Všichni Autoři a témata

Josef Patejdl (3)

Narozen 30.12.1878 v Hromicích u Plzně, zemřel 7.10.1940 v koncentračním táboře Dachau. JUDr., účastník I. odboje, předseda Československé obce legionářské. Publicista.

Josef Páleníček (4)

Josef Páleníček byl významný český klavírista, komorní hudebník a skladatel. Proslavil se interpretací české hudby, včetně děl Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany, ale i širšího klasického a romantického repertoáru. Páleníček studoval na pražské konzervatoři a později v Paříži u legendárního klavíristy Alfreda Cortota, což významně ovlivnilo jeho hudební vývoj.

Josef Paleček (5)

Josef Paleček je bývalý československý hokejista a později úspěšný hokejový trenér. V letech 1958–1967 nastupoval za Tatru Kolín, 1967–1977 Teslu Pardubice, 1977–1978 Duklu Jihlavu, kde také nastoupil základní vojenskou službu, a 1978–1980 opět za Teslu. 1980–1983 hraje 3 sezony za Stadion Hradec Králové, od roku 1981 se stává ještě asistentem trenéra Kobery. Následovalo angažmá v Německu a Rakousku. V roce 1991 nastoupil svoji první trenérskou sezonu pro tým Pardubice. Zde vydržel do roku 2002, kdy následoval přestup pod angažmá týmu Liberce, kde působil do roku 2008. S Libercem 2x vyhrál základní část a vždy s ním postoupil do play off. V letech 2005–2008 byl také reprezentačním asistentem Aloise Hadamczika. V sezoně 2008/2009 působil jako hlavní trenér HC Energie Karlovy Vary, se kterými se stal mistrem republiky. Od sezony 2010/2011 byl opět asistentem reprezentačního kouče Aloise Hadamczika. Od národního týmu odešel v ročníku 2013/2014 kdy se Alois Hadamczik po nevydařeném olympijském turnaji rozhodl rezignovat.

Josef Nálepa (2)

Josef Nálepa byl český umělec a sportovec – medailér, kreslíř, sochař – portrétista. Kromě umění se také věnoval sportu, šlo o osminásobného mistra Československa ve vodním lyžování, ve kterém také působil jako reprezentační trenér, létal i na rogalu, kde patřil k průkopníkům tohoto sportu v Československu. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění, kde byli jeho učitelé Karel Pokorný a Karel Hladík, portrétní umění studoval také u Emanuela Kodeta. Kromě toho také studoval i na Fakultě tělesné výchovy sportu Univerzity Karlovy. Proslul zejména jakožto sochař – portrétista. Mezi jeho nejznámější busty a sochy patří socha malíře Salvadora Dalího, kterého zpodobnil údajně jakožto jediný na světě. Portrétoval i mnohé československé umělce a známé lidi, mezi jeho pracemi lze nalézt portréty Tomáše Bati, Vlasty Buriana , Jiřího Sováka, Miroslava Horníčka, Karla Gotta, Hany Hegerové, Josefa Masopusta . Pracoval také jako kreslíř a medailér, stal se autorem dvoukorunové československé mince i několika pamětních mincí. Pro město Třeboň vytvářel výtvarné návrhy pro tamější plánovanou lázeňskou kolonádu. Tvořil v ateliéru na pražském Novém Světě na Hradčanech. Jeho manželkou byla textilní výtvarnice Hana Nálepová.

Josef Mühlberger (2)

