Petr Jakeš, Ph.D. byl český geolog a geochemik, docent Univerzity Karlovy, zabývající se mj. geochemickými a vulkanickými procesy na Zemi i na nebeských tělesech, výzkumem meteoritů a měsíčních hornin. V letech 1957 až 1962 vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy university. Poté pracoval v Geologickém ústavu ČSAV v Praze. V období částečného uvolnění na konci šedesátých let pokračoval od r. 1967 na Australské národní univerzitě v Canbeře v Austrálii a později též v Japonsku v postdoktorandském studiu, kde získal titul PhD. za práci o vulkanické činnosti v jihozápadním Pacifiku. V letech 1970 až 1972 pracoval jako vědecký pracovník v Lunar Science Institute v texaském Houstonu v USA. Tato instituce, založená americkou Národní akademií věd jako součást USRA , provozovala pro organizaci NASA mj. laboratoř LRL , v níž procházely vzorky hornin přivezené v rámci programu Apollo karanténou. V LSI se dr. Jakeš účastnil analýzy těchto vzorků, zejména pak těch, které byly získány na Měsíci v rámci expedic Apollo 14 a 15. Po návratu do Československa v r. 1972 byl z politických důvodů propuštěn z ČSAV. Získal zaměstnání v Ústředním ústavu geologickém v Praze, nejdříve jako geolog mapér, pak jako vědecký pracovník, později jako náměstek ředitele pro geologický výzkum. Počátkem 90. let 20. stol. začal učit na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Často se vracel také do LPI do Houstonu, kde byl členem jeho vědecké rady. Do r. 2001 byl členem vědecké rady mezinárodního programu IGCP a předsedou jeho 3. pracovní skupiny pro ložiska minerálů, petrologii, vulkanologii a geochemii. Byl také jedním z šesti světových vědců, kteří navrhli uspořádání Mezinárodního roku ...