Richard Dawkins
Záblesk v temnotě : jak jsem žil s vědou : paměti II - Paměti II

2016 | Nakladatelství Dybbuk

Druhý díl autobiografie nejznámějšího světového evolučního biologa, skeptika a ateisty se soustředí na dobu pozdějších úspěchů, kdy autor pokračuje na cestě intelektuálního vývoje a vědeckého zkoumání. Po vydání prvních knih, které se staly bestselery a přinesly s sebou i neočekávanou celosvětovou slávu, začaly přicház…et pozvánky na světové konference a vystupování v televizi. Objevily se ale také první kontroverze, nesouhlas a boj s ignorancí, které však jen přispěly k posílení vlastních názorů a důrazu na otevřenou mysl. Kniha není psána vytvořena chronologicky. Jedná se spíše o řadu vzpomínek psaných s nadhledem, rozdělených tematicky a přerušovaných odbočkami a humornými historkami, jako je například televizní natáčení „taxíkové evoluční teorie“. Znovu se objevuje Oxford a další význačné univerzity – tentokrát jako místa, kde Dawkins vyučuje na profesorských postech. Spolu s autorem cestujeme po celém světě, připojujeme se k vědeckému výzkumu hmyzu v Panamském průplavu, želv na Galapágách či lemurů v Jižní Karolíně. Účastníme se vědecké konference na německém zámku, vystupování v japonské televizi nebo debaty týkající se náboženství na americké jižanské univerzitě. Druhý díl autobiografie nejznámějšího světového evolučního biologa, skeptika a ateisty se soustředí na dobu pozdějších úspěchů, kdy autor pokračuje na cestě intelektuálního vývoje a vědeckého zkoumání…. Po vydání prvních knih, které se staly bestselery a přinesly s sebou i neočekávanou celosvětovou slávu, začaly přicházet pozvánky na světové konference a vystupování v televizi. Objevily se ale také první kontroverze, nesouhlas a boj s ignorancí, které však jen přispěly k posílení vlastních názorů a důrazu na otevřenou mysl. Kniha není psána vytvořena chronologicky. Jedná se spíše o řadu vzpomínek psaných s nadhledem, rozdělených tematicky a přerušovaných odbočkami a humornými historkami, jako je například televizní natáčení „taxíkové evoluční teorie“. Znovu se objevuje Oxford a další význačné univerzity – tentokrát jako místa, kde Dawkins vyučuje na profesorských postech. Spolu s autorem cestujeme po celém světě, připojujeme se k vědeckému výzkumu hmyzu v Panamském průplavu, želv na Galapágách či lemurů v Jižní Karolíně. Účastníme se vědecké konference na německém zámku, vystupování v japonské televizi nebo debaty týkající se náboženství na americké jižanské univerzitě.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	453 , xxiv obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074381552
ISBN:	9788074381553
Překladatel:	Kateřina Ctiborová
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Paměti (Richard Dawkins)
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 12. 2025 8:55
Číslo položky:	1508439

O autorovi

Richard Dawkins

Clinton Richard Dawkins je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel. Proslul především zpopularizováním teorie sobeckého genu, která stála u zrodu současného evolučního paradigmatu – postneodarwinismu. Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech 1967–1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii. Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen . Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk. V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“ Právě teorie sobeckého genu vedla Dawkinse k proklamaci kontroverzní teorie memetické. Podle ní se podobně jako geny replikují i informační řetězce, které pojmenoval mem. Po dlouhých kontroverzích bylo slovo mem zahrnuto do Oxfordského slovníku angličtiny. Počáteční nadšení touto teorií opad...

Více od autora