Josef Mühlberger se narodil 3. dubna 1903 v krkonošském Trutnově , jeho maminka, rozená Irzingová, však pocházela ze Šumavy. Postavu a osud své české babičky z matčiny strany zvěčnil Mühlberger v nádherné povídce Erste Begegnung mit dem Tod , pojaté 1960 v edici Reclams Universal Bücherei do svazku 8296 pod názvem Eine Kindheit in Böhmen . Počíná dojemným vyprávěním o babiččině šumavském pohřbu a přenáší pak děj do časů vyhnání, které jejího vnuka postihlo v poměrně pozdním věku 43 let. Škvírou v nákladním vagonu je mu souzeno spatřit v míjející krajině podél vlaku onen jihočeský hřbitov, na kterém spí babička svůj věčný sen: "I srdce té ženy, která navykla za život tolikerému utrpení, by asi sotva pochopilo, že národ, k němuž náležela, mohl připravit vnukům cosi takového jako vyhnání z domova. Niterný most, který můj svět spojuje s babiččiným, klene se však příliš vysoko a zůstal neporušen ve své kráse. Její modlicí knížka patří k tomu málu, co nám dovolili vzít s sebou. Myslím, že ve mně, byť možná vyjadřována jinak, zůstala uchována její opravdová zbožnost. Když ji neztratím, nic nebude ztraceno. K té zbožnosti patří víra ve stopu lidskosti v každém člověku. Ten, kdo vědomě zachází se slovem, je tak i stavitelem mostů, pontifexem, nad vodami i propastmi odvážně spojujícím protilehlé břehy." Budoucí literát studoval v Praze germanistiku, v letech 1928-1931 vedl s budějovickým rodákem Karlem Franzem Leppou časopis Witiko v duchu Stifterově, jehož osobnosti později, roku 1966, zasvětil celou monografii. I česky vyšel roku 1931 jeho román o Husovi, celou sudetskou i českou kulturní problematiku pak nepřekonatelným způsobem obsáhl v knihách Čechische Literaturgeschichte , Zwei Völker in Böhmen a zvláště pak v díle Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen 1900 -1939, které končí své výklady v osudovém roce, kdy, jak píše "započala velká hra. Jak dopadla, vědí nejlépe ti, kdo ji přežili." Svů...

Josef Moucha (5)

Narozen 22.8.1956 v Hradci Králové. Fotograf, výtvarný redaktor, publicista, sestavovatel a spoluautor výstav.

Josef Mokerský (2)

Josef Matušů (5)

Narozen 12.2.1927 ve Vídni. Prof., RNDr., DrSc., matematik, publikace z oboru.

Josef Masopust (2)

Narozen 9. 2. 1931 ve Střimicích u Mostu, zemřel 29. 6. 2015 v Praze. Fotbalový reprezentant a trenér, publikace z oboru.

Josef Martin Bauer (3)

Josef Martin Bauer byl německý spisovatel. Josef Martin Bauer navštěvoval humanistické benediktinské gymnázium v Scheyern, roku 1920 složil maturitní zkoušky a měl jít studovat teologii. Rozhodl se však nestudovat a živil se příležitostnými pracemi až se roku 1927 stal redaktorem místních novin v Dorfenu. Za svůj první román Achtsiedel obdržel roku 1930 cenu „Jugendpreis deutscher Erzähler“ . To položilo základy jeho spisovatelské kariéry. Během druhé světové války byl odveden do Wehrmachtu a stanul jako jeho voják na nejvyšší evropské hoře, kavkazském Elbrusu. Svá dobrodružství zveřejnil ve válečném deníku Kaukasisches Abenteuer . Jeho nejslavnějším dílem, zfilmovaným a přeloženým nejméně do 15 jazyků, je román, Kam až mne nohy donesou - So weit die Füße tragen, popisující sugestivní autobiografickou formou útěk německého vojáka z bolševického zajetí v SSSR. Hlavní hrdina, Clemens Forell, se pokusí o téměř nemožný útěk z nejvýchodnějšího koutu Sibiře, z likvidačního gulagu za polárním kruhem, útěk, který trval 3 roky, od roku 1949 až do překročení hranice s Íránem, v roce 1952. Hrdina přitom přešel téměř celou Asii a ušel 14 000 km, s všudypřítomnou KGB v zádech. Dílo je inspirováno skutečnou událostí, kterou autorovi popsal německý důstojník Wehrmachtu, Cornelius Rost . Rost nikdy neodhalil své jméno a zemřel jako vyděšený muž. Až do své smrti se bál, že dveře jeho mnichovského bytu vyrazí všemocná KGB a pošlou ho na popraviště či zpět do gulagu. Roku 1951 napsal novou verzi divadelní hry "Further Drachenstichs" pro divadlo ve Furth im Wald. Kniha So weit die Füße tragen byla dvakrát zfilmována. Roku 1956 natočila WDR román So weit die Füße tragen jako osmidílnou rozhlasovou hru , Raoul Wolfgang Schnell, Kurt Lieck, Walter Richter, Heinz Schimmelpfennig) V tomt...

