Emil Kintzl, Jan Fischer
Zmizelá Šumava

2015 | Nakladatelství Kniha Zlín

Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského …výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady. Výborní vypravěči Emil Kintzl, pro nějž je Šumava celoživotní láskou, a Jan Fischer, režisér stejnojmenných dokumentů internetové televize Stream.cz, poutavě a jadrně líčí těžký a svérázný život horalů na samotách a v chudých osadách, popisují činorodý život lidí ve větších obcích a v neposlední řadě připomínají bohatou průmyslovou a kulturní historii tohoto regionu.
Každý z příběhů doprovází unikátní dobové fotografie z archivu Emila Kintzla. Současnou krajinu a úchvatnou šumavskou přírodu zachycují plnobarevné fotografie Janka Rubeše a Leoše Skokana.
Příběhy Zmizelé Šumavy nejsou nostalgickým vyprávěním po časech minulých, ale především vybízí čtenáře k návštěvě míst, která leží v nádherné šumavské krajině a jsou svědky její jedinečné historie. Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20…. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady. Výborní vypravěči Emil Kintzl, pro nějž je Šumava celoživotní láskou, a Jan Fischer, režisér stejnojmenných dokumentů internetové televize Stream.cz, poutavě a jadrně líčí těžký a svérázný život horalů na samotách a v chudých osadách, popisují činorodý život lidí ve větších obcích a v neposlední řadě připomínají bohatou průmyslovou a kulturní historii tohoto regionu.
Každý z příběhů doprovází unikátní dobové fotografie z archivu Emila Kintzla. Současnou krajinu a úchvatnou šumavskou přírodu zachycují plnobarevné fotografie Janka Rubeše a Leoše Skokana.
Příběhy Zmizelé Šumavy nejsou nostalgickým vyprávěním po časech minulých, ale především vybízí čtenáře k návštěvě míst, která leží v nádherné šumavské krajině a jsou svědky její jedinečné historie.

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	156
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074732975
ISBN:	9788074732973
Edice:	Stream, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Zmizelá Šumava
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Zlín
Vystaveno:	15. 10. 2024 14:44
Číslo položky:	1029518

O autorech

Emil Kintzl

Emil Kintzl je učitel a autor publikací o Šumavě. Emil Kintzl se narodil v Praze–Nuslích 23. února 1934 jako druhorozený do rodiny vrchního účetního ředitele Hlavního města Prahy, ale již na podzim roku 1939 se rodina přestěhovala do Sušice, kde Emil Kintzl prožil celou druhou světovou válku. V květnu 1945 byl očitým svědkem osvobození Sušice americkou armádou. Několikadenní pobyt Američanů ve městě v něm navždy zanechal nesmazatelné vzpomínky. Po skončení druhé světové války se Emil Kintzl několik let nadšeně věnoval skautingu ve skautském oddíle v Sušici . O prázdninách roku 1948 se zúčastnil posledního skautského letního tábora před zrušením této organizace. Tábor, ale především dramatické okolnosti odehrávající se v prostředí nedávno vysídlených německých vesnic a usedlostí jej ovlivnily na celý život. Teprve čtrnáctiletý Emil Kintzl byl svědkem toho, jak jejich tři skautští vedoucí ilegálně překročili státní hranici a odešli do emigrace pryč z Československé republiky. Odpor proti komunistickému režimu vyvěral z jeho vzpomínek na perzekuce nepohodlných lidí, činovníků Sokola, živnostníků a zemědělců, kteří odmítali vstoupit do JZD. Na vlastní kůži zažil nástup Svazu mládeže, do něhož nikdy nevstoupil. V roce 1948 zemřel Kintzlovi otec, maminka byla v domácnosti a pobírala minimální důchod. Emil tedy musel rodině ekonomicky pomoci – chodil na brigády do lesa nebo uhelných skladů. Po obecné škole a složení maturitní zkoušky na gymnáziu v Klatovech začal Emil Kintzl studovat vysokou školu , ale studia nedokončil, protože jej znechutilo jednání svazáků a poměry, které na škole panovaly. Vrátil se domů na Šumavu, krátce se učil zámečníkem, potom šel ale do uhelných skladů a nějaký čas se živil rozvážením uhlí. V roce 1952 ...

Více od autora