Břetislav Štorm
Dobrý drak

1944 | Nakladatelství Ladislav Kuncíř

Klasická pohádka zpracovaná pro dospělého čtenáře s tragickým koncem a dějinnými souvislostmi. Klasická pohádka zpracovaná pro dospělého čtenáře s tragickým koncem a dějinnými souvislostmi.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (18. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	volná brož
Počet stran:	37
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 5. 2026 14:14
Číslo položky:	1753673

O autorovi

Břetislav Štorm

Břetislav Štorm byl český architekt, grafik, ilustrátor a propagační pracovník státní památkové péče. Břetislav Štorm začal v roce 1917 studium na reálném gymnáziu v Rakovníku. Zaujala jej gotická architektura a výtvarná tvořivost, zejména kreslil, maloval akvarely, také první literární pokusy. Byl ovlivněn svým profesorem, malířem a grafikem Rudolfem Pucholdem a školními cestami po kraji. V roce 1923 se přestěhoval do Prahy. Po maturitě na gymnáziu, kde se intenzívně věnoval mj. francouzštině, byl o dva roky později přijat na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Zde studoval u profesorů Antonína Engela, A. Mendla, O. Blažíčka, Rudolfa Kříženeckého, Severina Ondřeje, Rudolfa Kukače, Františka Kadeřávka, Antonína Ausobského a Zdeňka Wirtha. S Wirthem se spřátelil a spolupracoval s ním po celou svou další kariéru, stejně jako se Zdeňkem Mariou Zengerem. V roce 1936 se oženil se Slávkou Mohalovou, v roce 1945 se podruhé oženil, s Martou Podzemskou. Břetislav Štorm zemřel 11. února 1960 v Praze. V roce 1999 získal cenu za památkovou péči Ministerstva kultury ČR in memoriam. Působil při obnově a záchraně doslova bezpočtu památkových objektů, převážně hradů a zámků, z nichž jeho výtvarné a architektonické autorství dosud nesou Švihov, Kost a Buchlov, zatímco úpravy na Karlštejně byly odstraněny. Významné jsou i jeho návrhy zahradních zámeckých parterů v Jaroměřicích n. Rokytnou, Rájci n. Svitavou, Veltrusech, Náchodě, Mnichově Hradišti, Chlumci n. Cidlinou a Jemništi, nerealizovány byly návrhy do Liblic a do Liběchova. Nešlo o rekonstrukce, ale o autorské návrhy. Věnoval se užitému umění, navrhoval liturgické předměty , šperky, profánní předměty a nábytek. Jako grafik vynikl v heraldické kresbě, navrhoval značky, pečeti a exlibris. Graficky upravil množství knih. Zároveň byl činný jako autor básnických próz, drobných povídek a publicistických příspěvků o architektuř...

Více od autora