Josef Mareš (1)

Narozen: 1926, zemřel: 30.10.1982. MUDr., CSc. gynekolog; vědecký prac. Ústavu péče o matku a dítě Praha /do r.1968/, gynekologické oddělení polikliniky Praha-Spořilov. /Výchova k rodičovství - s M.Brtníkovou; stati v odbor.čas. mj. Čas.lék.čes., Čs.gynekol., Prakt.lékař./ Nekrolog: Čs.gynekol.,48,1983,č.4,s.319-320.

Josef Malík (4)

Narozen 17. 10. 1927 ve Slavkově , zemřel 16. 5. 1993 v Babicích nad Svitavou. Publicista, prozaik, autor reportáží, humoristických a kritických próz ze Slovácka.

Josef Libomír Doucha (2)

Josef Ledr (5)

Narodil se roku 1849 v Sezemicích u Pardubic. Byl manželským synem Antonína Ledra, krupaře ze Sezemic, kde bydlel v domě čp. 162. Matka Josefa Ledra byla Barbora roz. Procházková a pocházela též z krupařské rodiny usazené v Sezemicích v čp. 5. Vystudoval reálnou školu v Pardubicích a po té učitelský ústav v Hradci Králové. Před příchodem do Nových Dvorů krátce působil na obecní škole v Plotištích. Za manželku si vzal Cecilii, dceru novodvorského hraběcího účetního Jana Knoblocha a jeho manželky Augusty, dcery Františka Adamce z Nových Dvorů čp. 42 . Knoblochovi bydleli na zámku v Nových Dvorech. Ledr s rodinou žil v Nových Dvorech v domě čp. 13 . Dne 24.11.1881 se mu narodil syn Emil, 22.5.1884 syn Zdeněk, po něm 15.6.1888 opět syn jehož pokřtili Jaroslav, jenž však již po necelém měsíci zemřel. Další dítě narozené 2.12.1889 Ledrovi pokřtili taktéž Jaroslav, ale i tento brzy zemřel . Dne 24.9.1891 se manželům Ledrovým narodila konečně dcera, kterou pojmenovali Marie. V Nových Dvorech se Josef Ledr stal v roce 1873 ředitelem místní školy, do které přišel dne 23. září 1868 jako podučitel. Později byl zvolen členem kutnohorské okresní školské rady a zeměpisného odboru této rady. Školu zde vedl do roku 1899. Po té přesídlil do Uhlířských Janovic, kde byl od roku 1899 až do října 1916 ředitelem měšťanské chlapecké a dívčí školy. Zemřel v roce 1934 v Přelouči. Za svého působení v Nových Dvorech vedl pamětní knihu Nových Dvorů , Pamětní knihu školy novodvorské a obce Sv. Mikuláše. Vydal knihu Děje panství a města Nových Dvorů , Dějiny obce Malína , Dějiny města Uhlířských Janovic a genealogický spis Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína. Kromě toho publikoval historické, pedagogické a biografické články v různých časopisech, byl též dopisujícím členem Archeologického spolku Vocel. V nemalé míře se i podílel na přípravě a vydání publikace Kutnohorsko slovem i obrazem (K. Hora 19...

Josef Kvíz (1)

Narozen 20.5.1914 ve Vrátkově , zemřel 18.4.1987 v Broumově. MUDr., myslivec, kynolog.

Josef Kurfürst (4)

Narozen 30.3.1907 v Loukově u Bystřice p. Hostýnem, zemřel 8.3.1978 v Brně. PaedDr., docent pedagogiky, práce a redakční činnost v oboru.

Josef Krůta (5)

Narozen 8.7.1874 v Hradišti u Zbiroha, zemřel 17.9.1950. Učitel, učebnice matematiky a němčiny, redakční činnost.

Josef Krob (4)

Narozen 9.12.1956 ve Žďáru nad Sázavou. Doc., Phdr., CSc., filozof, práce a překlady z oboru zaměřené na ontologii, gnoseologii a filozofické problémy kosmologie.

