Edvard Valenta
Život samé psaní

1970 | Nakladatelství Symposium

Vzpomínková kniha, v níž redaktor někdejších Lidových novin v Brně, básník a prozaik se vrací do prostředí svého mládí v Prostějově, vzpomíná na svá studentská léta, na své přátelství s "Jirkou" Wolkrů, na své rozhodování mezi"strojařinou" a literaturou a posléze na svou cestu do brněnské redakce, do prostředí, kde je …mu šéfem A. Heinrich a kde poznává Golombka, Basse, Těsnohlídka, Sekoru a jiné. Vzpomínková kniha, v níž redaktor někdejších Lidových novin v Brně, básník a prozaik se vrací do prostředí svého mládí v Prostějově, vzpomíná na svá studentská léta, na své přátelství s "Jirkou" Wolkr…ů, na své rozhodování mezi"strojařinou" a literaturou a posléze na svou cestu do brněnské redakce, do prostředí, kde je mu šéfem A. Heinrich a kde poznává Golombka, Basse, Těsnohlídka, Sekoru a jiné.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	158, [2]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Eduard Milén
Edice:	Čeští mistři pera
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 1. 2025 15:55
Číslo položky:	1120498

O autorovi

Edvard Valenta

Edvard Valenta byl český prozaik, básník a publicista. Edvard Valenta se narodil 22. ledna 1901 v rodině prostějovského zubního lékaře MUDr. Antonína Valenty. V matrice je zapsán jako Eduard, křestní jméno Edvard přijal později. Otec pocházel ze vsi Roštína u Kroměříže, matka z podnikatelské rodiny Chmelařů. V roce 1903 mu nejprve zemřel na souchotiny otec, o čtyři roky později na tutéž nemoc i matka. Spolu se sestrami se ho ujal strýc František Kovářík , v té době spolumajitel prostějovské firmy F. a J. Kovařík , politik a předválečný ministr. Edvard Valenta maturoval v roce 1918 na prostějovské reálce. Ve stejné době studoval na místním gymnáziu spolu s Valentovou sestrou Olgou Jiří Wolker; s ním Valenta redigoval 2. ročník Sborníku českého studentstva na Moravě a ve Slezsku. Nedostatek lásky v pěstounské rodině, stejně tak jako sebevražda sedmnáctileté sestry Věry se zobrazují v jeho díle v některých autobiografických ohlasech. Na brněnskou techniku nastoupil Edvard Valenta na přání svého pěstouna Františka Kováříka, který očekával jeho angažovanost v prostějovském podniku. Vystudoval však pouze čtyři semestry a po příležitostných zaměstnáních nastoupil v roce 1920 do brněnské redakce Lidových novin. V Lidových novinách je působil v brněnské redakci i v olomoucké a pražské pobočce, nejprve jako stenograf, později redaktor a v závěru jako vedoucí redaktor kulturní a literární části a politický úvodníkář. Za finanční podpory Jana Antonína Bati cestoval po světě jako reportér a také J. A. Baťu doprovázel při jeho cestě po USA v roce 1939. V roce 1940 se po zákazu novinářské činnosti stal spisovatelem z povolání. V roce 1942 se přestěhoval z Prahy do Voznice u Příbrami; zde žil nejprve ve vile, kterou měl v obci pronajatu Oldřich Nový. Ke konci války, když již žil v jiném d...

Více od autora