STARÝ ZÁKON zůstává knihou na první pohled zarážející, protože čtenáře přesazuje do jiného světa. Příběhy, o nichž vypráví, se odehrávaly před dávnými tisíciletími v oblasti mezi babylónskými věžemi a faraónskými pyramidami. Pojednávají o lidu, který po staletí žil v malé hornaté zemi, která ležela jako obilné zrnko mezi žernovy, vždy v nebezpečí, že bude rozdrcena. V této zemi nevznikly žádné monumentální stavby, jež by bylo možno zařadit mezi divy světa, její obyvatelé nevynikli ve vědě a technice nad své okolí, a přece právě tam bylo objeveno nejstarší známé město světa Jericho a tam přišli na nápad rozkládat slova v hlásky a místo složitého písma hieroglyfického nebo klínového zachycovat slova i myšlenky prostou abecedou. Ta se přes Foiničany dostala později k Řekům a přes Římany až k nám. V této malé zemi však vznikl zejména největší dar lidstvu, Kniha knih. O ní a jejím přínosu světové vzdělanosti, o lidu, který v ní uložil své svědectví o všemohoucím Bohu, o lidu, který pochopil, že, počátek moudrosti je bázeň Hospodinova´, o jeho životě a zápasech o uhájení života uprostřed všech převratných změn, jimiž po staletí a tisíciletí Přední Orient procházel, pojednává tato kniha „Ze světa Starého zákona“ v deseti kapitolách rozdělených do dvou svazků. Všestranným pohledem do poměrů, života a víry oněch dávných dob přibližuje dnešnímu čtenáři svět Starého zákona a odhaluje mu jeho jedinečnou krásu a velikost, které neutrpěly žádnými proměnami věků.