Bohumil Mathesius
Zpěvy staré Číny : parafráze staré čínské poesie

1939 | Nakladatelství Melantrich

Vedle milostných a přírodních motivů, zpracovaných s mimořádným citem a jímavostí, kromě líčení slastí venkovského života, setkává se zde čtenář i s básněmi popisujícími bídu a utrpení, jež prostým lidem přináší nouze, dynastické spory a války. Působivé a vyrovnané verše dosahují největší účinnosti výrazovou prostotou …a čistotou, které ve svém překladu zdůraznil Bohumil Mathesius, jenž svým mistrovským volným přebásněním přesně vystihl podstatu čínského originálu. Svazky 2. vyd. 4. vyd. r. 1940 6. vyd. r. 1946 7. vyd. r. 1947 8. vyd. r. 1949 Vedle milostných a přírodních motivů, zpracovaných s mimořádným citem a jímavostí, kromě líčení slastí venkovského života, setkává se zde čtenář i s básněmi popisujícími bídu a utrpení, jež prostým li…dem přináší nouze, dynastické spory a války. Působivé a vyrovnané verše dosahují největší účinnosti výrazovou prostotou a čistotou, které ve svém překladu zdůraznil Bohumil Mathesius, jenž svým mistrovským volným přebásněním přesně vystihl podstatu čínského originálu. Svazky 2. vyd. 4. vyd. r. 1940 6. vyd. r. 1946 7. vyd. r. 1947 8. vyd. r. 1949

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	82
Jazyk:	česky
Edice:	33. svazek ed. 33. svazek ed. Poesie
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 5. 2025 18:39
Číslo položky:	1224812

O autorovi

Bohumil Mathesius

Bohumil Mathesius byl český básník, překladatel, editor, publicista a literární vědec , bratranec jazykovědce Viléma Mathesia. V letech 1898–1906 navštěvoval gymnázium v Truhlářské ulici v Praze, v letech 1906–1912 studoval na Univerzitě Karlově obory čeština a francouzština. V roce 1909 debutoval v almanachu Kniha mladých povídkou Hans Plum v divadle. Po jednoleté vojenské službě učil na gymnáziu v Praze-Smíchově. Roku 1914 byl mobilizován a na srbské a italské frontě, kde byl celou I. světovou válku byl dvakrát raněn. 1919 odešel jako vojenský dobrovolník na Slovensko, kde po demobilizaci působil jako úředník. Do Prahy se vrátil v roce 1921. V roce 1925 byl členem výboru Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s Novým Ruskem. V letech 1926–1927 redigoval spolu s Františkem Xaverem Šaldou a Juliem Fučíkem časopis Tvorba. V roce 1927 spoluzakládal Literární noviny a v letech 1934–36 byl jejich šéfredaktorem. Od roku 1945 byl profesorem Univerzity Karlovy pro ruskou a sovětskou literaturu. Zemřel na rakovinu a je pohřben v Praze-Strašnicích. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. Jako literární vědec se specializoval na ruskou literaturu, ze které přeložil řadu děl. Překládal však též z němčiny, francouzštiny, norštiny a latiny. Velmi uznávanými se staly jeho parafráze a volné překlady staré čínské poezie , které velmi ovlivnily celou následující básnickou generaci . Později publikoval i antologii japonských básní tanka pod názvem Verše psané na vodu . Také přispěl do Ottova slovníku naučného statěmi z ruské literatury...

Více od autora