Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Julius Fučík
Ze zápisníků mladého Julia Fučíka (1919-1922)...

Julius Fučík: Ze zápisníků mladého Julia Fučíka (1919-1922)

Julius Fučík, Gusta Fučíková, Vladimír Dostál
Ze zápisníků mladého Julia Fučíka (1919-1922)

1963 | Nakladatelství politické literatury

Ze zápisníků, které si J. Fučík psal jako studující plzeňské reálky a pražské filosofické fakulty, je tu zpřístupněno několik desítek zápisků o četbě významných děl literatury domácí i cizí, které už předznamenávají příštího kritika. Jsou zároveň i zajímavými a průkaznými doklady jeho duševního vývoje a výhraněně pokro…kového názorového zaměření. Ze zápisníků, které si J. Fučík psal jako studující plzeňské reálky a pražské filosofické fakulty, je tu zpřístupněno několik desítek zápisků o četbě významných děl literatury domácí i cizí, které už …předznamenávají příštího kritika. Jsou zároveň i zajímavými a průkaznými doklady jeho duševního vývoje a výhraněně pokrokového názorového zaměření.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	120 , 5 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Adolf Hoffmeister
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 11. 2024 7:16
Číslo položky:	1067505

O autorech

Julius Fučík

Julius Fučík byl český komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel, popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji. Po roce 1948 se stal ikonou celé komunistické ideologie. Pocházel z dělnické rodiny na pražském předměstí Smíchově; byl pokřtěn 22. března jako Julius Jaroslav; jméno Julius obdržel po svém strýci, skladateli Juliu Fučíkovi. Rodina se roku 1913 přestěhovala do Plzně, protože jeho otec, povoláním soustružník a zároveň ochotnický divadelní pěvec, přijal angažmá v tamním Městském divadle. V plzeňském divadle již jako malý hoch sehrál desítky úspěšných dětských rolí. Roku 1919 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. Po maturitě začal externě studovat na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1921 vstoupil do KSČ. V letech 1922 až 1924 žil ve Starých Strašnicích, v Bylanské ulici 39, kde má nyní menší kamennou pamětní desku. V této době také pracoval jako pomocník v kanceláři. V roce 1926 se stal členem Devětsilu, v roce 1929 spoluzakládal Levou frontu. V období let 1928–1938 působil jako šéfredaktor Tvorby a od roku 1929 pracoval v Rudém právu, a jako takový působil mj. jako dopisovatel v Moskvě. Patřil ke skupině, která odmítala jakoukoliv kritiku SSSR, a soubor jeho reportáží ze Sovětského svazu – Země, kde zítra již znamená včera, je ukázkou mimořádně tendenčního referování o impériu, které procházelo stalinským terorem a jehož průmyslový rozvoj si vyžádal miliony obětí . Jeho dar spočíval podle publicisty Josefa Chuchmy v tom, že měl „smysl pro dramatičnost, pro dobře prodejné, emocionální sdělení. Podával sugestivní zprávy nejen o předmětu svého psaní, nýbrž i o sobě samém – a Reportáž psaná na oprátce je vyvrcholením této sebeprezentace.“ Svůj první, desetidenní politický trest za provolávání komunistických hesel si odpykal n...

Více od autora

Vladimír Dostál

Vladimír Dostál byl český literární historik a estetik komunistické orientace. Zabýval se zejména teorií socialistického realismu či dílem Julia Fučíka. Narodil se v rodině barvíře plátna. Maturoval v roce 1949 na reálném gymnáziu v Jaroměři. Poté vystudoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval roku 1953. V letech 1953–1957 vědecky pracoval v Literárním institutu Maxima Gorkého v Moskvě. Po návratu do Prahy byl jmenován zástupcem vedoucího katedry teorie a dějin literatury na Institutu společenských věd při ÚV KSČ. V roce 1962 začal pracovat v Kabinetu pro studium díla Zdeňka Nejedlého Československé akademie věd. V roce 1967 se stal kandidátem věd na Vysoké škole politické ÚV KSČ. Poté nastoupil do Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Od roku 1970 až do své smrti v roce 1975 zde vedl oddělení teorie literatury. V době normalizace byl rovněž členem redakčního kruhu časopisu Tvorba, vedl revue Sovětská literatura a v Lidovém nakladatelství vedl ediční řadu Kmen.

Více od autora