Jiří Svetozar Kupka
Zkáza křižníku Campeador

1970 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román o vzpouře na koloniálním křižníku dnešních dnů. Strach ze zrady, který panuje v řadách vzbouřenců, vede nejoddanějšího stoupence vzpoury k likvidaci nejpřemýšlivějších a nejschopnějších členů posádky, a to je počátekzániku lodi. Román chce v podtextu říci, že nejnádhernější myšlenky pohřbívají právě ti, kdo se pr…ohlašují za jejich nejoddanější obránce. Román o vzpouře na koloniálním křižníku dnešních dnů. Strach ze zrady, který panuje v řadách vzbouřenců, vede nejoddanějšího stoupence vzpoury k likvidaci nejpřemýšlivějších a nejschopnějších členů po…sádky, a to je počátekzániku lodi. Román chce v podtextu říci, že nejnádhernější myšlenky pohřbívají právě ti, kdo se prohlašují za jejich nejoddanější obránce.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý zašlá obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	115
Jazyk:	česky
Edice:	26. svazek ed. 26. svazek ed. Nová próza
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 5. 2024 15:46
Číslo položky:	851023

O autorovi

Jiří Svetozar Kupka

Jiří Svetozar Kupka byl český spisovatel, prozaik a scenárista. Narodil se v roce 1921 v rodině úředníka. Absolvoval v 1940 reálné gymnázium v Praze-Libni a v 1941 abiturientský kurz při Obchodní akademii v Praze na Vinohradech. V letech 1941 až 1945 pracoval jako obchodní referent u zemědělské firmy Selecta. Publikovat začal po konci druhé světové války a napsal řadu románů a televizních her o životě významných osobností české historie. Od roku 1946 se stal redaktorem časopisů vydávaných Ústřední radou družstev: Zemědělské družstevní noviny, Družstevní věstník, Spotřebitel a Nový svět. V letech 1950–1951 byl redaktorem kulturněpolitického měsíčníku Směna v nakladatelství Mladá fronta. V letech 1950–1959 byl filmovým dramaturgem v Československým státním filmu ; z toho však rok byl řidičem na stavbě Slapské přehrady. V této době vydal román z prostředí libeňských závodů Pražské jaro , v němž zobrazil budovatelské nadšení mládeže na počátku 50. let. Z brigády na stavbě Slapské přehrady vytěžil román Rušné dny , který se řadí k umělecky nejhodnotnějším budovatelským románům 50. let. Od října 1956 do května 1957 se s režisérem Jiřím Sequensem a kameramanem Rudolfem Miličem zúčastnil námořní cesty z Gdyně kolem Afriky na Dálný východ a Suezským průplavem zpět, kde natočili společně středometrážní dokumentární filmy „Muži na palubě“, „Hranice světadílů“ a „Země středu“ . V letech 1959–1970 byl vedoucím zahraničního oddělení Svazu československých spisovatelů. Roku 1970 začal pracovat jako topič v teplárně. Za pobytu v Německu v roce 1971 utrpěl těžký úraz s trvalými následky; čtyři roky byl v invalidním důchodu. Pak se stal spisovatelem z povolání. V roce 1977 vydal obsáhlý román Vzpoura, v němž zpracoval skutečnou událost, vzpouru rakousko-uherských válečných námořníků deseti národností v boce Kotorské, v jejímž čele stál přerovský rodák František Rasch. V 70. letech se...

Více od autora