Všichni Autoři a témata

Jan Szczepański (2)

Jan Szczepański byl polský sociolog. Působil jako profesor humanitních věd, akademický učitel na Lodžské univerzitě a Vojenské politická akademie. Byl členem a viceprezidentem Polské akademie věd. V letech 1977 až 1982 byl členem Státní rady, člen polského parlamentu byl v letech 1957 až 1961 a poté v letech 1972 až 1985. Jeho práce jsou věnovány teorii a historii sociologie a výzkumu transformace sociální struktury.

Jan Sýkora (3)

Vedoucí katedry Japonských studií na Karlově univerzitě a odborník na současnou japonskou společnost a ekonomický vývoj Japonska.

Jan Švrček (2)

Jan Švrček je český lední hokejista hrající za klub HC Sparta Praha. Hraje na postu obránce. V minulosti působil v klubech HC Oceláři Třinec, HC Přerov, HC Olomouc, HC Znojemští Orli, PSG Zlín a a HC Kometa Brno.. Jan Švrček se narodil v Přerově, kde se v pěti letech poprvé postavil na brusle. V městě svého narození vydržel až do patnácti let, kdy si jej do svých spárů přetáhli třinečtí Oceláři. V Třinci se s dorostenci radoval z mistrovského titulu. Z juniorky města hutního průmyslu odešel na sezónu 2004/05 na jeden rok do New England Huskies . Za Atlantským oceánem se chtěl osmnáctiletý bek osamostatnit a naučit se jazyku. Když se po roce vracel do České republiky, už to nebylo do Třince. Znova se ocitl ve spárech, nyní se o to přičinili znojemští Orli. I když zde v sezóně 2005/06 naskočil jen do dvou extraligových utkání, neukvapil se a neodešel. Orli si jej z Přerova povolali zpět a z týmu jej až do konce sezóny 2008/09 nepustili. Zatímco Kometa zažívala hořké extraligové začátky, Jan Švrček vše sledoval z v extralize již zabydleného Zlína, kam jej nalákal trenér Venera. Stejná spolupráce by měla pokračovat i v sezónách 2011/12, 2012/13, protože jak trenér Venera, tak Jan Švrček uzavřeli v Kometě smlouvy na dva roky.

Jan Stoklasa (5)

Narozen 18.8.1938 v Praze, zemřel 9.9. 2004. RNDr., biolog, vedoucí katedry didaktiky biologie, práce z oboru.

Jan Staněk (5)

Narozen 12.7.1870 v Horním Římově u Českých Budějovic, zemřel 4.3.1948 tamtéž. Písmák, prozaik, lidový romanopisec.

Jan Sobotka (4)

Narozen 11.1.1944 v Jičíně. PhDr., středoškolský učitel, od 1989 ředitel Obchodní akademie v Olomouci, humorista, autor literárního i kresleného humoru, editor starší české literatury, autor pohádek.

Jan Smetana (4)

Jan Smetana nar. 31. března 1940 v Moravských Budějovicích, po maturitě v roce 1957 absolvoval dva roky ve Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. V rámci náboru do pohraničí získal místo archiváře v Děčíně . V letech 1961 až 1967 vystudoval obory československé dějiny a pomocné vědy historické na katedře archivnictví FFUK v Praze. Poté byl jmenován ředitelem Okresního archívu v Děčíně. Roku 1968 po obhajobě dizertační práce a regorozních zkouškách obdržel titul doktora filosofie. Angažoval se v obrodném hnutí, poté sdílel osud všech "osmašedesátníků", kteří odmítli podepsat souhlas s okupací sovětskými vojsky. Koncem roku 1969 byl propuštěn ze zaměstnání a teprve po roce se mu podařilo získat místo v Okresním vlastivědném muzeu v Litoměřicích, kam se později s rodinou odstěhoval . Roku 1988 se stal historikem Sociálně ekonomického ústavu v Ústí na Labem. Po listopadu 1989 byl rehabilitována od září 1990 působil jako zástupce ředitele vedoucího oddělení Státního oblastního archivu v Litoměřiích. Od konce roku 1995 pracuje jako nezávislí historik a žurnalista. Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně přednáší pomocné vědy historické a vede seminář "Fenomén Sudety". Pro Památkový ústav v Ústí nad Labem sestavil množství archivních reserší pro stavebně historické průzkumy. Je členem komise pro dějiny měst při Historickém ústavu Akademie věd ČR.

