Výpis všech autorů

Eugen Brikcius

Eugen Brikcius je český spisovatel píšící rovněž latinsky, básník, filosof, esejista a výtvarník. Po maturitě vystřídal mnoho zaměstnání . V letech 1966 až 1968 dálkově studoval filosofii a sociologii na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze, v letech 1968–1970 studoval filosofii na University College v Londýně, na konci šedesátých let pořádal happeningy, v sedmdesátých letech se živil jako výtvarník ve svobodném povolání. V letech 1973–1974 byl osm měsíců vězněn za hanobení Sovětského svazu. V roce 1976 podepsal prohlášení Charta 77 a v lednu 1980 se z politických důvodů vystěhoval do Rakouska. Studia dokončil v roce 1982 disertační prací Ontological Argument. V roce 1984 se oženil se Zuzanou, se kterou se mu narodil syn Eugen. Dnes je ve svobodném povolání a žije mezi Prahou a Vídní. Po roce 1990 navázal na své happeningy organizováním „konceptuálních akcí“. Se svou ženou Zuzanou pořádá v Praze každoročně Literární výlety a od roku 2007 pouliční plakátové výstavy slovem i obrazem. Je členem mezinárodního PEN klubu. Dvě z jeho dětí, Anna a František, jsou violoncellisté. Jeho třetím potomkem je syn Eugen ml.

Carissa Broadbent

Václav Břežan

Václav Březan byl rožmberský archivář, knihovník a kronikář. Václav Březan se narodil v rodině mlynáře v Březně u Postoloprt. Absolvoval bratrskou partikulární školu v Mladé Boleslavi a poté studoval na známých německých universitách v Heidelbergu a Štrasburku. Vynikal všestranným vzděláním a kulturním rozhledem. Ovládal také na velmi dobré úrovni latinu, němčinu, francouzštinu a řečtinu. V roce 1593 vstoupil do služeb Petra Voka z Rožmberka, nejprve na jeho krumlovský dvůr, poté o rok později nastoupil jako písař v soudní kanceláři. Dne 22. listopadu 1596 byl pověřen správou rozsáhlého rožmberského archívu, který katalogizoval a detailně uspořádal. Jeho práce spočívala především v třídění listinného materiálu, který zachycoval rodové i zemské listiny, jež Rožmberkové shromažďovali již od 14. století. Přibližný obsah řady později ztracených listin známe dnes právě jenom díky pečlivému katalogovému zápisu v rukopisném inventáři. Březan spravoval i proslulou rožmberskou knihovnu. Tato knihovna byla považována za největší a nejlepší šlechtickou knihovnu ve střední Evropě. Obsahovala přes 11 000 svazků, mimo jiné také prakticky všechnu knižní produkci vydanou do té doby Čechách. I tuto knihovnu Březan uspořádal a pořídil její rukopisný katalog. K označování knih bylo pořízeno více než 20 různých ex libris a supralibros, které pro ni vytvořil tehdejší slavný malíř a grafik Jiljí Sadeler. Sám Petr Vok tuto knihovnu rád ukazoval svým hostům, což Březanovi přinášelo prestiž a dávalo příležitost se seznamovat s představiteli tehdejší společnosti. Sám se také tituloval jako praefectus bibliothecae či bibliothecarius et studiosus antiquitatis. V letech 1602-1608 společně s dalšími pěti pomocníky sestavil rukopisný systematický katalog, ve kterém celý knižní fond rozčlenil do šesti skupin podle jednotlivých vědních oborů a který neměl co do úrovně a kvality ve své době obdoby. Po prodeji Českého Krumlova roku 1602 a přesídlení Petra Voka do Třeboně se v...

Terry Brooks

Terry Brooks , Sterling, USA, je americký spisovatel fantasy. Studoval na Hamilton College anglickou literaturu a potom se dal na práva na Washington and Lee university. Psal už od střední školy, ale svou první knihu The Sword of Shannara publikoval až roku 1977. V současné době věnuje psaní knih většinu svého volného času. Žije se svou ženou Judine hlavně na Havajských ostrovech.

Taťana Březinová

Absolventka Fakulty žurnalistiky UK, redaktorka a publicistka. Nositelka několika novinářských cen za literární reportáže, jednu z nich získala v roce 1975 po boku Františka Nepila. Žije v Praze a má tři dospělé děti. Po odchodu do důchodu se věnuje výhradně psaní. Je autorkou asi stovky povídek, které vycházely časopisecky, oblíbeným žánrem je novela. Knižně začala publikovat až po roce 1989. Nejprve samostatné novely, pak i publikace z oblasti naučné literatury, z nichž nejvíce zaujala „guinnessovka“ 100 + 1 zajímavostí z nejsevernějších Čech. Zařadila se mezi naše nečetné autory sociální prózy, náměty čerpala i z drsnějšího prostředí.