Josef Křenek (4)

Josef Křenek byl český protestantský teolog. Mezi lety 1908 a 1919 zastával funkci faráře českého presbyterního sboru ve městě Silver Lake, v americkém státě Minnesota. Následně, do roku 1920, byl delegátem Středozápadního seniorátu své Presbyteriánské církve USA, a to na několika místech v Československu. Roku 1921 se stal farářem chicagského sboru této církve a mezi lety 1921 a 1923 se opět stal delegátem synodu na různých místech v Československu. Následně, od roku 1923 byl znovu farářem sboru v Silver Lake. Zde vydržel až do roku 1932, kdy odešel do Evropy, do Československa, a stal se farářem ve sboru v Praze na Novém Městě. Tady od roku 1932 působil až do 7. prosince 1939. Následujícího dne až do své smrti 15. června 1949 zastával pozici synodního seniora, tedy nejvyššího představitele Českobratrské církve evangelické. V období od 1. července 1944 až do konce druhé světové války ovšem musel nuceně strávit mimo hlavní město, a sice v Novém Městě na Moravě. V Novém Městě na Moravě je ThDr. Josef Křenek pohřben a jeho náhrobek od Prof. Vincence Makovského tvoří přirozený střed evangelického hřbitova. Trvalou vzpomínkou zůstává ulice Křenkova v Novém Městě na Moravě.

Josef Krejčík (5)

Narozen 2.8.1887 v Pavlíkově u Rakovníka, utonul 31.8.1941 v Kníničkách u Brna. Odborný učitel, publikace z oboru přírodních věd.

Josef Kratochvíl (4)

Narozen 6. 1. 1909 v Kúskách u Velkého Meziříčí, zemřel 17. 2. 1992 v Brně. RNDr., DrSc., profesor zoologie a zoogeografie, publikace a redakční činnost z oboru.

Josef Kotyk (2)

Autor učebních textů pro učební obory pokrývač a kamnář - obkládač.

Josef Kopecký (3)

Narozen 11.11.1911 v Sendražicích u Hradce Králové, zemřel 23.9.1983 v Brně. Prof., Ing., Dr.techn., profesor zootechniky, publikace z oboru.

Josef Klánský (3)

Narozen 16.6.1921, zemřel 26.7.1995. JUDr., CSc., publicista, tlumočník a překladatel, práce o Africe.

Josef Keřka (4)

Narozen roku 1957. Vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje.

Josef Kazimour (5)

Narozen 16.10.1881 v Oslově u Písku, zemřel 5.9.1933 v Praze. PhDr., docent zemědělských dějin, publikace z oboru.

Josef Káš (3)

MUDr. Josef Káš byl lékař, divadelní ochotník a hudební skladatel, syn dobrušského lékaře a div. ochotníka Františka Káše, otec lékaře a spisovatele MUDr. Jaroslava Káše. S několika přáteli, mezi nimiž byl i další dobrušský rodák Karel Hrnčíř, založili později známý a úspěšný sbor Kocourkovských učitelů. V jejich repertoáru byly zejména aktuální písně reagující na dobové události či tehdy oblíbený žánr kupletů. Káš pro pěvecký sbor Kocourkovských učitelů zkomponoval mnohé hudební skladby. Za svého působení v Dobrušce Josef Káš vedl jako režisér ochotnické divadlo. Je autorem rukopisu Z dějin dobrušských ochotníků v 19. století.

Josef Karel Říha (2)

Narozen 1.6.1893 v Rokycanech, zemřel 10.2.1970 v Praze. Ing. architekt, publikace z oboru.

Josef Jozífek (5)

Josef Jeníček (3)

Narozen 1.4.1946 v Plzni, zemřel 12.8.1992 v Jindřichově Hradci. Právník. Epigramy, soudničky.

Josef Jaroslav Filipi (3)