Jan Slavík (5)

Doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc. se narodil v Písku v r. 1953. Gymnázium Arabská vystudoval v Praze. Studium na Pedagogické fakultě UK ukončil v roce 1980 s aprobací ruský jazyk - výtvarná výchova, v letech 1980-81 absolvoval studijní pobyt na katedře pedagogiky a psychologie Ped F UK. V letech 1981-88 učil na ZŠ Čapajevovo náměstí v Praze 3. V roce 1982 získal titul PaedDr., v letech 1983-88 absolvoval odbornou vědeckou přípravu, zakončenou obhájením kandidátské disertační práce , v roce 1996 byl habilitován docentem pro obor teorie výtvarné výchovy. Od roku 1983 dosud působí v pedagogické školní praxi a vede odborné semináře dalšího vzdělávání pro učitele i arteterapeutické výcviky. Je zakládajícím členem Asociace výtvarných pedagogů a České arteterapeutické asociace , je členem mezinárodní Sémiologické společnosti. V letech 1997-2002 se společně s H. Novákovou podílel na vedení arteterapeutického výcviku pořádaného ČAA. Na katedře výtvarné výchovy se specializuje na teorii výtvarné výchovy. V letech 2003 - 2006 byl členem Vědecké rady UK v Praze, je členem Vědecké rady UK - Ped F v Praze, Vědecké rady MU - Ped F v Brně. Byl předsedou, nyní je členem oborové rady doktorských studií teorie výtvarné výchovy, společné pro UK Ped F v Praze, MU Ped F v Brně a UJEP Ped F v Ústí n.L. Je členem oborové rady doktorských studií pedagogiky UK FF v Praze. Publikoval více než 120 odborných statí a výzkumných sdělení v našich i zahraničních časopisech nebo sbornících. Podílel se na tvorbě učebních osnov výtvarné výchovy pro čtyřletá gymnázia vydaných v roce 1993. V roce 1997 publikoval monografii Artefiletika - od výrazu k dialogu ve výchově, společně s J. Novákem knížku Počítač jako pomocník učitele, společně s J. Bláhou Průvodce výtvarným uměním V a v kolektivu autorů pod vedením M. Fulkové učebnici Výtvarná výchova pro 8. a 9. ročník základní školy a víceletá gymnázia. V roce 1998 byl editorem s...

Jan Sládek (2)

Narozen 20. 5. 1906 v Kunčičkách, zemřel 30. 7. 1982 v Praze. Malíř, ilustrátor, grafik, typograf, scénograf, kostýmní výtvarník, pedagog a překladatel.

Jan Šimša (5)

Jan Šimsa byl teolog, evangelický farář, autor kulturně historických úvah, redaktor a disident . Koncem druhé světové války v souvislosti s Ligou lesní moudrosti se tehdy mladičký Jan Šimsa seznámil s českým protestantsky orientovaným křesťanským kazatelem, spisovatelem, publicistou, sociálním pracovníkem a radikálním pacifistou Přemyslem Pittrem. Rovněž se v té době seznámil s lidmi okolo Milíčova domu a zapojil se do jeho činnosti. Po skončení druhé světové války se zapojil do aktivit, které Přemysl Pitter organizoval . Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze vystudoval Jan Šimsa v letech 1948-1952 teologii na Komenského Evangelické teologické fakultě v Praze. Poprvé byl zatčen v roce 1952, kdy se jej StB pokusila získat ke spolupráci. Po studiích dostal povolávací rozkaz k povinné vojenské prezenční službě . Z vojenské služby byl předčasně propuštěn . Dne 23. června 1956 se Jan Šimsa oženil s čerstvě dostudovanou Milenou Procházkovou, která mu ve výkonu jeho poslání v dalších letech účinně pomáhala. Jako manželka evangelického faráře jej Milena Šimsová následovala do míst, kde působil: sbory Českobratrské církve evangelické v Pardubicích , v Praze na Vinohradech , v Klášteře nad Dědinou , v Prosetíně . Jako evangelický duchovní vykonával farářskou službu až do února roku 1973, kdy mu byl odňat normalizačním režimem státní souhlas. Po odejmutí státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti pracoval nějakou dobu jako archi...