Stanislav Brázda

Stanley Bradley, vlastním jménem Stanislav Brázda je věštec, esoterik, léčitel a spisovatel. Byl sedmkrát ženat. Po roce 1989 začal podnikat . Věnuje se obchodu s vitamíny a minerály. Znám je převážně z vystupování v pořadech Ezo.tv, vysílaných na TV Barrandov. Je autorem knih Jak se dožít 140 let, Škola psychotroniky, O životě a smrti. Bradley se v roce 2002 pokusil kandidovat do Poslanecké sněmovny. Jeho strana Nové hnutí ve volbách však získala 0,00 % hlasů, neboť pro ni hlasovalo jen 139 lidí. Český klub skeptiků Sisyfos udělil Stanislavu Brázdovi Stříbrný Bludný balvan 2001 za hyperaktivitu v jasnozření a v ezoterických podnikatelských aktivitách pod heslem: okultní práce všeho druhu. Sisyfos dokonce přistoupil na Bradleyho výzvu a v rámci projektu Českého klubu skeptiků Sisyfos, který proběhl 12. 6. 2013, schopnosti jasnovidce Stanleyho Bradleyho tým Sisyfu otestoval dvojitě zaslepeným experimentem. Test paranormálních schopností spočíval v detekci živých květin, které byly nebo nebyly umístěny v papírových krabicích. Výsledek, kterého Stanislav Brázda dosáhl, je z pohledu statistiky v očekávatelné normě a k dokázání deklarovaných schopností „detekce živých organismů“ nedošlo.

Jiří Brabec

Czech keyboard player, composer and band leader. Born July 2, 1940 in Prague , died November 11, 2003 in Božejov . As a co-founder and member of the groups FAPSOrchestra and Karkulka in the late 1950s and early 1960s he was one of the pioneers of Czechoslovak rock and roll. His wife was Šárka Rezková. Note: For Czech recording engineer, please see Jiří Brabec .

Jaroslav Brož

Narozen 13.1.1907 ve Vídni, zemřel 3.9.1977 v Praze. Ing., filmový pracovník a kritik, práce z oboru.

Jacqueline Briskin

britsko - americká spisovatelka specializující se na historické fikce 1970-1995. Její knihy se pravidelně objevují na New York Times bestselleru v seznamu. Její romány přeloženy do 26 jazyků a prodalo 23.000.000 kopií po celém světě. Její manžel Bert Briskin byl její agent a jeden z jejích synů je Richard Sands . Narodila se 18. prosince 1927 v Londýně , Anglie , dcera Marjorie a Spencer Orgell. V roce 1938 se její rodina přestěhovala do Spojených států. Navštěvovala Beverly Hills High School v Beverly Hills v Kalifornii a promovala v roce 1945. Dne 9. května 1948 se provdala za Bertram Norman "Bert" Briskin, narozena dne 17. února 1922. Její manžel byl olejový manažer, který se později stal jejím agentem. Vychovala tři děti: Ralph Louis Briskin, Elizabeth Ann Briskin a Richard Paul Briskin . Její manžel zemřel v roce 2004 Briskin prodala svůj první román v roce 1970, po kterém vydala dalších 11 historických románů,

Tereza Brdečková

Tereza Brdečková je česká spisovatelka, scenáristka, a filmová publicistka, dcera scenáristy a režiséra Jiřího Brdečky. S manželem Jiřím Dědečkem vede od roku 2013 rodinné nakladatelství Limonádový Joe zaměřené na ilustrované knihy a filmovou literaturu. Roku 1976 maturovala na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, poté vystudovala obor střihová skladba na FAMU . Po revoluci pracovala jako dramaturgyně Filmového studia Barrandov . V roce 1992 byla programovou ředitelkou MFF Karlovy Vary. V letech 1999–2003 byla programovou ředitelkou, později hlavní dramaturgyní Febiofestu. V roce 1995 obdržela cenu Českého literárního fondu Stříbrná křepelka za nejlepší kulturní publicistiku. Její novinářská práce byla spjatá především s Týdeníkem Respekt, s Lidovými novinami, Českým rozhlasem a Radio Suisse Romande. Přispívala do novin a časopisů Cinema, Český deník, Film a doba, Hospodářské noviny, Literární noviny, Nová Přítomnost, Pražský deník, Prostor, Scéna, Tvar. Opakovaně zasedala v porotě mezinárodní kritiky FIPRESCI na festivalech v Cannes, Berlíně, Locarnu a dalších. V České televizi letech 1996–2012 natáčela s režisérem Zdeňkem Tycem cyklus Ještě jsem tady, rozhovory s podtitulem Tereza Brdečková hovoří s lidmi, kteří mají víc za sebou než před sebou. V letech 2012 - 2016 zasedala jako radní Ve Fondu kinematografie. Od roku 2017 působí jako kmenová pedagožka na FAMU, obor scénaristika a dramaturgie. Její nejznámější prací je vysokorozpočtový televizní seriál Bohéma o českých hercích a filmařích v době Protektorátu a v raných padesátých letech. V literatuře i ve filmu se Brdečková zajímala vždy o propojení faktů a fikce, o vzájmené vztahy magického a konkrétního, o postavy lapené v tenatech dějinných zvratů. V roce 2004 kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu jako nestranice za Cestu změny . Do zrušených parlamentních voleb na podzim 2009 byl...

Pavlína Brzáková

Pavlína Brzáková je česká publicistka a etnoložka. Po ukončení gymnázia v Novém Bydžově absolvovala Filozofickou fakultu UK, obor etnologie V rozmezí let 1991–2001 opakovaně studijně pobývala na Sibiři, věnovala se tamějším původním národům , ve svých knihách popsala jejich mytologii, písně, lovecké zážitky a setkání s duchovními světy. Později se zaměřila na působení šamanů v jihosibiřské republice Tuva. Navštívila též Peru. Zabývala se také tzv. automatickou kresbou, některé knihy si ilustrovala sama. Jako redaktorka nebo šéfredaktorka prošla řadou časopisů .