Josef Jaroslav Filipi byl český pedagog, textilní výtvarník, grafik, kreslíř a spisovatel. Narodil se v obci Bojmany do rodiny místního učitele Antonína Filipiho. Po absolvování základního vzdělání pokračoval ve studiu na uměleckoprůmyslové škole v Praze, na níž v roce 1993 absolvoval. Během pražských studií se seznámil s malířem Herbertem Masarykem a později s celou jeho rodinou. Při této příležitosti se několikrát setkal i s T. G. Masarykem a byl častým hostem na nedělních odpoledních diskusích. V dalším studiu pokračoval na tkalcovské škole ve Varnsdorfu. Po studiích se vydal na dráhu pedagoga a zprvu působil jako asistent kreslení na textilní škole v Liberci a na odborné škole pletařské ve Strakonicích. Později, po složení všech potřebných zkoušek působil jako učitel na textilních školách v Humpolci, ve Dvoře Králové nad Labem a následně na odborné škole tkalcovské ve Frýdku, jako její ředitel. V roce 1935, již jako učitel ve výslužbě se přestěhoval do Ústí nad Orlicí, kde započal literárně zpracovávat své zážitky s rodinou presidenta republiky T. G. Masaryka. Rukopis dokončil v březnu 1938, kniha však vzhledem k událostem nebyla vydána. Vydalo ji až nakladatelství Čin v Praze v roce 1947 pod názvem "S Masarykovými". V letech 1942–1945 byl Josef Jaroslav Filipi s celou rodinou internován ve svatobořickém internačním táboře. Důvodem byl ilegální odchod jeho syna Bohdana do zahraniční, kde vstoupil do řad Československé armády. Během pobytu v internačním táboře sepisoval kroniku, kterou obohacoval svými kresbami. Kronika byla zveřejněna teprve v roce 2000, kdy vyšla jako součást knihy Josefa Havla "Poupata ožehlá nenávistí" pod názvem "Za prkenným plotem". Josef Jaroslav Filipi během svého učitelského působení vydal mimo časopiseckých článků i několik pedagogických publikací. Byl autorem mnoha návrhů na textilie, prapory, sgrafita, diplomy a byl rovněž i literárně činný. Ve svých kresbách a akvarel...

Josef Hurdálek (1)

Josef Hurdálek, městský kronikář, spisovatel, zakladatel a kustod městského muzea, iniciátor, budovatel a kustod světničky Boženy Němcové, nadšený propagátor města Červený Kostelec, funkcionář a člen mnoha spolků a korporací, s jehož jménem byla vždy úzce spjata kulturní, literární a propagační činnost v Červeném Kostelci. Josef Hurdálek se narodil v blízké Horní Radechové dne 1. července 1885 v čp. 57 v písmácké rodině. Chodil do obecné školy ve svém rodišti, rok do německé školy ve Velké Vsi u Broumova, v letech 1897–1905 studoval na střední škole v Náchodě a hned po maturitě nastoupil učitelskou dráhu. Působil na obecných školách, ve Zbečníku, v Lískovicích, ve Studnici, od roku 1910 opět v Červeném Kostelci. Roku 1931 byl pro chorobu penzionován. Josef Hurdálek byl po desetiletí středem kulturního snažení a pokroku. Z jeho literárních děl nutno jmenovat množství propagačních zpráv o našem kraji a městě v různých časopisech, obsáhlou stať o Červeném Kostelci v Průvodci krajem Mistra Aloise Jiráska a Boženy Němcové z roku 1926, je autorem výborného podrobného nejnovějšího turistického průvodce Červený Kostelec – střed Jiráskova kraje , spolupracoval na sborníku pověstí Turov, byl po osm let redaktorem vlastivědného sborníku Od kladského pomezí, do něhož napsal na 160 zajímavých článků. Roku 1940 vydává román selského rodu Pavel Hoňka a rok poté povídky Dvojí svatba. Těsně před jeho úmrtím se objevují oblíbené a brzy rozebrané Líbánky paní Barunky z červenokosteleckého prostředí, navazující obsahově na Němcové Chudí lidé. Roku 1939 uspořádal Josef Hurdálek červenokostelecké městské muzeum, jehož kustodem byl až do své smrti, a v roce 1942 pečlivě instaloval světničku Boženy Němcové v protifarním domku, kde Němcová od září 1837 do dubna 1838 bydlela. Dějiny našeho města našly v Josefu Hurdálkovi jako městském kronikáři výborného znalce, který s mravenčí příkladnou pílí shledával historické poznatky nejen v místních archivech a lidové tradici, ale i v pramen...

Josef Hron (2)

Narozen 8. 12. 1915 ve Valtínově, zemřel 2006 v Praze. Akademický malíř, vysokoškolský pedagog v oboru teorie a metodiky výtvarné výchovy, později středoškolský profesor, práce z oboru metodiky kreslení.

Josef Hrbáček (2)

Narozen 10. 5. 1930, zemřel 19. 12. 2006. Doc., PhDr., CSc., bohemista.