Jan Seidl (4)

Narozen 16.1.1864 v Praze, zemřel 14.4.1916 tamtéž. Lesník, novinář, prózy a divadelní hry, redakce mysliveckých časopisů.

Jan Schlemmer (5)

Narozen 15.7.1904 v Praze, zemřel 3.3.1997. Ing., dr.techn., středoškolský profesor, chemik, publikace z oboru fotografie.

Jan Rychlík (1)

Narozen 27.4.1916 v Praze, zemřel 20.1.1964 v Praze. Hudební skladatel, práce z oboru hudby, překladatel americké lidové poezie.

Jan Rovenský (3)

Narozen 1978. Politolog a anglista, zaměřen na evropskou politiku, práce a překlady z oboru.

Jan Révai (2)

Narozen 11. 2. 1974 v Kladně. Muzikálový a filmový herec, tanečník.

Jan Rehberger (4)

Narozen 10.5.1898 v Kuchařovicích u Znojma. PhDr., středoškolský profesor, filolog, germanista, práce v oboru, autor učebnic pro obchodní školy.

Jan R Hrdina (3)

Mgr. Jan Hrdina vystudoval historii a klasickou archeologii na Filozofické fakultě MU v Brně a vzdělání si rozšířil studiem historie na University of Groningen v Nizozemí. Od roku 2001 píše, publikuje a překládá, pracoval též jako redaktor a fotograf. V současnosti je publicistou a historikem na volné noze. Jako odborný konzultant se podílel na přípravě expozic v pražských památkových objektech, na projektu na podporu výuky dějepisu i projektech filmových a dokumentárních. Specializuje se na starší dějiny Británie, zejména Skotska, antiku a rané dějiny středověku. Je autorem knihy Skotsko – Země dávných tajemství a stejnojmenného seriálu Českého rozhlasu, který vznikl podle prvního vydání knihy. Z angličtiny přeložil knihu MacBeth – velekrál skotský. Jako odborný korektor se podílel na překladech knih z francouzštiny a němčiny. Rád cestuje, v roce 2009 se účastnil české expedice Brazilia Encantada, pátrající po pozůstatcích vyspělé indiánské civilizace. Je jedním z předních českých odborníků na dějiny a kulturu Skotska.

Jan Přibyl (3)

Autor popularizační příručky o hydroponii.

Jan Prchal (5)

Narozen 15.10.1950 v Polné. Regionální knihkupec, nakladatel, publicista a historik.

Jan Pokorný (3)

Publikace o vazbě květin.

Jan Peter Velkoborský (2)

Jan Pávek (3)

Autor učebnic administrativy.

Jan Padych (4)

Jan Padych je český spisovatel. Mládí prožil v Havířově, od r. 1989 žije a pracuje v Ostravě. Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním nakladatelstvích Optys v Opavě. Od r. 2006 pracuje v bezpečnostních agenturách. Publikovat začal povídkami a fejetony . V roce 1988 vyhrál celostátní soutěž GENERACE 88 v oboru próza. Od r. 2001 je členem Obce spisovatelů. V letech 1991–1992 psal eseje do Ostravského večerníku. Zprvu pod pseudonymem Samuel Dan články , v nichž uplatnil své znalosti jak z prostředí křesťanských denominací, tak rovněž z okultní literatury. Později vydával články již pod svým jménem a jejich obsah zaměřil na pravěkou archeologii . Následovaly knižní publikace. V roce 2004 se synem Danielem založili nakladatelství , kde vydal román „Bouře ve sklenici piva – pojišťovácký román“. Kniha byla vybrána Českou televizí jako námět k celovečernímu filmu „Každý den karneval“ s Pavlem Zedníčkem v hlavní roli, dále s Jitkou Asterovou a Michalem Dlouhým. . Další kniha vydal v r. 2013 elektronicky pod názvem „Pravěké ženy a jejich velké tajemství“. Jan Padych od mládí tíhnul k nejstarším dějinám a reáliím nejstarších kultur. Velmi se zajímal o starověké dějiny, také o pravěk střední Evropy. Odtud jeho zájem o nejstarší dějiny náboženství, včetně dějin magie a pověr. Své vědomosti doplňoval i diskusemi a korespondencí s odborníky. Jedním z nejvýznamnějších byl profesor Rudolf Mertlík, klasický filolog, spisovatel, básník a překladatel, jeden ze zakladat...

