Jiří Osolsobě
Zbylo nás devět

1990 | Nakladatelství Naše vojsko

Dokumentární svědectví bojové činnosti československého vojenského letce, telegrafisty a pilota 311. čs. bombardovací perutě, která se zformovala v Anglii.
2. vydání. Dokumentární svědectví bojové činnosti československého vojenského letce, telegrafisty a pilota 311. čs. bombardovací perutě, která se zformovala v Anglii.
2. vydání.

Vyberte kus

Stav

dobrý, zkosený hřbet, otřepené okraje obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 1. 4. 2026

	Stav dobrý, zkosený hřbet, otřepené okraje obálky	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 1. 4. 2026	59 Kč
	Stav Dobrý špinavá obálka	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	dobrý, zkosený hřbet, otřepené okraje obálky
Vazba:	vázaná s obálkou
Počet stran:	229 s., [24] s. il
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020602070
ISBN:	9788020602077
Edice:	99. svazek ed. 99. svazek ed. Paměti, Pamäti
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 3. 2026 12:40
Číslo položky:	1667798

O autorovi

Jiří Osolsobě

Jiří Osolsobě byl československý vojenský letec. Za druhé světové války sloužil u 311. československé bombardovací perutě RAF. Nejprve nalétal více než 200 operačních hodin jako radiotelegrafista na dvoumotorových bombardérech Vickers Wellington, po absolvování pilotního výcviku v Kanadě se k peruti vrátil jako druhý pilot čtyřmotorových bombardérů Consolidated B-24 Liberator. V závěru války se stal kapitánem osádky. Po únorovém puči emigroval do USA a v New Yorku pracoval jako bankovní úředník. V únoru roku 1940 se neúspěšně snažil přejít hranici z Vorarlberska do Švýcarska nebo Lichtenštejnska. Po návratu do Protektorátu se mu podařilo koupit dva bulharské pasy, na které společně s Jiřím Roztočilem odjeli vlakem do Bratislavy. Dostali se až do Cařihradu, kde se na francouzském zastupitelství přihlásili do Cizinecké legie. Ve Francii byl přidělen k telegrafnímu praporu 1. československé divize, který dostal 9. června rozkaz k odjezdu na frontu. 10. června dorazil vlakem do Dijonu, odkud pokračoval jako motospojka do Bar-sur-Seine. 11. června se přesunul do Mossonu. 14. června byl vydán rozkaz k ústupu, 20. června odplul na lodi Ville de Liège z Le Verdon-sur-Mer do Liverpoolu. Po přijetí do britského Královského letectva a absolvování radiotelegrafického a střeleckého výcviku zahájil operační výcvik jako přední střelec v osádce Miroslava Plecitého. Po třech týden byl přeřazen na pozici radiotelegrafisty v nově se tvořící osádce Františka Bulise. 3. října 1941 odstartoval na svůj první operační let, kterým byl nálet na doky v Dunkerque. Při čtvrtém operačním letu na byl letoun po ohození pum na přístav v Brémách zasažen protiletadlovou palbou a musel většinu cesty zpět letět na jeden motor, operace tak trvala dlouhých sedm hodin deset minut. Z náletu na seřaďovací nádraží v Berlíně se vrátil se střepinou nad levým spánkem. Wellington napadly nad Zuiderským ...

Více od autora