Marek Brzkovský

Narozen 1972 v Brně. Letecký badatel a publicista zaměřený na leteckou válku v období od začátku občanské války ve Španělsku v roce 1936 až do konce Korejské války roku 1953, autor publikací o historii vojenského letectví.

Josef Braun

Josef Braun byl český učitel, spisovatel a badatel. V rodném městě absolvoval pět tříd reálky a učitelský ústav. Učit začal ve Vídni na soukromé české škole spolku „Komenského“, po třech letech odešel z Vídně učit do Buštěhradu. Vedle četby a archivních studií na něj zapůsobil starobylý ráz Kutné Hory, z jejíž dějin v archivech nejčastěji čerpal. Své vědomosti si rozšířil studiem ve vídeňské dvorní knihovně. Přispíval do různých časopisů a napsal celou řadu historických povídek. Podepisoval se také Braun Kutnohorský. Zemřel mladý a velká část jeho prací vyšla posmrtně. V roce 1890 redigoval a obšírným životopisem doplnil posmrtné vydání sebraných spisů Václava Beneše Třebízského. Pohřben byl v Kutné Hoře..

Jaroslav Brož

Jaroslav Brož je římskokatolický kněz, biblista-novozákoník a nynější proděkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy pro studium. Pochází ze sedmi sourozenců, jeho bratrem je bývalý děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy ThLic. Prokop Brož. Jeho rodina pochází z Červeného Kostelce, v roce 1981 absolvoval gymnázium v Trutnově a přihlásil se ke studiu na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Studium úspěšně ukončil v roce 1988 a 25. června 1988 byl v Hradci Králové vysvěcen na kněze. Poté působil až do roku 1993 v kněžské službě v královéhradecké diecézi, naposledy jako duchovní správce v Krucemburku . Už od roku 1990 byl s přestávkami také odborným asistentem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy a v roce 1994 na ní získal licenciát teologie. V letech 1994 až 1997 studoval v Římě na Papežském biblickém institutu a toto studium zakončil licenciátem biblických věd . V letech 1997–2000 absolvoval doktorské studium na Univerzitě Karlově v Praze. Je čestným kanovníkem Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové a dne 3. července 2010 se stal také sídelním kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském. V únoru 2011 byl zmiňován v souvislosti s výběrem nového biskupa královéhradecké diecéze, jímž se však nakonec stal Jan Vokál. Od roku 2018 slouží Jaroslav Brož také jako tzv. externí spirituál v pražském kněžském semináři. K 1. listopadu 2018 byl pak jmenován sídelním kanovníkem Vyšehradské kapituly.

František Brož

František Brož byl český hudební skladatel. Vystudoval reálné gymnázium a v roce 1911 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval nejprve housle u Jindřicha Baštaře a později skladbu u Josef Bohuslava Foerstra. Studia završil mistrovským kurzem u Vítězslava Nováka. Po absolutoriu v roce 1924 odešel do zahraničí a byl violistou orchestrů ve Vídni a v Istanbulu. Po návratu do Čech působil jako sbormistr několika pěveckých sborů v Praze. V roce 1923 byl jako violista jednu sezónu členem České filharmonie. Poté odešel z Prahy a byl ředitelem Městské hudební školy v Hranicích na Moravě. Zde řídil symfonický orchestr a sbor, se kterým podnikal zájezdy i do zahraničí. V roce 1940 se vrátil do Prahy, kde učil na hudební škole a dirigoval v operním souboru Studio. Od roku 1945 učil na Pražské konzervatoři hudební teorii a v letech 1947–1950 byl i lektorem na Akademii múzických umění. Zemřel 21. července 1962 v Praze a je pohřben na Vyšehradském hřbitově . Četné písně, písňové cykly a sbory.

Emily Brontë

Emily Jane Brontëová byla anglická spisovatelka. Emily se narodila v Thorntonu v Yorkshiru Patricku Brontëovi a Marii Branwellové jako páté z jejich šesti dětí. Jejími sourozenci byli Charlotte Brontëová, Anne Brontëová a Patrick Branwell Brontë. Roku 1824 se rodina přestěhovala do Haworthu, kde získal otec Emily stálé místo vikáře. Toto prostředí mělo klíčový význam při vytváření zvláštního literárního světa sourozenců Brontëových. V dětství, po smrti své matky, si tři sestry a jejich bratr vymysleli fiktivní země , které se pak objevovali v jejich příbězích. Z tohoto období se nedochvalo téměř nic z prací Emily Brontëové, výjimku tvoří několik básní. Roku 1842 začala Emily pracovat jako vychovatelka v Miss Patchett\'s Ladies Academy v Law Hill Hall, nedaleko Halifaxu. Později se sestrou Charlotte navštěvovaly také soukromou školu v Bruselu. Doma si pak založily vlastní školu, ale neměly žádné žáky. Objevení básnického talentu Emily vedlo ji a její sestry Charlotte a Anne roku 1846 k vydání společné sbírky jejich básní. Chtěly se však vyhnout předsudkům, které by v polovině 19. století ženské autorky vyvolaly, proto zvolily pseudonymy skrývající jejich pohlaví. Ponechaly si jen své iniciály: Charlotte se stala Currer Bell, Anne Acton Bell a Emily Ellis Bell. Roku 1847 vydala Emily svůj jediný román Na Větrné hůrce jako dva svazky trojdílného souboru . Inovační struktura románu poněkud zmátla kritiky. I když při svém prvním vydání kniha vyvolala smíšené reakce, později se zařadila mezi klasická díla anglické literatury. Roku 1850 vydala Charlotte Na Větrné hůrce znovu, tentokrát jako samostatný román pod skutečným jménem Emily Brontëová. Stejně jako její sestry měla i Emily zdraví oslabené drsným podnebím doma a ve škole. Během pohřbu svého bratra v září roku 1848 proch...