Jan Nesnídal (2)

Překladatel.

Jan Nepomuk Assmann (4)

Jan Nepomuk Assmann byl český historik umění, starožitník, muzejní kurátor a publicista. Jan Nepomuk Assmann v letech 1976–1981 vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a v letech 1990–1992 dvouleté postgraduální studium moderního umění pod vedením Dr. Dietera Bognera na univerzitě Ch. Dörreka v Krems an der Donau a ve Vídni. Do roku 1997 pracoval jako kurátor Sbírky staré grafiky Národní galerie v paláci Kinských v Praze, kde se specializoval na portrétní miniatury, poté byl starožitníkem, soudním znalcem a odborným poradcem starožitnictví a aukčních síní. V letech 2001 až 2009 pracoval jako kurátor malby, grafiky a plastiky v Muzeu hl. města Prahy. Aktivně ovládal šest cizích jazyků . Byl specialistou na malbu, grafiku a portrétní miniaturu a popularizátorem oboru. Především byl znám jako velmi společenský člověk, bonviván vyhlášený svými styky s rakouskou a německou šlechtou. Zajímal se o rodokmeny šlechty, ale také o současné umělce. Z jeho přátelství s malířem Karlem Laštovkou vzešla monografie o jeho portrétní malbě a lidském profilu Tajemství Karla Laštovky. Psal články do uměleckých časopisů, pořádal přednášky a mediální pořady, externě přednášel na filozofické fakultě v Praze, prováděl při exkurzích na českých zámcích a pro Galerii hl. m. Prahy. Z jeho přátelství s Yvonne Přenosilovou vzešla tvůrčí spolupráce na Rádiu Regina a společná publikace. Jeho bratrancem je Petr Mašek. Knihy Katalogy výstav: Miniatura a drobný portrét z českých a moravských sbírek ; Mozart a Praha – Katalog rytin a grafik, Praha 1991; Portrétní miniatury 17.–19. století, NG Praha 1996; Italské renesanční umění z českých sbírek – kresby a grafika ; Obrazárna v Čechách 1796–1918 ;...

Jan Nep. František Desolda (4)

Narozen 10.9.1811 ve Švihově u Plzně, zemřel 8.2.1885 v Teplé. Katolický kněz, premonstrát, středoškolský profesor, autor výchovných spisů, překladatel náboženské a filosofické literatury.

Ján Mišovič (3)

Narozen roku 1948. Sociolog. Zabývá se postoji a názory obyvatelstva na náboženství, národnostní vztahy a vstup ČR do euroatlantických struktur.

Jan Milota (5)

Narozen 14. 4. 1861 v Třebechovicích pod Orebem, zemřel 13. 10. 1929 v Přibyslavi. Pedagog, autor literatury pro mládež, překladatel z francouzštiny.

Jan Mička (3)

Narozen 17.9.1939 v Praze, zemřel 18.6.2006 v Příbrami, MUDr., psychiatr, působil v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, od roku 1968 přednosta psychiatrického oddělení ZÚNZ Příbram; básník, předseda rady starších a člen ústřední rady Církve československé husitské .

Jan Michal (4)

Publikace z oboru chemie.

Jan Melichar (4)

Jan Melichar je brněnský architekt, člen Obce Architektů ČR, žije a pracuje v Brně. Jako absolvent Fakulty architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně nastoupil v roce 1959 do Potravinoprojektu, Brno. V letech 1960 až 1992 pracoval ve Státním projektovém ústavu obchodu, Brno a zastával pozici vedoucího projektanta. V pozdějších letech vyučoval jako externí pedagog na ČVUT v Praze a pedagogicky spolupracoval i s Fakultou architektury a pozemního stavitelství v Brně. Od roku 1992 provozuje vlastní projekční atelier.

Jan Měchýř (4)

Narozen 22. 3. 1930, zemřel 19. 10. 2018. Doc. PhDr. CSc., historik, zabýval se sociálními dějinami a dějinami dělnického hnutí.

Jan Matzner (5)

Narozen 9.6.1872 v Písku, zemřel 10.9.1944 v koncentračním táboře Gollnow . Středoškolský profesor, publikace z oboru chemie, beletrie.

