William Styron
Zapal tento dům

1994 | Nakladatelství INA

Autor se v románu pokusil o hlubokou výpověď o své zemi s posláním spisovatele, který je mluvčím jejího svědomí. Vtahuje nás do příběhu s Petrem Leverettem. Postupně vniká do záhady vraždy, násilí a pokusu degradovat a zotročit bližního svého. Vtahuje nás do příběhu dvou amerických přátel, milionáře Masona Flaga a mal…íře Casse Kinsoboinga, jejichž osudy vrcholí v tragickém střetu na jihu Itálie. Zde se setkávají s vypravěčem příběhu, s Petrem Leverettem.

Autor zde, tak jako v jiných svých dílech, ukazuje robustní sílu, násilí a drastické scény zcela bez příkras. A stejně tak postupuje i do niter svých hlavních hrdinů. Odhaluje roušku amerického snu, jehož ztělesněním je právě cynický Mason, který trpí představou, že on, příslušník majetnické elity, může všechno. Román v závěru otevírá otázku volby, na kterou odpovídá malíř Cass, jež vezme spravedlnost do svých rukou.

Přes všechny předchozí akcenty, trpkost, nihilismus, malomyslnost, rozkolísanosti a pesimistického bloudění dochází Cass na své dlouhé, ale přes všechno poctivě protrpěné pouti, ve své individualistickém hamletovském dilematu „být, či nebýt“ k prostě lidskému závěru, že je nutno volit bytí – v naději, že člověk bude aspoň nějakou dobu tím, čím skutečně může být. Autor se v románu pokusil o hlubokou výpověď o své zemi s posláním spisovatele, který je mluvčím jejího svědomí. Vtahuje nás do příběhu s Petrem Leverettem. Postupně vniká do záhady vraždy, násilí a …pokusu degradovat a zotročit bližního svého. Vtahuje nás do příběhu dvou amerických přátel, milionáře Masona Flaga a malíře Casse Kinsoboinga, jejichž osudy vrcholí v tragickém střetu na jihu Itálie. Zde se setkávají s vypravěčem příběhu, s Petrem Leverettem.

Autor zde, tak jako v jiných svých dílech, ukazuje robustní sílu, násilí a drastické scény zcela bez příkras. A stejně tak postupuje i do niter svých hlavních hrdinů. Odhaluje roušku amerického snu, jehož ztělesněním je právě cynický Mason, který trpí představou, že on, příslušník majetnické elity, může všechno. Román v závěru otevírá otázku volby, na kterou odpovídá malíř Cass, jež vezme spravedlnost do svých rukou.

Přes všechny předchozí akcenty, trpkost, nihilismus, malomyslnost, rozkolísanosti a pesimistického bloudění dochází Cass na své dlouhé, ale přes všechno poctivě protrpěné pouti, ve své individualistickém hamletovském dilematu „být, či nebýt“ k prostě lidskému závěru, že je nutno volit bytí – v naději, že člověk bude aspoň nějakou dobu tím, čím skutečně může být.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	492
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085680491
ISBN:	9788085680492
Překladatel:	Radoslav Nenadál
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	3. 6. 2025 10:28
Číslo položky:	1256515

O autorovi

William Styron

William Clark Styron, Jr. byl americký prozaik, představitel tzv. jižanské prózy. Proslul především románem Sophiina volba. Ve druhé světové válce vstoupil do americké armády, kde se zúčastnil bojů v Tichomoří. Po válce vystudoval Dukeovu universitu. Poté krátce působil jako redaktor v několika nakladatelstvích. Tato činnost ho neuspokojovala, proto se začal věnovat vlastní tvorbě. Za svou knihu Doznání Nata Turnera obdržel v roce 1968 Pulitzerovu cenu. Narodil se roku 1925 v Newport News ve Virginii jako syn námořního inženýra, svérázného zásadového Jižana, v podmanivé atmosféře kouzelného Jihu, v němž však mladý Styron vycítil i ovzduší, jež ironicky označuje jako arktický kraj "Byrdland", "absolutní srdce zmrtvělé kultury", světa, kde duch ante bellum, to je doby před vítězstvím Unie nad Konfederací, byl stále ještě realitou. V roce 1944 vstoupil na presbyteriánskou Davidson College a odtud o rok později na Dukeovu univerzitu v Severní Karolíně; tam vzhledem k válečnému stavu zároveň prodělával výcvik u jednotky námořní pěchoty. I když byl vyslán do války, přímé akce se díky svému mladistvému věku nezúčastnil. Po válce se na Dukeovu univerzitu vrátil a absolvoval v roce 1947. V roce 1947 odjel do New Yorku, kde pracoval po tři roky na své prvotině Ulehni v temnotách. Navštěvoval tu také seminář tvůrčího psaní a tedy vznikly jeho první pokusy o povídkovou tvorbu. Budoucí velká témata signalizují krátké prózy Dlouhá temná cesta a Chvíle v Terstu. Po vypuknutí korejské války byl v roce 1950 povolán k námořní pěchotě. Rukopis románu Ulehni v temnotách měl už dokončený, a tak ho mohl ponechat u nakladatele. Úspěch tohoto díla mu umožnil, aby se po relativně krátkém redaktorském působení v nakladatelství McGraw-Hill a v redakci slavné The Paris Review věnoval cele a výhradně dráze spisovatelské. Poválečný pobyt v armádě Styrona vyprovokoval k napsání jednoho z n...

Více od autora