Dee Alexander Brown

Dorris Alexander "Dee" Brown byl americký spisovatel a historik. Narodil se v Albertě v Louisianě, v průběhu dětství se přestěhoval do Arkansasu až s matkou a sourozenci nakonec skončili v Litle Rocku, kde měli lepší podmínky pro studium na střední škole. Dee Brown se stal vášnivým čtenářem a veřejná knihovna se stala jeho druhým domovem. Zde také vzniká vlivem četby jeho celoživotní a neutuchající zájem o historii amerického Západu, zde také objevuje díla Sherwooda Andersona a Johna Dos Passose, později Faulknera a Conrada, kteří měli nezanedbatelný vliv na jeho pozdější literární práci. V této době se také seznamuje s Indiánem z kmene Creek a toto dětské přátelství způsobí, že se změní jeho pohled na Indiány – v té době převládal mezi lidovými americkými vrstvami obraz Indiánů jako nasilnického a zpátečnického národa. Po ukončení školy krátkodobě pracuje jako tiskař a reportér, rozhoduje se ale pokračovat ve studiu, nejprve na Arkansaské státní vysoké škole, později na Universitě G.Washingtona . Po ukončení se oženil se Sally Stroundovou, svojí bývalou spolužačkou z Arkansasu a přijal místo knihovníka na ministerstvu zemědělství, kdo pracoval do vypuknutí války a svého povolání do armády v r.1942. Neúčastní se válečných operací, i v době války pracuje pro ministerstvo války jako knihovník. Zde se setkává s Martinem Schmittem, svým pozdějším, poválečným, spolupracovníkem na několika knihách. V období let 1948–1972 pracuje jako knihovník na Illinoiské universitě, kde také získává magisterský titul v oboru knihovnictví a stává se zde profesorem. Začíná také psát a po prvních dvou knihách ze začátku války vydává jako spoluautor se Schmittem do konce roku 1950 sedm knih, převážně literatury faktu . Během šedesátých let vydává dalších osm knih, aby v roce 1971 vydal svou nejznámější knihu Bury My Heart at Wounded Knee (česky Mé srdce pohřběte u Wonded Knee, ...

Bohuslav Brouk

Bohuslav Brouk byl psychoanalytik, spisovatel, básník, publicista, filosof, estetik, sociolog a biolog, jedna z nejvýraznějších osobností české meziválečné avantgardy. Od roku 1948 žil v emigraci. Byl jedním z prvních propagátorů psychoanalýzy a kritickým vykladačem díla Sigmunda Freuda v Československu. Jeho dílo se týká psychoanalýzy , jazyka a způsobu vyjadřování , či vztahů člověka k věcem . Byl mladším synem Jaroslava Brouka, spoluzakladatele firmy Brouk a Babka. V roce 1931 absolvoval obchodní akademii v Praze Karlíně, o rok později složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Klatovech. Po krátkém studiu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval biologii a antropologii na Přírodovědecké fakultě UK , a estetiku na Filozofické fakultě UK Praha . Časopisecky poprvé publikoval v roce 1930 v Tvorbě. Tento enfant terrible české avantgardy a bohémy třicátých a čtyřicátých let se v roce 1934 stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR, jejíž leták, informující o jejím ustavení, vydal vlastním nákladem. Při sporu uvnitř skupiny, v roce 1938, stál na straně Karla Teigeho proti Vítězslavu Nezvalovi. Zabýval se především psychoanalýzou, sexuologií, problematikou sebevraždy a řadou dalších témat. Za druhé světové války pracoval jako umělecký poradce obchodního domu Bílá labuť, který postavila a vlastnila rodinná společnost. V poválečném období let 1945–1948 se intenzivně zapojil do politické a publicistické činnosti – jako jeden z mála intelektuálů v této době veřejně přednášel a v tisku uveřejňoval texty, v nichž systematicky a neúprosně demaskoval komunistickou ideologii a především praktickou politiku Komunistické strany Československa. Vedle toho se svými přáteli, architekty Karlem Honzíkem a Ladislavem Žákem, rozvíjel koncept živ...

Benjamin Britten

Benjamin Britten byl uznávaný anglický skladatel, dirigent a klavírista, který je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností britské klasické hudby 20. století. Britten se narodil 22. listopadu 1913 v Lowestoftu v Suffolku a již od útlého věku projevoval mimořádný hudební talent. Studoval na Royal College of Music v Londýně a rychle se prosadil jako přední skladatel s díly různých žánrů, včetně opery, sborové hudby, komorních skladeb a orchestrálních kompozic.