Jan Majerník (4)

Narodil sa 20. júla 1936 v Senici v úradníckej rodine. Do základnej školy chodil v rodisku, v Ladcoch a v Nových Zámkoch. Na Gymnáziu v Nových Zámkoch roku 1954 aj zmaturoval. Potom študoval na FF UK v Bratislave slovenčinu a ruštinu. Štúdium ukončil roku 1959. Najskôr pracoval ako redaktor mesačníka Mladá tvorba, potom na Slovenskom ústredí knižnej kultúry v redakciách časopisov Knižná kultúra a Universum. Učil na Gymnáziu v Dunajskej Strede, potom bol pracovníkom Obvodného kultúrneho a spoločenského strediska v Bratislave. Roku 1980 sa stal spisovateľom a prekladateľom v slobodnom povolaní a spolupracoval s literárnymi časopismi, najčastejšie s redakciou Romboidu. Od roku 1992 bol redaktorom, neskôr šéfredaktorom Literárneho týždenníka, v súčasnosti pracuje v Národnom literárnom centre. Do literatúry vstúpil ešte v rokoch vysokoškolských štúdií ako publicista a prekladateľ. V prvom období tvorivej činnosti sa venoval prekladaniu ruskej, ukrajinskej a poľskej poézie. Knižne vydal výbery z básnickej tvorby B. Sluckého, J. Vinokurova, J. Jevtušenka, R. Kazakovovej, B. Achmadulinovej, M. Cvetajevovej, A. Tvardovského, N. Asejeva, S. Michalkova, M. Džälila, I. Drača. T. Rózewicza, K. I. Galczýnského, K. Chettagkätyho a i. a v jazykovej spolupráci aj dva výbery z modernej indickej poézie. Obsiahly výber z jeho prekladovej tvorby vyšiel roku 1986 pod názvom Preklady. Ako básnik do literatúry vstúpil zbierkou Okamih dospievania . Značnú časť zbierky tvoria ľúbostné verše. Ďalšie dve básnické zbierky Stalo sa a Skadiaľ vydal s časovým odstupom desiatich rokov. Vlastná i spoločenská skúsenosť mu bola podnetom pri hľadaní hlbšieho zmyslu života a jeho pozitívnych hodnôt aj v zbierke Za svetlom v okne . Výber z poézie mu vyšiel roku 1990 pod názvom Voda má čas. Roku 1991 vydal zbierku politickej satiry Pornogramy. Prejavil sa aj ako esejista a prozaik. Knižne vydal súbor esejí, čŕt, úvah a mikropoviedok s hubárskou tematikou pod názvom Rastú! (198...

Jan Lukáš (1)

Jan Lukas byl český fotograf, který se stal legendou české fotografie. Tematická šíře jeho tvorby sahá od krajinářských fotografií přes reportáže až k portrétu. Patří k zakládající generaci českých fotoreportérů. Fotografovat začal jako dvanáctiletý. Nejstarší pokusy jsou z Prahy roku 1929. V sedmnácti byl přijat do prestižního Českého klubu fotografů amatérů. Vývoj jeho díla, dokladovaný na výstavě Klubu v roce 1937, komentovaly pozitivně Lidové noviny. Spolupracoval s časopisy Ahoj na neděli, Eva atd. Od roku 1935 do roku 1936 studoval ve Vídni grafickou školu. Ve 30. letech pracoval pro evropské magazíny včetně legendárního Lilliputu. Hodně cestoval po Československu i zahraničí; vznikla řada významných snímků . Roku 1936 nastoupil jako kameraman ve filmových ateliérech firmy Baťa ve Zlíně. Nejvýraznějším filmem byla reklama na pneumatiky z roku 1937. V říjnu 1939 se zúčastnil výstavy skupiny Sedm s baladickou reportáží Země a lidé. Významný je jeho Pražský deník 1938–1965, obrazové svědectví o zkáze demokracie a nástupu dvou totalitních režimů. Jako profesionál fotografoval Edvarda Beneše v tragickém roce 1938, Prahu obsazovanou nacisty, soud s válečnými zločinci v roce 1946, nástup komunistů, život v padesátých letech i Louise Armstronga v Praze 1965. Fotografická reportáž Moskva z roku 1963 byla po vytištění zničena, protože velvyslanec Sovětského svazu ji shledal „příliš pesimistickou“. V roce 1965 emigroval přes Jugoslávii na Západ a následujícího roku se přistěhoval do Spojených států. V letech 1965–1966 vznikal soubor Italský deník, který zachycuje deset měsíců, jež strávil s rodinou v italských utečeneckých táborech. Po příjezdu do USA začal pracovat na cyklu Ostrované, dokumentujícím život v místech, která jej „už doma v Praze nejvíce lákala, říkal jsem jim ’ostrovy svobody’“ – newyorský Manhattan, Starý Jeruzalém, Západní Berlín a Tchaj-wan. V 60. a 70. le...

