František Daniel Merth byl český básník a katolický kněz. František Daniel Merth se narodil 18. 10. 1915 v Jindřichově Hradci, v domku na břehu řeky Nežárky . Jeho otec Josef Merth pracoval jako klempíř, matka Marie Merthová byla zaměstnána jako dělnice v Singerově továrně na výrobu pleteného zboží.  Na počátku 30. let oba svého původního zaměstnání zanechali a zařídili si v Jindřichově Hradci malý obchod s ovocem, zeleninou a drobným zbožím. Merthovi rodiče byli hluboce věřící katolíci, nebylo proto překvapením, když jeho starší bratr Karel po maturitě v roce 1932 nastoupil ke studiu bohosloví do Arcibiskupského semináře v Praze. Vztah Františka Mertha k náboženské víře byl značně rezervovanější a dlouho nejspíš jen formální. Teprve když po absolvování jindřichohradeckého gymnázia v roce 1934 odešel studovat češtinu a francouzštinu na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, prožil uprostřed hluboké osobní krize, která ho zde zastihla, vnitřní náboženskou konverzi. Celoživotní oporou se mu v té době stal Zdeněk Kalista, docent historie na pražské filozofické fakultě, s nímž se seznámil prostřednictvím své vášně pro psaní poezie. Dramatické osobní události nakonec Mertha na podzim 1937 přivedly až k přestupu do kněžského semináře v Českých Budějovicích. Už během teologického studia kolem sebe charizmatický Merth vytvářel duchovní kroužky a skupiny, v nichž vystupoval jako přirozený rádce a pomocník. Hned od svého vysvěcení v roce 1942 se pak stal respektovaným knězem českobudějovické diecéze, který mezi ostatními vynikal jako zpovědník a exercitátor, ale též i jako homiletik . Své kněžské působení započal v Pelhřimově, kam vprostřed válečných let nastoupil za děkana Františka Bernarda Vaňka, zatčeného gestapem a deportovaného do koncentračního tábora Dachau. V roce 1944  byl ale převeden do Českých Budějovic...