Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Břetislav Štorm
Život a umučení svatého Václava a báby jeho sva...

Břetislav Štorm: Život a umučení svatého Václava a báby jeho svaté Ludmily

Břetislav Štorm, Kristián
Život a umučení svatého Václava a báby jeho svaté Ludmily : podle sepsání Kristiánova

1941 | Nakladatelství Vyšehrad

Vzácné literární dílo z počátků českých dějin. Kristiánova legenda je věnovaná druhému pražskému biskupu Vojtěchovi a patří k nejvzácnějším historickým dílům české literatury. Sepsaná zprvu latinsky koncem 10. století vypráví o životě a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily Vzácné literární dílo z počátků českých dějin. Kristiánova legenda je věnovaná druhému pražskému biskupu Vojtěchovi a patří k nejvzácnějším historickým dílům české literatury. Sepsaná zprvu latinsky k…oncem 10. století vypráví o životě a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily

Stav

Velmi dobrý

neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	93
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Břetislav Pekař
Překladatel:	Antonín Ludvík Stříž, Antonín Kristián
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 4. 2024 9:53
Číslo položky:	809176

O autorech

Břetislav Štorm

Břetislav Štorm byl český architekt, grafik, ilustrátor a propagační pracovník státní památkové péče. Břetislav Štorm začal v roce 1917 studium na reálném gymnáziu v Rakovníku. Zaujala jej gotická architektura a výtvarná tvořivost, zejména kreslil, maloval akvarely, také první literární pokusy. Byl ovlivněn svým profesorem, malířem a grafikem Rudolfem Pucholdem a školními cestami po kraji. V roce 1923 se přestěhoval do Prahy. Po maturitě na gymnáziu, kde se intenzívně věnoval mj. francouzštině, byl o dva roky později přijat na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Zde studoval u profesorů Antonína Engela, A. Mendla, O. Blažíčka, Rudolfa Kříženeckého, Severina Ondřeje, Rudolfa Kukače, Františka Kadeřávka, Antonína Ausobského a Zdeňka Wirtha. S Wirthem se spřátelil a spolupracoval s ním po celou svou další kariéru, stejně jako se Zdeňkem Mariou Zengerem. V roce 1936 se oženil se Slávkou Mohalovou, v roce 1945 se podruhé oženil, s Martou Podzemskou. Břetislav Štorm zemřel 11. února 1960 v Praze. V roce 1999 získal cenu za památkovou péči Ministerstva kultury ČR in memoriam. Působil při obnově a záchraně doslova bezpočtu památkových objektů, převážně hradů a zámků, z nichž jeho výtvarné a architektonické autorství dosud nesou Švihov, Kost a Buchlov, zatímco úpravy na Karlštejně byly odstraněny. Významné jsou i jeho návrhy zahradních zámeckých parterů v Jaroměřicích n. Rokytnou, Rájci n. Svitavou, Veltrusech, Náchodě, Mnichově Hradišti, Chlumci n. Cidlinou a Jemništi, nerealizovány byly návrhy do Liblic a do Liběchova. Nešlo o rekonstrukce, ale o autorské návrhy. Věnoval se užitému umění, navrhoval liturgické předměty , šperky, profánní předměty a nábytek. Jako grafik vynikl v heraldické kresbě, navrhoval značky, pečeti a exlibris. Graficky upravil množství knih. Zároveň byl činný jako autor básnických próz, drobných povídek a publicistických příspěvků o architektuř...

Více od autora

Kristián

Mika Toimi Waltari pocházel z rodiny luteránského pastora, jeho otec však zemřel, když bylo Mikovi 5 let. Začal studovat teologii, tu však nedokončil . Nakonec vystudoval filozofii, několik let pracoval jako žurnalista a záhy se začal věnovat spisovatelství. Do literatury vstoupil ve dvacátých letech jako básník a člen literární skupiny Tulenkantajat – Nositelé ohně , jejíž se stal vůdčí osobností. Tato skupina se postavila proti dřívějšímu finskému tradicionalismu a propagovala orientaci na moderní evropské proudy. Waltariho románový debut Velká iluze je v tomto smyslu románem programovým. Vrchol jeho předválečné tvorby pak představuje psychologický román z vesnického prostředí Cizinec přichází . Mika Waltari byl okouzlen dálkami, exotikou, svobodou, světem, který byl po první světové válce mladý a plný naděje. Ve třicátých letech se ve Waltariho dílech objevují tíživější tóny, které souvisejí nejen se špatnou mezinárodní situací Finska, kdy mnoho lidí žilo v bídě. V pozdější době se Waltariho doménou stává historická próza: definitivní uznání a světovou proslulost mu získal román Egypťan Sinuhet , přeložený do několika desítek jazyků, avšak i ostatní historické romány a povídky se setkaly se značným čtenářským ohlasem. Waltari píše novely i větší díla ze současnosti, odehrávající se především v Helsinkách, městě, v němž Waltari prožil celý svůj život. V tzv. pokračování zimní války pracoval též pro finskou rozvědku a tak vznikají jeho dvě díla Pravda o Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Ve stínu sovětské špionáže. Waltari ale nepsal jen vážnou literaturu, byl neobyčejně plodný, psal romány, povídky, novely, pohádky, detektivky, divadelní a rozhlasové hry či filmové scénáře....

Více od autora