Jan Lehar (3)

Literární historik, lexikograf a editor. Narodil se v rodině úředníka. Po maturitě vystudoval češtinu a francouzsštinu v Olomouci. Od roku 1972 do roku 1974 pracoval v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě. Po přestěhování do Prahy byl odbytově propagačním referentem v nakladatelství Academia a redaktorem v nakladatelství Odeon. Od roku 1990 byl vědeckým pracovníkem v oddělení literární historie a lexikografie. Zpočátku rozděloval svůj zájem mezi českou a francouzskou literaturu, záhy se však specializoval na českou medievalistiku.

Jan L Wage (4)

Autor francouzsko-skandinávského původu, narodil se v nizozemském Rotterdamu. Po pohnutých válečných osudech a po studiích na rotterdamské Erasmově univerzitě zahájil svou pracovní dráhu jako prodejce. Od roku 1954 působí jako nezávislý poradce v oboru managementu a marketingu, přičemž se zaměřuje zejména na otázky mezilidské komunikace a přesvědčování, resp. vedení lidí a prodeje. Jako konzultant dosud spolupracoval s podnikovými klienty ze sedmnácti evropských zemí, Spojených států a Blízkého východu. Jeho bibliografie zahrnuje min. deset knih o řízení a technikách prodeje, které byly přeloženy do dvanácti jazyků. Je tvůrcem a hlavním protagonistou četných seminářů, jeho multimediální výcvikový program "Active Selling" byl uveden již v šesti jazykových verzích. Se svou ženou žije v belgickém Oelegemu.

Ján Kulich (3)

Slovenský sochař a medailér.

Jan Kožíšek (3)

Narozen 1948. Básník.

Jan Kovářík (2)

Narozen 8.11.1950 v Praze, zemřel 16.7.2002 tamtéž. Archeolog, autor prací z oboru.

Jan Koudelka (5)

Ekonom. Práce z oboru marketingu.

Jan Kotrč (3)

Jan Kotrč byl český šachista, šachový skladatel a publicista, tvůrce českého prvního odborného šachového listu Šach-Mat roku 1884 a Českých listů šachových roku 1896 . Roku 1882 se kolem něj vytvořila šachová společnost , která se scházela v Jedličkově kavárně v Praze. Roku 1899 založil první šachovou rubriku v českém denním tisku , kterou vedl do roku 1900. Věnoval se také kompozičnímu šachu podle zásad české školy úlohové. Roku 1903 se Kotrč odstěhoval do Vídně, kde žil celých dalších čtyřicet let jako ředitel tiskárny. Ve dvacátých a třicátých letech zde vydával zajímavý časopis Arbeiter Schachzeitung, který je dnes bibliografickou raritou.

Ján Košturiak (5)

Slovenský prof., strojní ing., specializuje se na modelování výrobních systémů v strojírenství.

Jan Kořínek (3)

Narozen 4.4.1889 v Oplocanech u Přerova, zemřel 16.3.1952 v Praze. PhDr., profesor fyziologie rostlin a bakteriologie. Publikace z oboru, překlad z ruštiny.

Jan Koloušek (5)

Narozen 15. 12. 1859 v Horní Rožínce, zemřel 9. 5. 1921 v Praze. Právník, národohospodář, pedagog, politik a poslanec. Práce v oboru matematiky, národního hospodářství, práva a populační politiky.

Jan Kolouch (5)

Ing., publikace z oboru strojírenství, strojírenské technologie. Činný v letech 1981-2001.

