Viktor Dyk
Vzpomínky a komentáře : 1893-1918 - Kniha první

1927 | Nakladatelství Ladislav Kuncíř

Druhá kniha vzpomínek a komentářů Dykových je věnována období první světové války. Většina pasáží je věnována utváření politiky rodícího se československého státu a obsažen je mimo jiné Dykův komentář v Lidových novinách k 28. říjnu: Stát jsme my. Druhá kniha vzpomínek a komentářů Dykových je věnována období první světové války. Většina pasáží je věnována utváření politiky rodícího se československého státu a obsažen je mimo jiné Dykův komentář… v Lidových novinách k 28. říjnu: Stát jsme my.

Součástí souboru:

Vzpomínky a komentáře 1927 (2 svazky)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	331, 158
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Viktor Dyk

Viktor Dyk byl český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik, v mládí jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, později nacionalisticky orientovaný autor. Za 1. světové války byl členem domácího odboje a byl také signatářem Manifestu českých spisovatelů. Mezi jeho nejznámější literární díla patří např. novela Krysař, drama Zmoudření Dona Quijota či básnická sbírka Devátá vlna. Narodil se v Pšovce u Mělníka. Byl druhorozeným synem Václava a Hedviky Dykových. Viktorův otec, Václav Dyk byl tehdy správcem, nakonec až centrálním ředitelem mělnického panství knížete Jiřího z Lobkowicz. Dykův otec byl velice vzdělaný člověk, což se odráželo také v jeho obsahově hodnotné knihovně, na kterou Viktor rád při studiu v Praze vzpomínal, protože mimo ročníků Lumíra, Světozoru a Zlaté Prahy obsahovala i svazky Kobrovy Národní bibliotéky či Palackého Dějin národa českého. S literaturou měl tedy kontakt již od raného dětství a stal se brzy vášnivým čtenářem. Velmi se zajímal o českou historii, a to umocňovalo i jeho nacionální smýšlení. Sám v dětství údajně sepsal několik her pro loutkové divadlo, které hrál svému staršímu bratru Ludvíkovi. V deseti letech se pokusil složit svou první báseň. V roce 1888 začal chodit na pražské gymnázium v Žitné ulici, kde ho mj. učil Alois Jirásek, kterým byl Viktor přímo uchvácen . I Jiráska mladý Viktor zaujal a až do smrti zůstávali přáteli. Spolu s bratrem Ludvíkem, rovněž studentem gymnázia v Žitné ulici, bydleli u své ovdovělé babičky z matčiny strany, Marie Patrovské, na Malé Straně. Bratr Ludvík, horlivý účastník pokrokářského hnutí , tehdy zapaloval svými politickými a čtenářskými zájmy i mladšího Viktora a později ho také uvedl do spolkového života. V září 1893 byl nad Prahou vyhlášen výjimečný stav a byli zatý...

Více od autora