Josef Horák (4)

Doc. PaedDr. Josef Horák, CSc 10. 4. 1945 absolvovent Pedagogické fakulty UK Praha 12 let praxe na základních a středních školách PaedDr. - 1982 na PF UJEP v Ústí nad Labem CSc. - 1988 z filosofie výchovy na UK Praha docent v oboru Pedagogika - 1998 na UK Bratislava řešitel výzkumného záměru Trojzemí ERN - faktor evropanství v přípravě učitelů na FP TU v Liberci 1999 - 2004. Úspěšně obhájen 25. 3. 2005 Řešitel rozvojového projektu Příprava studijních kurzů pro doktorské studium v oboru Pedagogika Řešitel 4 rozvojových projektů na FP TUL člen oborové rady doktorského studijního programu Pedagogika na PedFUK Praha školitel doktorandů v oboru Pedagogika člen vědecké rady Pedagogické fakulty UJEP Ústí nad Labem člen Rady vysokých škol za Fakultu pedagogickou TU v Liberci zahraniční stáže na univerzitách: Faro - Portugalsko, Karlstad - Švédsko, Plymouth - Velká Británie, Manchester - Velká Británie, Patras - Řecko

Josef Havel (2)

Narozen 29.6.1950 v Brně. PhDr., CSc., publicista, archeolog.

Josef Grňa (2)

Josef Grňa byl český právník, profesor brněnské techniky, představitel domácího odboje za 2. světové války. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, poté nastoupil na Finanční prokuraturu v Brně, nejprve jako koncipient, později se stal vrchním komisařem, radou a v roce 1937 vrchním radou. Roku 1932 se habilitoval pro obor civilního práva procesního a stal se soukromým docentem. V březnu 1938 byl jmenován mimořádným profesorem věd právních na české vysoké škole technické v Brně. Hned na počátku druhé světové války se zapojil do domácího odboje. Stal se členem odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme na Moravě, patřil k jeho zemskému vedení. Byl pověřen vybudováním sítě PVVZ na Moravě a navázáním kontaktů na Slovensku. Dne 2. října 1941 ho v Ratajích na Kroměřížsku přišlo zatknout gestapo, podařilo se mu však uniknout. Při přechodném utajení v Žarošicích a ve Zdravé Vodě mu pomohl místní statkář a mecenáš umění Josef Frydrych. Do konce války žil v ilegalitě. Patřil k autorům politického programu PVVZ, po zatčení všech zbývajících vedoucích osobností organizace PVVZ pokračoval v odbojové činnosti ve skupině Přípravný revoluční výbor. V roce 1944 se podílel na vzniku odbojové skupiny Rada tří. Šlo o organizaci nekomunistického protifašistického odboje, která zajišťovala zejména formování partyzánských jednotek v prostoru Českomoravské vrchoviny a přijímání parašutistických výsadků ze Západu. Byl spoluzakladatelem a členem revoluční České národní rady. Po skončení války působil jako profesor národního hospodářství na brněnské technice. V roce 1951 byl odsouzen za údajné neoznámení protistátní činnosti na 2,5 roku vězení. Rehabilitován byl v roce 1965. V roce 1991 se stal nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka II. třídy in memoriam....

Josef Grmela (3)

Narozen 26.7.1942 v Prostějově. PhDr., docent anglické a americké literatury. Skripta a učebnice z oboru, překlady z a do angličtiny.

Josef Fišer (5)

Dr.Josef Fišer,rodák z Moravských Budějovic, historik a dlouholetý ředitel místního gymnasia, čestný občan města. Zabýval se historií regionu, národopisem a na tato témata napsal řadu knih, pojednání i příspěvků do místních i odborných publikací

Josef Fiala (5)

Narozen 14.9.1902 v Dolním Jiřetíně, zemřel 1984. Doc., JUDr., docent občanského práva procesního, literatura z oboru.

Josef Fanta (4)

Josef Fanta byl český architekt, návrhář nábytku, malíř, autor mnoha publikací , věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem. Náleží ke generaci Národního divadla. V počátcích své kariéry patřil k představitelům novorenesance, spolupracoval a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Od počátku 20. století se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury. Po studiích se Josef Fanta stal asistentem Josefa Zítka při stavbě Národního divadla. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem. Poté působil jako asistent na České technice a profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění. Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí v Praze, odbavovací budově dřívějšího Nádraží císaře Františka Josefa , budov ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze či Mohyly míru . Jeho dílem je také budova současného Ministerstva průmyslu a obchodu, která se nese v duchu podobné stavby, realizované v letech 1912–1919 v japonské Hirošimě náchodským rodákem Janem Letzelem. Zabýval se také rekonstrukcemi památek a návrhy náhrobků, architektonických sgrafit, výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl. Je považován za tvůrce secesní architektury a navazoval v ní na českou novorenesanční tradici 19. století. Je autorem návrhu sgrafit Wiehlova domu čp. 792 na Václavském náměstí společně s Mikolášem Alšem. Jeho manželkou byla Julie Fantová-Kusá, významná pracovnice ženského emancipačního hnutí a starostka brněnského ženského spolku Vesna....