Jan Kolář (4)

PhDr. Jan Kolář, narozen 1. 3. 1948 v Kladně. Hudební publicista, rozhlasový pracovník a dramatik, redaktor.

Jan Kohout (4)

Narozen 12. 5. 1951. Rentgenový laborant, překlady odborné lékařské literatury z angličtiny.

Jan Kobylák (1)

Manažer v oblasti knižní produkce, ředitel vydavatelství Sevruga, též autor biografie Zdeňka Pohlreicha.

Jan Klabal (3)

Autor příručky o stavbě elektronických přijímačů.

Jan Kazda (3)

Jan Kazda je český kickboxer ve váhové kategorii do 91 kg a trenér, mistr světa, Evropy a České republiky. Společně se svým stejně starým bratrem Petrem Kazdou, vicemistrem světa, mistrem Evropy a České republiky, jsou trenéři kickboxu v Turnově.

Jan Kaplický (2)

Jan Kaplický byl český architekt a vizionář moderní architektury, žijící od své emigrace v roce 1968 ve Spojeném království. Společně s Davidem Nixonem založil architektonické studio Future Systems. Za stavbu Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu byl oceněn Stirlingovou cenou, nejprestižnější britskou cenou za architekturu. Kromě působení v oblasti architektury a designu se Kaplický podílel i na výuce na univerzitách ve Spojeném království, Francii a Německu. V Česku bylo vydáno několik jeho knih. Kaplický se narodil v roce 1937 v Praze. Oba rodiče byli umělci: jeho matka, Jiřina Kaplická, byla kreslířka a jeho otec, Josef Kaplický, byl malíř, architekt a sochař. Po ukončení studia na gymnáziu na Hládkově vystudoval v letech 1956–1962 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, načež od roku 1964 až do své emigrace působil na volné noze. V roce 1968 emigroval do Anglie, což znamenalo velkou změnu v jeho životě. První architektonickou kanceláří, ve které působil, byla v letech 1969–1971 Denys Lasdun & Partners. Poté byl v letech 1971–1973 zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu DRU budovy v Londýně a vypomáhal ve skupině návrhářů na návrhu pařížského kulturního centra a muzea Centre Georges Pompidou . Roku 1975 získal britské občanství. V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, ve kterém působil až do své smrti. Jeho partnerkou byla i architektka Eva Jiřičná . Poté se seznámil a v roce 1991 oženil se svou dlouholetou manželkou Amandou Levete, která v roce 1989 nastoupila do jeho studia Future Systems. Během jejich 15letého společného života se jim narodil syn Josef Kaplický. Při natáčení biografického snímku Profil, který měl premiéru v roce 2004, se seznámil ...

Jan Kalivoda (2)

Jan Křtitel Václav Kalivoda, který později přijal německou verzi svého jména Johann Wenzel Kalliwoda, byl český hudební skladatel, dirigent a houslista, který se narodil 21. února 1801 v Praze a zemřel 3. prosince 1866 v Karlsruhe. Byl významnou osobností hudebního života své doby, i když dnes již není tak známý.

Jan Kafka (4)

Mgr. Jan Kafka, Ph.D. je historik a archivář. Vystudoval archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a teologii na Katolické teologické fakultě, kde také v roce 2016 obhájil svou disertační práci. Působí ve Státním okresním archivu v Trutnově. Na téma vztahu církví a státu v letech 1948-1960 publikoval řadu studií: Československý Orel a jeho likvidace po únoru 1948 , Řádové sestry v Trutnově v letech 1951-1956 , Román Josefa Jelena Stín katedrály. Účtování normalizačního spisovatele s vlastní kněžskou minulostí , Církevní politika KSČ a státu na Trutnovsku v letech 1948-1960 aj. Mimo to se věnuje regionální historii. Žije v Červeném Kostelci

Jan Kabíček (3)

Narozen: 21.12.1923 v Praze, zemřel 19.6.1985 v Nitře . Fotograf, muzejní pracovník.

