Jan Juránek byl český pedagog, muzejník, archivář a regionální historik. Významně se zasloužil o vyhlášení Nového Města nad Metují v r. 1950 městskou památkovou rezervací. Narodil se 11. května 1910 v malé obci Jedlí na Šumpersku jako poslední ze 14 dětí v rodině hostinského Pavla Juránka a jeho ženy Marie. V rodné obci vychodil pět ročníků trojtřídní obecné školy, po ukončení základní školní docházky studoval od roku 1921 na klasickém gymnáziu v Zábřehu. Maturoval v r. 1929, na počátku hospodářské krize, a pro nedostačující sociální zázemí nemohl pokračovat v univerzitním studiu. Rozhodl se proto pro jednoroční kurz při učitelském ústavu v Hradci Králové. Po nové maturitě v r. 1930 se vrátil na severní Moravu. Odešel učit na tzv. české menšinové školy, do Jestřebíčka u Zábřehu, Bratrušova a Šumperka. V r. 1934 se oženil, manželka mu vytvořila klidné rodinné zázemí. Ve stejném roce byl ustaven zatímním odborným učitelem na měšťanské škole s českým vyučovacím jazykem v Mohelnici. Tam převzal funkci jednatele Národní jednoty a tajemníka okresní sociální péče, kdy se snažil odstraňovat nejkřiklavější sociální nespravedlnosti. S nástupem henleinovského hnutí ve většinově německé Mohelnici se v henleinovském tisku začaly objevovat názory, že Mohelnice nemá slovanský původ. Juránek proto studoval prameny a dokazoval, že Mohelnicko má slovanský základ a Němci bylo kolonizováno až později. To se již schylovalo k mnichovskému záboru pohraničí, po němž musela Juránkova rodina Mohelnici opustit. Azyl našla u prarodičů paní Juránkové ve Slavoňově u Nového Města nad Metují, čímž se dostal Jan Juránek natrvalo do východních Čech. V roce 1945 nastoupil pracovitý Juránek na místo zemřelého dobrovolného novoměstského archiváře Jana Voborníka. V archivu objevil nejstarší městskou knihu Nového Města nad Metují, z níž studoval dějiny města. Zabýval se zejména vznikem mě... Zdroj: wikipedia.org