Jiří Osolsobě
Zbylo nás devět

1989 | Nakladatelství Naše vojsko

Když autor coby student práv utíkal v roce 1939 za hranice, asi by se divil, že se za šest let vrátí na Ruzyň jako kapitán čtyřmotorového bombardéru. Jeho cesta byla podobná jako u vrstevníků - francouzská cizinecká legie, válečná Anglie, jeden operační turnus jako radiotelegrafista na Wellingtonech, pilotní výcvik v K…anadě a na Bahamách a další stovky hodin za kniplem Liberatoru nad Atlantikem.

Kniha popisuje boj a osudy našich letců za druhé světové války ve Velké Británii.
Fotografie z archivu Ludmily Osolsobě.
Doslov napsal PhDr. Eduard Čejka, CSc.
240 stran, 24 stran příloh.
1. vydání. Když autor coby student práv utíkal v roce 1939 za hranice, asi by se divil, že se za šest let vrátí na Ruzyň jako kapitán čtyřmotorového bombardéru. Jeho cesta byla podobná jako u vrstevníků - franco…uzská cizinecká legie, válečná Anglie, jeden operační turnus jako radiotelegrafista na Wellingtonech, pilotní výcvik v Kanadě a na Bahamách a další stovky hodin za kniplem Liberatoru nad Atlantikem.

Kniha popisuje boj a osudy našich letců za druhé světové války ve Velké Británii.
Fotografie z archivu Ludmily Osolsobě.
Doslov napsal PhDr. Eduard Čejka, CSc.
240 stran, 24 stran příloh.
1. vydání.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	238 s., [24] s. il
Jazyk:	česky
Edice:	92. svazek ed. 92. svazek ed. Paměti
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 5. 2025 16:4
Číslo položky:	1237428

O autorovi

Jiří Osolsobě

Jiří Osolsobě byl československý vojenský letec. Za druhé světové války sloužil u 311. československé bombardovací perutě RAF. Nejprve nalétal více než 200 operačních hodin jako radiotelegrafista na dvoumotorových bombardérech Vickers Wellington, po absolvování pilotního výcviku v Kanadě se k peruti vrátil jako druhý pilot čtyřmotorových bombardérů Consolidated B-24 Liberator. V závěru války se stal kapitánem osádky. Po únorovém puči emigroval do USA a v New Yorku pracoval jako bankovní úředník. V únoru roku 1940 se neúspěšně snažil přejít hranici z Vorarlberska do Švýcarska nebo Lichtenštejnska. Po návratu do Protektorátu se mu podařilo koupit dva bulharské pasy, na které společně s Jiřím Roztočilem odjeli vlakem do Bratislavy. Dostali se až do Cařihradu, kde se na francouzském zastupitelství přihlásili do Cizinecké legie. Ve Francii byl přidělen k telegrafnímu praporu 1. československé divize, který dostal 9. června rozkaz k odjezdu na frontu. 10. června dorazil vlakem do Dijonu, odkud pokračoval jako motospojka do Bar-sur-Seine. 11. června se přesunul do Mossonu. 14. června byl vydán rozkaz k ústupu, 20. června odplul na lodi Ville de Liège z Le Verdon-sur-Mer do Liverpoolu. Po přijetí do britského Královského letectva a absolvování radiotelegrafického a střeleckého výcviku zahájil operační výcvik jako přední střelec v osádce Miroslava Plecitého. Po třech týden byl přeřazen na pozici radiotelegrafisty v nově se tvořící osádce Františka Bulise. 3. října 1941 odstartoval na svůj první operační let, kterým byl nálet na doky v Dunkerque. Při čtvrtém operačním letu na byl letoun po ohození pum na přístav v Brémách zasažen protiletadlovou palbou a musel většinu cesty zpět letět na jeden motor, operace tak trvala dlouhých sedm hodin deset minut. Z náletu na seřaďovací nádraží v Berlíně se vrátil se střepinou nad levým spánkem. Wellington napadly nad Zuiderským ...

Více od autora