracovním tempem a filosofií firmy. Nejen svými reportážemi, ale i fotografiemi zásoboval podnikový a později zlínský časopis Sdělení a reportážními záběry pronikal i na celostátní úroveň. V roce 1940 byl nacisty zbaven publikační činnosti a vyloučen ze Syndikátu novinářů. V době okupace se mu podařilo změnit Památník T. Bati ve Zlínské muzeum a ve Studijním ústavu vybudoval rozsáhlý archiv fy Baťa. Bohužel požár horního patra prvního Studijního ústavu mnohé z uložených věcí, včetně veduty města Zlína, zničil. Po okupaci se vrátil k novinařině. Řídil národně socialistický deník Zdar, vycházející do února 1948. V roce 1947 přešel do Prahy jako zahraničně politický redaktor Svobodného slova a designovaný šéfredaktor týdeníku Svobodný zítřek. Vítězný únor s ním naložil jako s mnohými jinými svobodomyslnými - nesměl publikovat a pracoval jako zemědělský dělník. Navíc jej i s rodinou dělnický režim vystěhoval z bytu a opět vyloučil ze Svazu novinářů. Nato byl odvlečen do tábora nucených prací v uranových dolech u Příbrami a Jáchymova. Pro nemoc - zánět pohrudnice a ozáření - jej propuštili. Následujcící tři roky strávil v invalidním důchodu. Do pense odcházel jako skladník. V roce 1989 se navrátil ke svému publicistickému povolání. Zúročil především léta, kdy měl zakázáno publikovat - ze šuplíku vytáhnul napsané essaye, vzpomínky a úvahy. Vyšla jeho ucelená díla: Příběh jednoho muže a jednoho města, Zlínské letectví, Zpráva o jedné zkušenosti . Josefu Vaňharovi byla po zásluze v roce 1993 udělena Cena města Zlína....
Více od autora
Josef Vančura (2)
Narozen 21.2.1870 v Lišově, zemřel 26.5.1930 v Mariánských Lázních. JUDr., profesor římského práva, práce v oboru.
Více od autora
Josef Vačkář (2)
Narozen 28.5.1830 ve Strunkovicích, zemřel 13.5.1893 v Ševětíně. Katolický kněz, náboženské práce.
Více od autora
Josef Vacek (3)
Narozen 1866 v Brandlíně u Dačic, zemřel 5.11.1939 v Třebíči. Pedagog, práce z oboru matematiky.
Více od autora
Josef V Koštíř (3)
Narozen 25.3.1907 v Hroněticích u Nymburka, zemřel 26.8.2000. RNDr., profesor biochemie, publikace z oboru.
Více od autora
Josef Urban (1)
Narozen 16. 2. 1982 v Prostějově. Mgr., historik a kurátor sbírek, zaměřuje se na dějiny 19. a 20. století, kartografii a lidovou kulturu.
Více od autora
Josef Ullrich (2)
Josef Ullrich byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poválečný předseda MNV Plzeň, v 50. letech velvyslanec ve Velké Británii. Od roku 1915 pracoval v účtárně mezd v plzeňském podniku Škoda. Za první světové války bojoval na ruské a italské frontě. Původně byl členem sociální demokracie a ještě v roce 1921 během rozkolu ve straně zůstal věrný sociálním demokratům. Stal se župním důvěrníkem sociálně demokratické mládeže. Později byl ovšem ze strany vyloučen a od roku 1924 byl členem KSČ, kde od roku 1925 řídil agitačně propagační činnost krajského vedení KSČ v Plzni. Přispíval do komunistického listu Pravda. Profesně působil jako úředník v městském divadle v Plzni. Od roku 1927 zastával funkci prvního místopředsedy krajského výkonného výboru KSČ. Už tehdy byl spojencem a spolupracovníkem Klementa Gottwalda a v roce 1929 na V. sjezdu KSČ podpořil Gottwaldův kurz bolševizace strany. Okolo sjezdu se v plzeňské organizaci KSČ rozpoutal spor. Poslanec Jakub Dědič Ullricha obvinil z toho, že zfalšoval zápis stranické konference a svévolně se zapsal coby delegát V. sjezdu. Ullrich si nakonec vymohl zadostiučinění. Ve 30. letech již patřil mezi nejvýznamnější komunistické pracovníky na Plzeňsku. Roku 1930 byl na sjezdu zvolen do ústřední kontrolní komise. Roku 1933 se uvádí jako předseda organizace Levá fronta. Byl rovněž aktivní ve výboru Svazu přátel SSSR. V roce 1936 se oženil s plzeňskou komunistickou funkcionářkou Eliškou Ullrichovou . Za okupace byl již v březnu 1939 zatčen a vězněn v koncentračním táboře v Buchenwaldu. O svých zkušenostech z nacistického vězení napsal v roce 1945 knihu Šest let za ostnatým drátem. Vrchol jeho politické kariéry nastal po osvobození. 29. listopadu 1945 byl kooptován do Ústředního výboru Komun...
Více od autora
Josef Uher (2)
Josef Uher byl český učitel a spisovatel. Byl výrazným představitelem bosácké literatury. Narodil se jako nejstarší syn v rodině chudého domkáře - tkalce. Jediným rodinným majetkem byla kráva, kterou Josef chodil pást; doma též vypomáhal s prací otci. Od roku 1893 chodil pěšky do měšťanky v Tišnově. Po ukončení školy se rozhodl stát se učitelem, aby mohl uniknout z neradostných domácích poměrů. Byl přijat na Učitelský ústav v Brně. Hudbě jej tu učil Leoš Janáček, literaturu bratři Mrštíkové, výtvarnou tvorbu Max Švabinský. Během studií trpěl hladem a nedostatkem, i když si přivydělával básničkami posílaných do moravských časopisů. Po studiích, v jeho 19 letech, se u něj při vojenském cvičení poprvé projevily první příznaky tuberkulózy, chrlení krve. Začal učit na různých místech Brněnska, v říjnu 1900 Židenice, 1901-1903 Babice u Rosic, 1903 Ostrovačice, 1904 Padochov u Oslavan, 1905 Vranov u Brna. Pak onemocněl, na vlastní žádost byl dán na roční dočasný odpočinek. Byl živ jen z honorářů a malé státní podpory. Předčasně ve svých 28 letech, i přes snahu se léčit, zemřel. Pochován je v Brně. Nestačil tak rozvinout své nadání, které se projevilo v povídkové tvorbě. Povídky o vyděděncích společnosti byly ovlivněny steskem nad životem zmařeným chorobou a bídou .
Více od autora