André Philippus Brink

André Breton

André Breton , Francie – 28. září 1966 Paříž) byl francouzský básník a prozaik. Je považován za zakladatele a hlavního teoretika surrealismu. Jako mladý student medicíny psal lyriku, ovlivněn symbolisty, obzvláště Stéphanem Mallarmém. Na počátku roku 1916 se v Nantes seznámil s Jacquesem Vachém, který na něj měl rozhodující vliv. Intenzivně se zabýval Rimbaudem a pracemi Sigmunda Freuda, se kterým si také vyměnil několik dopisů a v roce 1921 ho ve Vídni navštívil. Psychoanalýza hrála rozhodující úlohu v jeho životě, první možnost zkoušet její poznatky v praxi se mu naskytla během první světové války, kdy sloužil jako asistent v psychiatrickém středisku II. armády v Saint-Dizier. Roku 1918 se seznámil s Guillaumem Apollinairem a v roce 1919 spolu s Louisem Aragonem a Philippe Soupaultem založil revui Littérature. Poté, co v roce 1919 přišel z Curychu Tristan Tzara, se v Paříži začalo rozvíjet dadaistické hnutí a Breton se stal jeho členem. Po čase však začal jeho prostředky shledávat neúčelnými a došlo mezi ním a Tzarou k názorovým střetům. Jeho definitivní rozchod s dadaismem nastal v roce 1922. Už dva roky před tím, společně se Soupaultem, vydal Magnetická pole, automatický text, podle Bretonova pozdějšího vyjádření první surrealistické dílo vůbec. Nebylo prezentováno jako umění, ale jako práce v podstatě vědecká. Ačkoli šlo o vědu, která neuznává aparát logiky a zkoumá ty nejniternější oblasti lidského ducha. V roce 1924 spolu se svými přáteli - Louisem Aragonem, Paulem Éluardem a Benjaminem Péretem - oficiálně ustavil surrealistickou skupinu. Breton se pak po celou dobu jejího trvání nacházel v jejím středu, to nejen pro svůj teoretický přínos, ale i výjimečné osobnostní vlastnosti. Ačkoli později byl často nahlížen jako autoritativní vůdce. V roce 1924 také vydal Manifest surrealismu, ve kterém ho definoval jako „čistý psychický automatismus“ a stal se redaktorem revui La Révolution Surréaliste , org...

Vlastimil Brodský

Vlastimil Brodský, přáteli a kolegy zvaný Bróďa byl český herec, dlouholetý člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech . V době studia na gymnáziu se s ním rodiče přestěhovali ze Slezska do Prahy. V prosinci roku 1939 složil zkoušky do elévského sboru – soukromé herecké školy E. F. Buriana, založené při jeho slavném divadle D40. K pedagogům zde kromě Buriana patřila např. Lola Skrbková a Nina Jirsíková. Původně se tu chtěl zlepšit v tanci , ale Burian si všiml jeho talentu a doporučil mu dráhu hereckou. V sezóně 1939/1940 se začal Brodský objevovat ve sboru v Burianových hrách, prvním samostatným jevištním projevem bylo pak v D41 vystoupení v Zeyerově Staré historii, kde ztvárnil úspěšně několik osob a předmětů, např. muzikanta, nosiče, okno a zámek. Když nacisté v roce 1941 Buriana zatkli a divadlo zavřeli, chvíli ještě setrval ve zde ustanoveném a Františkem Salzerem vedeném Divadle Na Poříčí, třetí scéně Divadla na Vinohradech, později společně s ostatními spolužáky pomohl rozběhnout pololegální divadlo Větrník. Divadlo sídlilo v letech 1941–1944 v Divadélku pro 99 ve výstavní síni U Topičů na Národní třídě, v roce 1944 pak krátce v Ženském klubu v ulici Ve Smečkách. Ve Větrníku byli partnery Brodského například Zdeněk Míka, Zdeněk Řehoř, Stella Zázvorková a konzervatoristé Jaromír Pleskot a Radovan Lukavský. Souběžně s působením ve Větrníku hrál i v Pražském dětském divadle Míly Mellanové. V roce 1944 odešel z Větrníku a založil spolu s několika kolegy Pražské divadelní studio, které se však po nezdařené jedné premiéře rozpadlo. Vrátil se zpět do Větrníku a v květnu 1946 odešel s několika herci do Divadla satiry , kde působil v sezóně 1946–47 a na chvíli se pak ještě vrátil k E. F. Burianovi do divad...

Vladimír Brett

Narozen 8.11.1921 v Humburkách a Hradce Králové, zemřel 3.12.1997. PhDr. DrSc., docent, literární historik, romanista, publikace a překlady z francouzštiny a ruštiny z oboru literární vědy.

Jiří Březina

Narozen 1980 v Českých Budějovicích. Nakladatel, překladatel, copywriter webových stránek a spisovatel - autor detektivního příběhu.

Valerij Jakovlevič Brjusov

Ruský básník, prozaik a literární vědec.

Lauren Brooke

Linda Anne Chapman se narodila v Liverpoolu. V současné době žije v Leicestershiru, společně se svým manželem Peterem a třemi dcerami Iolou, Amany a Spike. Její první kniha, Bunny Bonanza, byla vydána v roce 1999. Autorka dívčích románů.

