Giovanni Battista Tiepolo, také Giambattista Tiepolo , byl jedním z nejvýznamnějších benátských malířů pozdního baroka. Proslul zejména jako mistr nástropních maleb a dekoratér. Giambattista Tiepolo pocházel ze zámožné benátské rodiny. Jeho učiteli malířství byli Gregorio Lazzarini a Sebastiano Ricci. V jeho díle však rozpoznáme také vliv dalších významných benátských malířů, a to nejen Tiepolových součaníků, jakým byl například Giovanni Battista Piazzetta, ale především benátských malířů šestnáctého století: Paola Veronese, Jacopa Robustiho zvaného Tintoretto, Jacopa Bassaniho a Tiziana. V roce 1717 jako samostatný malíř vstoupil do malířského cechu. Roku 1719 se G. B. Tiepolo oženil s Marií Cecilií Guardi, sestrou malířů Francesca a Giovanniho Guardi, s níž měl devět dětí. Synové Domenico a Lorenzo se též věnovali malířství . Nedosáhli ovšem otcova věhlasu. Pracovali v otcově dílně a pomáhali mu při velkých zakázkách. Zpočátku pracoval Tiepolo především v horní Itálii . Pro významnou benátskou rodinu Dolfinů vytvořil ve dvacátých letech několik prací, které vzbudily velký ohlas a přinesly mu další zakázky. Získal si jméno rychlostí své práce i tvůrčí invencí. Při práci na freskách využíval pomocníky, ale přípravné kresby a návrhy zhotovoval sám. Kromě nástěnné výzdoby církevních staveb a paláců tvořil i samostatné obrazy . Už jako vyhlášený freskař byl v roce 1750 povolán knížetem-biskupem Karlem Philippem von Greriffenklau do německého Würzburgu k výzdobě biskupské rezidence. Během tří let zde vytvořil nástěnný cyklus v Císařském sále, oltářní obrazy pro zámeckou kapli a nástropní fresky. Stropní malba nad schodištěm s námětem Alegorie planet a kontinentů o rozměrech asi 19 x 33 m patří mezi jeho mistrovská díla. Mytologické výjevy zde propojil s portréty současníků, včetně sv... Zdroj: wikipedia.org