Jan Juránek (4)

Jan Juránek byl český pedagog, muzejník, archivář a regionální historik. Významně se zasloužil o vyhlášení Nového Města nad Metují v r. 1950 městskou památkovou rezervací. Narodil se 11. května 1910 v malé obci Jedlí na Šumpersku jako poslední ze 14 dětí v rodině hostinského Pavla Juránka a jeho ženy Marie. V rodné obci vychodil pět ročníků trojtřídní obecné školy, po ukončení základní školní docházky studoval od roku 1921 na klasickém gymnáziu v Zábřehu. Maturoval v r. 1929, na počátku hospodářské krize, a pro nedostačující sociální zázemí nemohl pokračovat v univerzitním studiu. Rozhodl se proto pro jednoroční kurz při učitelském ústavu v Hradci Králové. Po nové maturitě v r. 1930 se vrátil na severní Moravu. Odešel učit na tzv. české menšinové školy, do Jestřebíčka u Zábřehu, Bratrušova a Šumperka. V r. 1934 se oženil, manželka mu vytvořila klidné rodinné zázemí. Ve stejném roce byl ustaven zatímním odborným učitelem na měšťanské škole s českým vyučovacím jazykem v Mohelnici. Tam převzal funkci jednatele Národní jednoty a tajemníka okresní sociální péče, kdy se snažil odstraňovat nejkřiklavější sociální nespravedlnosti. S nástupem henleinovského hnutí ve většinově německé Mohelnici se v henleinovském tisku začaly objevovat názory, že Mohelnice nemá slovanský původ. Juránek proto studoval prameny a dokazoval, že Mohelnicko má slovanský základ a Němci bylo kolonizováno až později. To se již schylovalo k mnichovskému záboru pohraničí, po němž musela Juránkova rodina Mohelnici opustit. Azyl našla u prarodičů paní Juránkové ve Slavoňově u Nového Města nad Metují, čímž se dostal Jan Juránek natrvalo do východních Čech. V roce 1945 nastoupil pracovitý Juránek na místo zemřelého dobrovolného novoměstského archiváře Jana Voborníka. V archivu objevil nejstarší městskou knihu Nového Města nad Metují, z níž studoval dějiny města. Zabýval se zejména vznikem mě...

Ján Jesenský (4)

Slovenský tyfloped žijící v Praze. Věnuje se národním i mezinárodním aktivitám v oblasti pedagogiky zrakově postižených a jejich rehabilitaci. Narodil se v Hlohovci na Slovensku. Po maturitě pracoval dva roky ve školství. V r. 1951 začal studovat pedagogiku národní školy a v r. 1952 pedagogiku a psychologii na UKo v Bratislavě. V letech 1953–1958 studoval na Defektologické fakultě Pedagogického institutu v Petrohradě. Po maturitě pracoval dva roky ve školství. V r. 1951 začal studovat pedagogiku národní školy a v r. 1952 pedagogiku a psychologii na UKo v Bratislavě. V letech 1953–1958 studoval na Defektologické fakultě Pedagogického institutu v Petrohradě. V r. 1959 začal pracovat jako asistent v Ústavu defektologie katedry psychologie VŠ pedagogické v Praze. V době normalizace po r. 1970 trvalo vedení PF UK na jeho odchodu. Byl zbaven všech funkcí a nesměl publikovat. Dařilo se mu této situaci čelit až do r. 1977, kdy musel z fakulty odejít. Přátelé z řad nevidomých mu pomohli získat místo referenta v ústředí tehdejšího SI. ntenzivně se také věnoval výzkumu tyflografiky, jeho práce byla oceněna i v zahraničí. Svým zobecněním problematiky zadal v počátcích mnoho podnětů k diskusím. Otevřel a propracoval základní problémy v prostorové orientaci a samostatného pohybu nevidomých osob. Po listopadu v r. 1989 obdržel od vlády ČSR medaili J. A. Komenského. Angažoval se v transformaci občanských sdružení zdravotně postižených občanů. Prof. J. Jesenský se angažuje i občansky. Je čestným předsedou Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR, místopředsedou Národní rady zdravotně postižených a členem Vládního výboru pro občany se zdravotním postižením v ČR.

Jan Hudok (3)

Slovenský sportovní redaktor a TV moderátor , fotograf. Autor prací o Formuli 1.

Jan Hozák (4)

Narozen 22.12.1950 v Turnově. PhDr., historik v oboru dějin techniky, technického muzejnictví, autor výstav a publikací z oboru, pracovník Národního technického muzea v Praze.

Jan Houkal (4)

ThLic., Th.D., římskokatolický farář, též vysokoškolský pedagog.