Jurij Brězan

Jurij Brězan byl nejvlivnějším lužickosrbským spisovatelem 2. poloviny 20. století. Od padesátých let svá díla publikoval pravidelně v hornolužické srbštině a němčině a položil tak základy k dvojjazyčnosti moderní lužickosrbské literatury. Se svými knihami, jmenovitě s prózou Christa, s trilogií o Felixi Hanuschovi stejně jako s romány Krabat a Obraz otce, získal velkou čtenářskou obec v Německu i v zahraničí. Českému čtenáři je jeho dílo k dispozici v českých a slovenských překladech. Jurij Brězan se narodil 9. června 1916 v saské hornolužické vsi Räckelwitz/Worklecy jako první dítě lamače kamene a rolníka Georga Bresana , toho času vojáka, a Marie, roz. Bräuer . Třebaže oba rodiče vedle svých úředních jmen na vsi používali lužickosrbská jména, na Brězanově rodném listě je uvedeno jméno Georg Bresan, které si změnil až v roce 1948 v souvislosti s přijetím Zákona pro ochranu práv srbského národa. Svého otce poznal teprve ve věku 2,5 let po té, co se v říjnu 1918 vrátil z Francie. Ve vesnici Räckelwitz/Worklecy, která leží v katolické oblasti Horní Lužice , navštěvoval malý, plavovlasý Jurij vesnickou školu s výukou v srbštině a němčině. Pro své výsledky i zjevné nadání byl doporučen ke studiu na víceletém městském gymnáziu v Budyšíně. Na toto německé gymnázium nastoupil v roce 1927, coby ministrant v Chrámu sv. Petra měl při tom nárok na ubytování v jednom z domů budyšínské kapituly. Již jako gymnazista se Brězan začal angažovat v lužickosrbské národnostní otázce: přispíval do lužického tisku články o „antislovanském smýšlení“ , o Bismarkově protipolské politice atp. Článek o uzdravění chřadnoucího národa z 21. prosince 1935 byl registrován tzv. Wendským oddělením , které provádělo státní dozor nad srbským národním a kulturním hnutím. T...

Julie Brožová-Malá

Narozena 2.6.1883 v Kladně, zemřela 16.2.1971 v Praze. Knihy pro děti, beletrie.

Felicity Brooks

Felicity Brooks studovala angličtinu a drama na univerzitě v Exeteru a pracovala jako herečka, pedagožka a slovníkářka před zahájením publikování vlastních dětských knih koncem roku 1980. Je autorkou a upravovala stovky titulů, včetně encyklopedií, slovníků, knih o historii, geografii, jazykovědě, matematice, přírodní historii a umění, mytologie. Felicity žije v Oxfordshire se svou dcerou, kočkou Cobweb, malým bílým králíkem a dvěma zlatými rybkami .

David Brin

David Brin, spisovatel, veřejný mluvčí a vědec v jedné osobě, se narodil v roce 1950 v Glendale . Dostalo se mu značně různorodého vzdělání. Nejdříve získal titul bakaláře vědy na Caltechu a začal pracovat jako inženýr ve výzkumu . Zároveň ještě studoval, a stal se magistrem v elektroinženýrství . Ani to mu však nestačilo, a tak se od roku 1981 může pyšnit doktorátem z fyziky, který získal na University of California v San Diegu. Posléze, ještě než se od roku 1986 stal spisovatelem na volné noze, učil několik let fyziku a psaní na téže univerzitě. Tou dobou však již byl známým sci-fi spisovatelem. Nejdříve vydal v roce 1980 knihu Sundriver , ve které dal vzniknout základům svého vesmíru, v němž se odehrávají i některé další jeho romány. A hned další kniha, Startide Rising , která na Slunečního poutníka volně navazuje, získala všechny tři nejznámější ceny - Hugo, Nebula, i Locus. Následovaly romány The Practice Effect , a The Postman , který se později stal námětem pro film Kevina Costnera . Poté už byla sláva i finanční přínosy dostačující na to, aby se Brin mohl stát profesionálním spisovatelem. Z dalších jeho děl je nutné vyjmenovat ještě The Uplift War , kterou rozšířil řadu knih o "pozvednutých" na trilogii. Roku 1989 napsal ekologický thriller Earth, který předpovídal hrozbu globálního oteplování, kybernetické hrozby, trendy podobné www atd. Jeho novely a romány se dočkaly překladů do více než dvaceti jazyků. V devadesátých letech napsal další tři díly, které tvoří tzv. New Uplift Trilogy. David Brin samozřejmě píše i dále, věnuje se však rovněž editorské výpomoci mladým autorům. Jednou z jeho novějších knih je Foundation's Triumph , kterou uzavírá trilogii nových románů o Asimovově Nadaci, jejíž p...

Vladimír Brehovzský

Narozen 26.9.1925 v Užhorodě - Ukrajina, zemřel 28.1.1976 v Praze. Malíř, ilustrátor.

Tatiana Brezinská Čuperková

Vyrastala v Revúcej, ale štúdium na Fakulte masmediálnej komunikácie ju zavialo do Trnavy. Pracovala v Rádiu Naj, v Slovenskej televízii a aktuálne robí v týždenníku Trnavský hlas. Vždy na pozícii športovej redaktorky. Pred rokmi prvýkrát navštívila Rím. Postupne spoznávala nielen Večné mesto, ale aj ostatné kúty Talianska. Rím však zostal jej srdcovou záležitosťou, kam sa niekoľkokrát do roka vracia a spoznáva jeho skryté zákutia, chute a vášne. Žije v Majcichove pri Trnave, kde zo svojho domu robí malý taliansky raj.

