Jan Fischer, Emil Kintzl
Zmizelá Šumava

2020 | Nakladatelství Kniha Zlín

Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského …výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady. Výborní vypravěči Emil Kintzl, pro nějž je Šumava celoživotní láskou, a Jan Fischer, režisér stejnojmenných dokumentů internetové televize Stream.cz, poutavě a jadrně líčí těžký a svérázný život horalů na samotách a v chudých osadách, popisují činorodý život lidí ve větších obcích a v neposlední řadě připomínají bohatou průmyslovou a kulturní historii tohoto regionu.
Každý z příběhů doprovází unikátní dobové fotografie z archivu Emila Kintzla. Současnou krajinu a úchvatnou šumavskou přírodu zachycují plnobarevné fotografie Janka Rubeše a Leoše Skokana.
Příběhy Zmizelé Šumavy nejsou nostalgickým vyprávěním po časech minulých, ale především vybízí čtenáře k návštěvě míst, která leží v nádherné šumavské krajině a jsou svědky její jedinečné historie. Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20…. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady. Výborní vypravěči Emil Kintzl, pro nějž je Šumava celoživotní láskou, a Jan Fischer, režisér stejnojmenných dokumentů internetové televize Stream.cz, poutavě a jadrně líčí těžký a svérázný život horalů na samotách a v chudých osadách, popisují činorodý život lidí ve větších obcích a v neposlední řadě připomínají bohatou průmyslovou a kulturní historii tohoto regionu.
Každý z příběhů doprovází unikátní dobové fotografie z archivu Emila Kintzla. Současnou krajinu a úchvatnou šumavskou přírodu zachycují plnobarevné fotografie Janka Rubeše a Leoše Skokana.
Příběhy Zmizelé Šumavy nejsou nostalgickým vyprávěním po časech minulých, ale především vybízí čtenáře k návštěvě míst, která leží v nádherné šumavské krajině a jsou svědky její jedinečné historie.

Součástí souboru:

Zmizelá Šumava 2020 (3 svazky, 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	156 , 3 nečíslované y obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074733904
ISBN:	9788074733901
Edice:	Stream, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Zaniklá Šumava
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Zlín
Vystaveno:	25. 5. 2026 11:38
Číslo položky:	1761942

O autorech

Emil Kintzl

Emil Kintzl je učitel a autor publikací o Šumavě. Emil Kintzl se narodil v Praze–Nuslích 23. února 1934 jako druhorozený do rodiny vrchního účetního ředitele Hlavního města Prahy, ale již na podzim roku 1939 se rodina přestěhovala do Sušice, kde Emil Kintzl prožil celou druhou světovou válku. V květnu 1945 byl očitým svědkem osvobození Sušice americkou armádou. Několikadenní pobyt Američanů ve městě v něm navždy zanechal nesmazatelné vzpomínky. Po skončení druhé světové války se Emil Kintzl několik let nadšeně věnoval skautingu ve skautském oddíle v Sušici . O prázdninách roku 1948 se zúčastnil posledního skautského letního tábora před zrušením této organizace. Tábor, ale především dramatické okolnosti odehrávající se v prostředí nedávno vysídlených německých vesnic a usedlostí jej ovlivnily na celý život. Teprve čtrnáctiletý Emil Kintzl byl svědkem toho, jak jejich tři skautští vedoucí ilegálně překročili státní hranici a odešli do emigrace pryč z Československé republiky. Odpor proti komunistickému režimu vyvěral z jeho vzpomínek na perzekuce nepohodlných lidí, činovníků Sokola, živnostníků a zemědělců, kteří odmítali vstoupit do JZD. Na vlastní kůži zažil nástup Svazu mládeže, do něhož nikdy nevstoupil. V roce 1948 zemřel Kintzlovi otec, maminka byla v domácnosti a pobírala minimální důchod. Emil tedy musel rodině ekonomicky pomoci – chodil na brigády do lesa nebo uhelných skladů. Po obecné škole a složení maturitní zkoušky na gymnáziu v Klatovech začal Emil Kintzl studovat vysokou školu , ale studia nedokončil, protože jej znechutilo jednání svazáků a poměry, které na škole panovaly. Vrátil se domů na Šumavu, krátce se učil zámečníkem, potom šel ale do uhelných skladů a nějaký čas se živil rozvážením uhlí. V roce 1952 ...

Více od autora

Jan Fischer

Jan Fischer je český statistik a politik, od 8. května 2009 do července 2010 předseda tzv. úřednické vlády, později nestranický kandidát na prezidenta České republiky v přímé volbě v lednu 2013. Dlouho byl považován za favorita s jistým postupem do druhého kola, ale koncem roku 2012 začal ztrácet preference a nakonec s 16,35 % jen těsně získal třetí místo. V červenci 2013 se stal ministrem financí a místopředsedou vlády Jiřího Rusnoka, ve funkci působil do ledna 2014. Po Vysoké škole ekonomické pracoval na Federálním statistickém úřadě, kde kvůli služebnímu postupu v roce 1980 vstoupil do Komunistické strany Československa. V 90. letech byl místopředsedou a od dubna 2003 předsedou Českého statistického úřadu. Jako premiér před koncem českého předsednictví Evropské unie v roce 2009 také předsedal Radě Evropské unie. Od září 2010 do léta 2012 působil jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně, poté odešel do důchodu. Fischerův otec RNDr. Otto Fischer vystudoval matematiku a pojistnou matematiku; během druhé světové války jako žid prošel ghetto Terezín, koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau a kladskou pobočku tábora Gross-Rosen; z celé rodiny přežil holokaust pouze on a jeho matka. Poté se zabýval matematicko-statistickými aplikacemi v biologii v Matematickém ústavu Československé akademie věd a vyučoval zejména analýzu rozptylu na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Matka RNDr. Věra Fischerová byla také statistička, pocházela z původně katolické rodiny. Jan Fischer se sám označuje jako nehalachický žid, neboť podle ortodoxní a konzervativní judaistické tradice se židovství dědí po matce. Roku 1975 se Fischer oženil s Ivanou Janeckou , která pracovala jako dětská sestra. Syn Jakub Fischer je profesorem ekonomické statistiky a prorektorem Vysoké školy ekonomické v Praze. Dcera Kateřina Drbohlavová mnoho let pracovala ve vzdělávací spole...

Více od autora