Jiří Svetozar Kupka
Balkánský sud prachu

2003 | Nakladatelství Agave

Interpretace příčin národnostních sporů od stěhování národů přes tureckou nadvládu, vliv zahraničních mocností, lokální konflikty až ke světovým válkám a dezintegraci Jugoslávie. Snaha postihnout postupnou kumulaci vzájemné etnické nesnášenlivosti v období od stěhování národů po současnost. Kupka v této kumulaci více č…i méně dávných sporů nachází hlavní příčinu všudypřítomné etnické nenávisti. Pc. D3a1b Interpretace příčin národnostních sporů od stěhování národů přes tureckou nadvládu, vliv zahraničních mocností, lokální konflikty až ke světovým válkám a dezintegraci Jugoslávie. Snaha postihnout post…upnou kumulaci vzájemné etnické nesnášenlivosti v období od stěhování národů po současnost. Kupka v této kumulaci více či méně dávných sporů nachází hlavní příčinu všudypřítomné etnické nenávisti. Pc. D3a1b

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~379 Kč~~
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~319 Kč~~
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~259 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	141
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086160769
ISBN:	9788086160764
Edice:	Zapomenuté války
Vydáno v:	Český Těšín
Vystaveno:	5. 9. 2025 10:32
Číslo položky:	1379084

O autorovi

Jiří Svetozar Kupka

Jiří Svetozar Kupka byl český spisovatel, prozaik a scenárista. Narodil se v roce 1921 v rodině úředníka. Absolvoval v 1940 reálné gymnázium v Praze-Libni a v 1941 abiturientský kurz při Obchodní akademii v Praze na Vinohradech. V letech 1941 až 1945 pracoval jako obchodní referent u zemědělské firmy Selecta. Publikovat začal po konci druhé světové války a napsal řadu románů a televizních her o životě významných osobností české historie. Od roku 1946 se stal redaktorem časopisů vydávaných Ústřední radou družstev: Zemědělské družstevní noviny, Družstevní věstník, Spotřebitel a Nový svět. V letech 1950–1951 byl redaktorem kulturněpolitického měsíčníku Směna v nakladatelství Mladá fronta. V letech 1950–1959 byl filmovým dramaturgem v Československým státním filmu ; z toho však rok byl řidičem na stavbě Slapské přehrady. V této době vydal román z prostředí libeňských závodů Pražské jaro , v němž zobrazil budovatelské nadšení mládeže na počátku 50. let. Z brigády na stavbě Slapské přehrady vytěžil román Rušné dny , který se řadí k umělecky nejhodnotnějším budovatelským románům 50. let. Od října 1956 do května 1957 se s režisérem Jiřím Sequensem a kameramanem Rudolfem Miličem zúčastnil námořní cesty z Gdyně kolem Afriky na Dálný východ a Suezským průplavem zpět, kde natočili společně středometrážní dokumentární filmy „Muži na palubě“, „Hranice světadílů“ a „Země středu“ . V letech 1959–1970 byl vedoucím zahraničního oddělení Svazu československých spisovatelů. Roku 1970 začal pracovat jako topič v teplárně. Za pobytu v Německu v roce 1971 utrpěl těžký úraz s trvalými následky; čtyři roky byl v invalidním důchodu. Pak se stal spisovatelem z povolání. V roce 1977 vydal obsáhlý román Vzpoura, v němž zpracoval skutečnou událost, vzpouru rakousko-uherských válečných námořníků deseti národností v boce Kotorské, v jejímž čele stál přerovský rodák František Rasch. V 70. letech se...

Více od autora