Růžena Morávková
Z tajemství babiččiny knihovny : Díl 1-8

1994 | Nakladatelství Ajka

Jarusko,Jarusko moje. Budeme stastni.. Ted, kdy každé nedorozumění mezi námi je vysvětleno, každý kámen je vyhlazení, bude nas život pohádkou.. Jarusko,Jarusko moje. Budeme stastni.. Ted, kdy každé nedorozumění mezi námi je vysvětleno, každý kámen je vyhlazení, bude nas život pohádkou..

Obsažené svazky:

Ze všech nejkrásnější, román 1994 (230 s.)
Z tajemství babiččiny knihovny, Prosté srdce. Kruh kolem Zdeny. Faleš... 1994 1. díl (201 s.)
Z tajemství babiččiny knihovny, Veliká sázka. Dívka se šedýma očima... 1994 2. díl (72, 120)
Z tajemství babiččiny knihovny, Modré housle. Pohádka lásky 1994 3. díl (206 s.)
Z tajemství babiččiny knihovny, Tančící stín. Zářivá tvář 1994 4. díl (210 s.)
Z tajemství babiččiny knihovny, Miluješ-li mne, důvěřuj. Zbav nás zlé... 1994 5. díl (199 s.)
Z tajemství babiččiny knihovny, Modrá stuha. Svatební dar 1994 6. díl (199 s.)
Z tajemství babiččiny knihovny, Rok dovolené 1994 8. díl (209 s.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	192 + 230 + 201 + 206 + 210 + 199 + 199 + 209
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Z červené knihovny, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Z tajemství babiččiny knihovny
Vydáno v:	Hradec Králové
Vystaveno:	18. 1. 2026 18:30
Číslo položky:	1540101

O autorech

Anuše Mittenhubrová

Anuše Mittenhubrová, v matrice Anna Josefa, pseudonym Jarmila Bělská, byla česká spisovatelka, překladatelka a redaktorka. Jejím otcem byl kupec Josef Mittenhuber a matkou Anna Mittenhubrová-Treybalová , svatbu měli 21. 11. 1870. Jejími sourozenci byli František Mittenhuber , Marie Antonie Mittenhubrová , Růžena Veronika Mittenhubrová , Maxmilian Josef Rudolf Mittenhuber emigroval r. 1920 do USA a Jindřich Mittenhuber . Anuše měla vadu řeči, která ji provázela celý život. Kvůli onemocnění nedokončila školní docházku. Aby dosáhla alespoň nějakého vzdělání, poslali ji rodiče do Prahy, kde bydlela u spisovatelky Ludmily Grossmanové-Brodské. Tam se setkala s Josefem Ladislavem Turnovským, který uveřejnil její povídku „Facír“ v Pražském kalendáři a dalšímu setkání došlo v roce 1899 s Eliškou Krásnohorskou, která ji pobízela k psaní. V Praze navštěvovala Ženský výrobní spolek jako mimořádná žákyně. Ke studiu se přihlásila kvůli své vadě jen do čtyř předmětů: vychovatelství, francouzština, ruština a ruční práce. Dokončila pouze ruční práce. Chtěla se stát odbornou učitelkou ručních prací, ale nedostala povolení. Od roku 1902 trvale žila u své provdané sestry Růženy v Kroměříži. Roku 1911 přijala nabídku Karla Vačlena v Mladé Boleslavi k řízení časopisu „Módní svět“, jenž vycházel jako příloha Lady. Zde také pracovala na překladech románů spisovatelky Nataly Eschstruth. To jí zabralo hodně času, takže se téměř nevěnovala vlastnímu psaní. Její první román „Domov“ přijala redaktorka Pavla Maternová , spoluzakladatelka dívčího gymnázia Minerva. Po první světové válce přispívala do nově vzniklých ženských časopisů: List paní a dívek a Hvězda. Roku 1920 se stala členkou Syndikátu českých spisovatelů. Ve stejném roce získala druhou cenu v soutěži Zemské komise pro ochranu m...

Více od autora