Edvard Valenta
Žil jsem s miliardářem : [Vzpomínky na Jana Baťu]

1990 | Nakladatelství Blok

Z hlediska baťovské historie je nejdůležitější kniha Žil jsem s miliardářem , v níž – jakkoliv často s velkou nadsázkou a notnou dávkou humoru – popisuje autor svou velkou životní zkušenost v podobě svého angažmá pro firmu Baťa. Je příznačné, že dílo vyšlo poprvé až posmrtně a to v exilu. Z hlediska baťovské historie je nejdůležitější kniha Žil jsem s miliardářem , v níž – jakkoliv často s velkou nadsázkou a notnou dávkou humoru – popisuje autor svou velkou životní zkušenost v podobě s…vého angažmá pro firmu Baťa. Je příznačné, že dílo vyšlo poprvé až posmrtně a to v exilu.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny, vazba se začíná rozlepovat

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny, vazba se začíná rozlepovat
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	244
Jazyk:
ISBN10:	8070290285
ISBN:	9788070290286
Vydání:	1. vyd. v ČSFR
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	1. 6. 2025 11:2
Číslo položky:	1254934

O autorovi

Edvard Valenta

Edvard Valenta byl český prozaik, básník a publicista. Edvard Valenta se narodil 22. ledna 1901 v rodině prostějovského zubního lékaře MUDr. Antonína Valenty. V matrice je zapsán jako Eduard, křestní jméno Edvard přijal později. Otec pocházel ze vsi Roštína u Kroměříže, matka z podnikatelské rodiny Chmelařů. V roce 1903 mu nejprve zemřel na souchotiny otec, o čtyři roky později na tutéž nemoc i matka. Spolu se sestrami se ho ujal strýc František Kovářík , v té době spolumajitel prostějovské firmy F. a J. Kovařík , politik a předválečný ministr. Edvard Valenta maturoval v roce 1918 na prostějovské reálce. Ve stejné době studoval na místním gymnáziu spolu s Valentovou sestrou Olgou Jiří Wolker; s ním Valenta redigoval 2. ročník Sborníku českého studentstva na Moravě a ve Slezsku. Nedostatek lásky v pěstounské rodině, stejně tak jako sebevražda sedmnáctileté sestry Věry se zobrazují v jeho díle v některých autobiografických ohlasech. Na brněnskou techniku nastoupil Edvard Valenta na přání svého pěstouna Františka Kováříka, který očekával jeho angažovanost v prostějovském podniku. Vystudoval však pouze čtyři semestry a po příležitostných zaměstnáních nastoupil v roce 1920 do brněnské redakce Lidových novin. V Lidových novinách je působil v brněnské redakci i v olomoucké a pražské pobočce, nejprve jako stenograf, později redaktor a v závěru jako vedoucí redaktor kulturní a literární části a politický úvodníkář. Za finanční podpory Jana Antonína Bati cestoval po světě jako reportér a také J. A. Baťu doprovázel při jeho cestě po USA v roce 1939. V roce 1940 se po zákazu novinářské činnosti stal spisovatelem z povolání. V roce 1942 se přestěhoval z Prahy do Voznice u Příbrami; zde žil nejprve ve vile, kterou měl v obci pronajatu Oldřich Nový. Ke konci války, když již žil v jiném d...

Více od autora