Michaela Brnková

Slovenská spisovatelka romantické literatury, lektorka a podnikatelka.

Max Brooks

Max Brooks je americký spisovatel a scénárista. Narodil se v New Yorku. Je synem režiséra, producenta a herce Mela Brookse a herečky Anne Bancroft. V roce 1994 dokončil studium na americké univerzitě. Jeho žena Michelle je scénáristka a mají syna Henryho.

Lucia Braunová

Slovenská spisovatelka a pracovnice v bankovnictví.

Lara Bryan

Britská autorka naučné literatury pro děti.

Jana Brnušáková

Narozena 1969 v Kladně. Autorka básní, prózy, amatérská fotografka a malířka.

Zdeněk Březina

Narozen 23.5. 1940 v Praze. zemřel 19.10. 2004. PhDr., tv. dokumentarista, spisovatel a publicista.

Steve Bradley

Anglický publicista v oboru zahradnictví, zahradní specialista a pedagog.

Katarína Brychtová

J. H Brennan

J.H. Brennan je uznávaným autorem sedmdesáti knih beletrie i literatury faktu. Při své spisovatelské činnosti se stále zajímá o vývoj počítačových programů, tvorbu stolních her, o techniky osobního rozvoje a výzkum reinkarnace. Je lektorem a častým hostem mediálních pořadů po celém Spojeném království a v Irsku.

Ina Brandt

Německá autorka literatury pro děti, bývalá lektorka. Vystudovala germanistiku.

František Xaver Brixi

František Xaver Brixi byl český klasicistní skladatel, který hrál významnou roli v hudebním životě Prahy v 18. století. Brixi se narodil v rodině se silnou hudební tradicí a hudbě se věnoval od útlého věku. Stal se vynikajícím varhaníkem a skladatelem a ve věku 26 let nastoupil po svém otci na místo varhaníka ve svatovítské katedrále, které zastával až do své předčasné smrti ve věku 39 let.

Eduard Brhlík

Autor učebnic pro kuchaře.

Alexandra Bracken

Americká spisovatelka.

Aida Brumovská

Publikuje v různých časopisech od r. 1967-především povídky, pohádky, reportáže a fejetony. Věnuje se překladatelské a textařské činnosti, napsala řadu písňových textů, mimo jiné i pro Evu Olmerovou.

Willi Bredel

Willi Bredel byl německý spisovatel a prezident Německé akademie umění. Byl jedním z průkopníků literatury socialistického realismu.

Vratislav Hugo Brunner

Vratislav Hugo Brunner byl český typograf, ilustrátor, grafik, karikaturista, autor hraček, divadelních scénografií, malíř. Významně zasáhl do vývoje české knižní grafiky. Vratislav Hugo Brunner se narodil v rodině staroměstského klempířského mistra Antonína Brunnera a jeho manželky Leopoldiny, rozené Chudobové. Po celý život žil v domě „V nebi“ na rohu Perštýna a Skořepky na Starém Městě pražském. Studoval staroměstskou reálku, kde se přátelil s Eduardem Bassem a Františkem Frabšou. Eduard Bass byl jeho celoživotním přítelem. Po prvním semestru kvinty odešel na Akademii výtvarných umění. V přípravce byli jeho učiteli Vlaho Bukovac a Bohumír Roubalík. Později pracoval pod vedením Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského a Maxmiliána Pirnera. Byl neprůbojný ale spoluorganizoval studentský život. Pro své přátele byl velice obětavý. Miloval své "vlídné kouty" u přátel, jako byli Kamilla Neumannová a redakce Knihy dobrých autorů, anarchista Michal Kácha, Antonín Bouček v kavárně Union, Josef Walter v kavárně Montmartre , vydavatel Karel Borový, vydavatelství bratří Neubertové, prostředí na UPŠ. Od roku 1906 uveřejňoval časopisecky ilustrace a karikatury. V roce 1908 se stal jedním ze spoluzakladatelů Artělu . V roce 1909 spoluzaložil Novou edici . V roce 1912 navštívil Lipsko a Mnichov. Ze zahraničí se vrátil nešťastný zpět do Prahy, protože mu chybělo jeho oblíbené prostředí. Od roku 1919 byl profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jeho žákem a později asistentem byl Josef Kaplický. V roce 1921 navrhl malířskou výzdobu pro vstupní síň I. výstavy Svazu českého díla. V roce 1925 obdržel 1. cenu a zlatou medaili za knižní výzdobu na Světové výstavě v Paříži. Téhož roku vytvoř...

Vladimír Brandejs

Narozen 4. července 1937 v Opočně. Básník, soustavně publikující až od začátku 70. let, promýšlející etický řád soudobého člověka a svou obrazností zakotvený v české kulturní krajině a přírodě. V roce 1963 zveřejnily Zemědìěské noviny báseň Noc – a do literatury nesměle přicházel později jeden z nejplodnějších českých básníkù Vladimír Brandejs . Již dva roky poté vyšla Brandejsova knižní prvotina Výpravy. Přírodou a zejména horami okouzlený umělec tak zdolal první tvùrčí vrchol v členité krajině své poezie. Na mapě Brandejsovy bibliografie dodnes upoutávají triangulační body Stromy , Dotyky , Dotýkání stromù , Vysoká hora lásky , Druhé dějství , Být je štěstí , Prosby a lamentace , Vlastní ekologie, Po celé věky ... Vladimír Brandejs, rodák z Opočna, pùvodní profesí pedagog, uplatnil svùj organizační talent postupně v několika funkcích. Kupříkladu v letech 1977 - 1990 řídil východočeskou pobočku SÈS a v období 1987 - 1990 nakladatelství Kruh. Založil vlastní nakladatelství Prameny, kde vydává i Poetické noviny.