Josef Doucha (4)

Josef Daniel Beneš (3)

Narozen 31.7.1941 v Praze, farář Českobratrské církve evangelické a švýcarské reformované církve; svoji duchovní dráhu začal na Podbořansku, v roce 1970 emigroval do Švýcarska, sloužil v Ženevě, v Arzier-Le-Muidz, v roce 2006 se vrátil do Čech, sloužil v Praze U Salvátora; též spisovatel, autor autobiografie; syn faráře Josefa Beneše .

Josef Daneš (5)

Autor prací z oboru radiotechniky a elektroniky.

Josef Daněk (3)

Narozen 21.6.1961 ve Vyšším Brodě. Malíř, grafik, scénograf, vysokoškolský pedagog.

Josef Cibulka (3)

Josef Cibulka byl český historik umění a archeolog zaměřený na dějiny církevního umění a středověkou archeologii, vysokoškolský pedagog a římskokatolický kněz. Studoval nejprve na gymnáziu v Lanškrouně a studium ukončil v roce 1905 maturitní zkouškou v Litomyšli. Po maturitě vystudoval v letech 1905–1910 filosofii a teologii na České koleji v Římě a 1909 tam přijal kněžské svěcení. Po návratu do Čech přednášel dějiny církevního zpěvu na Bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde obhájil rigorózní práci: O vývoji liturgického zpěvu a jeho forem. V letech 1910–1913 působil jako docent církevního zpěvu v chlapeckém semináři a na dívčím lyceu V letech 1913–1918 byl biskupským ceremoniářem a sekretářem, 1917–1919 docentem církevního výtvarného umění a liturgického zpěvu, 1919 spirituálem v biskupském semináři v Hradci Králové. Jeho habilitační práce měla titul: Dějiny církevního zlatnictví. Svůj doktorát si Cibulka nostrifikoval na universitě ve Vídni, kde pobýval za 1. světové války . Během pobytu ve Vídni sloužil dokonce rekviem u dvora za zemřelého císaře Františka Josefa I., ale především pilně navštěvoval seminární cvičení Josefa Strzygowského a přednášky Maxe Dvořáka. Zrod samostatného československého státu znamenal pro tehdy již uznávaného pedagoga i vědce povolání k novým úkolům. V roce 1919 byl jmenován mimořádným profesorem dějin církevního umění a křesťanské archeologie na právě zřízené bohoslovecké fakultě v Bratislavě. Od roku 1922 byl nejprve mimořádným a od roku 1926 řádným profesorem na Katolické teologické fakultě Karlovy university v Praze. V letech 1923 – 1925 přednášel také dějiny umění na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze a v období 1927 – 1950 i na Filosofické fakultě Karlovy university, kde se v roce 1927 habilitoval. Roku 1934 vyšlo Cibulkovo monumentální dílo Václavova rotunda svatého Víta. Na přelomu složitých let 1938 – 1939 byl Cibulka pověř...

Josef Cerman (4)

Učitel.

Josef Beneš (2)

Narozen 29.8.1927 v Kladně, zemřel 19.2.2001 v Praze. RNDr., paleontolog Národního muzea, odborný publicista, amatérský hudebník.

Josef Bednář (3)

Narozen 17.6.1941 v Litavě. Ing., CSc., vědecký pracovník a manažer, práce z oboru hydraulických strojů a vodního hospodářství.

Josef Bašta (2)

Historik, práce o dějinách dětského a mládežnického hnutí.

