Josef Fanta byl český architekt, návrhář nábytku, malíř, autor mnoha publikací , věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem. Náleží ke generaci Národního divadla. V počátcích své kariéry patřil k představitelům novorenesance, spolupracoval a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Od počátku 20. století se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury. Po studiích se Josef Fanta stal asistentem Josefa Zítka při stavbě Národního divadla. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem. Poté působil jako asistent na České technice a profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění. Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí v Praze, odbavovací budově dřívějšího Nádraží císaře Františka Josefa , budov ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze či Mohyly míru . Jeho dílem je také budova současného Ministerstva průmyslu a obchodu, která se nese v duchu podobné stavby, realizované v letech 1912–1919 v japonské Hirošimě náchodským rodákem Janem Letzelem. Zabýval se také rekonstrukcemi památek a návrhy náhrobků, architektonických sgrafit, výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl. Je považován za tvůrce secesní architektury a navazoval v ní na českou novorenesanční tradici 19. století. Je autorem návrhu sgrafit Wiehlova domu čp. 792 na Václavském náměstí společně s Mikolášem Alšem. Jeho manželkou byla Julie Fantová-Kusá, významná pracovnice ženského emancipačního hnutí a starostka brněnského ženského spolku Vesna.... Zdroj: wikipedia.org