Stacey Marie Brown

Americká spisovatelka, autorka fantasy románů.

Simon Brown

Britský učitel a konzultant specializující se na japonská a čínská léčitelská umění, feng-šuej, makrobiotiku a alternativní terapie.

Sebastian Brant

Sebastian Brant, též Brandt , byl německý humanista a satirik. Nejznámějším jeho dílem je satira Loď bláznů . Brant pocházel z rodiny hostinského a vystudoval práva na univerzitě v Basileji, kde pak učil. Doktorát práv získal roku 1489. Roku 1485 se jeho manželkou stala Elisabeth Bürgová, která mu porodila sedm dětí. Svou poezii psal zprvu latinsky, později však začal uveřejňovat svá díla v němčině. Kromě toho publikoval odborné právní spisy. Roku 1500 se vrátil do rodného Štrasburku, kde setrval do konce života a působil i v místní politice, od roku 1503 jako městský tajemník. V tomto období však již přestal významněji literárně tvořit.

Pam Brown

Narozena 11.11.1928. Americká spisovatelka.

Lubomír Brabec

Lubomír Brabec je významný český kytarista klasické hudby, známý svou virtuozitou a šíří repertoáru. Narodil se 17. srpna 1953 v Kroměříži v Československu a prosadil se jako jeden z předních kytaristů své generace. Brabec studoval na Pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze. Jeho kariéra je poznamenána četnými mezinárodními vystoupeními, na nichž byl oceňován pro svou technickou zručnost a expresivní hru.

Josef Brinke

Doc. RNDr. Josef Brinke, CSc. , geograf, odborník na oblast Austrálie a Oceánie, vysokoškolský pedagog, docent didaktiky geografie.

Jiří Brabec

Narozen 28. 10. 1929 v Kněževsi u Rakovníka. PhDr. CSc., docent české literatury, literární vědec, historik a kritik, výbory básní.

Jerzy Broszkiewicz

Jerzy Broszkiewicz byl polský spisovatel a dramatik, autor knih pro mládež. Střední školu ukončil Broszkiewicz ve Lvově roku 1940 a zde také studoval hudbu na hudební akademii. Během nacistické okupace Lvova pracoval v Institutu výzkumu tyfu a virů profesora Rudolfa Weigla jako „krmič vší“ . V letech 1945-1948 pracoval v Krakově jako korektor týdeníku Odrodzenie a jako redaktor časopisu Ruch Muzyczny a v letech 1949-1958 ve Varšavě pracoval v časopise Muzyka, v týdeníku Przegląd Kulturalny a také jako fejetonista Polského rozhlasu. Od roku 1959 žil v Krakově, spolupracoval s divadlem v Nové Huti a věnoval se literatuře. Jeho tvorba pro dospělé i pro mládež se vyznačuje širokou námětovou i žánrovou bohatostí (psal povídky¸ romány, divadelní hry a fejetony.

Jana Brabcová

Narozena 14.8.1965 v Klatovech. Mgr., pedagožka, autorka odborných prací z oblasti komunikační strategie, též autorka ilustračních fotografií odborných publikací.

Brontosauři

Brontosauři je česká folková a country skupina, kterou v 70. letech 20. století založili bratři Jan a František Nedvědovi. Název kapely, který v překladu znamená "Brontosauři", odráží jejich trvalou přítomnost na české hudební scéně, podobně jako dlouholetou existenci prehistorických tvorů, po nichž jsou pojmenováni. Proslavili se svými melodickými, akustickými písněmi, v nichž se často objevovala témata přírody, lásky a přátelství. Během své kariéry vydali Brontosauři několik alb, která přispěla k jejich popularitě v rámci českého folkového žánru. Jejich hudba byla oceňována pro svou jednoduchost, vokální harmonie a používání tradičních akustických nástrojů. Vliv kapely přesáhl rámec jejich nahrávek, neboť sehráli významnou roli v revivalu české lidové hudby a inspirovali mnoho dalších hudebníků v rámci tohoto žánru.

Bill Bryson

Bill Bryson, plným jménem William McGuire Bryson , je americko-britský autor knih o cestování, angličtině, vědě a dalších tématech literatury faktu. Narodil se ve Spojených státech a po většinu svého dospělého života žil v Británii. V letech 1995 až 2003 se vrátil do Spojených států a má dvojí americké a britské občanství. Od roku 2005 do roku 2011 působil jako kancléř Durhamské univerzity. Bryson se ve Spojeném království proslavil vydáním Poznámek z malého ostrova , práce o Velké Británii, a doprovodnými televizními seriály. Znovu získal uznání vydáním knihy Krátká historie téměř všeho , chválené za její přístupnou popularizaci vědy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bill Bryson na anglické Wikipedii.