Josef Bartovský (4)

Josef Bartovský byl český hudební skladatel. Vystudoval reálné gymnázium Plzni a učitelský ústav v Praze. Začal učit na Rokycansku a v roce 1919 se stal profesorem na učitelském ústavu v Plzni. Hře na klavír a skladbě se učil u Otakara Bradáče, harmonii a kontrapunkt u Karla Steckra. Již jako chlapec hrával v hornických dechových kapelách. Vojenskou službu absolvoval ve Vídni, kde pokračoval ve studiu u Nanzoniho. Po skončení války absolvoval mistrovskou školu na Pražské konzervatoři u Vítězslava Nováka. Vykonal státní zkoušky ze zpěvu, houslí, klavíru a varhan. Nadále vyučoval na učitelském ústavu v Plzni a významně se podílel na kulturním životě západních Čech. Byl dirigentem Lidové filharmonie v Plzni a sbormistrem Pěveckého sboru západočeských učitelů. Významně se podílel na osvětové činnosti. Vedl četné přednášky, kurzy pro lidové hudebníky a často přispíval do novin a časopisů. Zemřel 19. listopadu 1964 v Plzni. Je pochován na hřbitově v Dýšině. Kromě toho řada skladeb pro sólové nástroje , 18 písňových cyklů, 10 cyklů mužských sborů i několik smíšených sborů. Skládal také scénickou hudbu k činoherním představením a hudbu chrámovou. Zkomponoval rovněž hudbu k pantomimě Petrklíče na námět Svatopluka Čecha.

Josef Bartoloměj Slavík (4)

Narozen 4.3.1900 v Lomu , zemřel 16.5.1964 v Praze. RNDr. ing. DrSc., akustik, práce z oboru.

Josef Aul (2)

Josef Aul byl český cestovatel a lékař. Po absolvování gymnázia nastoupil na lékařkou fakultu Karlovy univerzity, kterou nedokončil, jelikož byl nucen roku 1914 odejít na frontu. Ještě téhož roku však padl do ruského zajetí a poté se protloukal četnými zajateckými tábory. V Buchaře se dostal do služeb místního emíra a až po nějakém čase se vydal na cestu zpět do Prahy. Té se mu podařilo dosáhnout až v roce 1921. Po svém návratu dokončil lékařskou fakultu, avšak začal přednášet, překládat a psát knihy o střední Asii, mezi nejznámější patří např. Čingischán, bič boží nebo cestopis Karavanou do Indie .

Josef Augustin (3)

Narozen 23.6.1950 v Záhorčičkách u Blatné. Ing., absolvent elektrotechnické fakulty, ale věnuje se heraldice, ředitel nakladatelství Abor, publikace z oboru.

José Pijoan y Soteras (4)

José Morán (4)

Španělský autor knih pro děti.

Joris-Karl Huysmans (5)

Joris Karl Huysmans byl francouzský spisovatel, literární a výtvarný kritik vlámského původu. Narodil se 5. února 1848 jako Charles Marie Georges Huysmans v rodině litografa vlámského původu. Po skončení středoškolských studií začal pracovat na ministerstvu vnitra. Ministerským úředníkem byl až do svých padesáti let. V roce 1874 vydal první sbírku básní v próze, v roce 1876 první román. Nejprve psal ve stylu naturalismu, byl velkým obdivovatelem Emila Zoly. Od roku 1876 psal též výtvarné a literární kritiky. Osobní krizi po vydání románu Naruby řešil konverzí ke katolicismu, uchýlil se krátce do trapistického kláštera v Igny. V roce 1898 opustil práci na ministerstvu a odešel do benediktinského kláštera v Ligugé. Roku 1901 byl klášter přemístěn do Belgie a Huysmans se vrátil do Paříže. Zde byl jedním ze zakládajících členů Académie Goncourt. Dne 12. května 1907 zemřel na rakovinu. česky: francouzsky:

Joris Chamblain (5)

Francouzský autor komiksů, dětských knih, scenátista.

Jörg von Uthmann (3)

Německý právník, diplomat a novinář žijící v Paříži, též spisovatel a autor cestovních průvodců.

Jonathon King (2)

Americký spisovatel Jonathon King je původní profesí novinář s dvacetiletou praxí kriminálního reportéra. Svou kariéru začal ve Philadelphia Daily News, později pracoval pro floridský list Sun-Sentinel. Psal o zločinech a soudních procesech, zkušenosti, které mu žurnalistika přinesla, naplno zúročil ve své vlastní literární tvorbě, jíž se v současnosti věnuje naplno. Žije na jižní Floridě, kde se také odehrávají příběhy jeho románové série s detektivem Maxem Freemanem.