Fedor Michajlovič Dostojevskij
Zápisky z mrtvého domu : Díl 1-2 : román o dvou dílech

1926 | Nakladatelství Kvasnička a Hampl

Slavný román popisující nejtěžší chvíle autorova života: několik let strávených v káznici a následné vyhnanství. Slavný román popisující nejtěžší chvíle autorova života: několik let strávených v káznici a následné vyhnanství.

Obsažené svazky:

Zápisky z mrtvého domu 1926 Díl 1 (238 s.)
Zápisky z Mrtvého domu, Román o dvou dílech 1926 Díl druhý (204 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 89 Kč
Stav Dobrý dva svazky v jedné knize, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~229 Kč~~ 69 Kč
Stav Mírně opotřebená cítit po vlhkosti	Skladem pro e-shop	~~179 Kč~~ 69 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky
Vazba:	volná brož s obálkou
Počet stran:	238 + 204
Jazyk:	česky
Překladatel:	Stanislav Minářík, Josef Pelíšek, Stanislav Minařík
Edice:	8, 8. svazek ed. 8, 8. svazek ed. Sebrané spisy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 3. 2025 14:0
Číslo položky:	1190356

O autorovi

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora