Eduard Goldstücker
Vzpomínky (1945-1968)

2005 | Nakladatelství G plus G

Životní osudy levicového intelektuála. Práce v diplomatických službách v období začínající studené války. Politické procesy 50. let. Leopoldov a Jáchymov. Rehabilitace a pedagogická práce na FF UK. Čs. germanistika v 60. letech . Demokratizační proces a Pražské jaro 1968. Emigrace a návrat. Vzpomínky jedné z nejvýrazně…jších postav čs. kultury i politiky. Životní osudy levicového intelektuála. Práce v diplomatických službách v období začínající studené války. Politické procesy 50. let. Leopoldov a Jáchymov. Rehabilitace a pedagogická práce na FF UK. Čs…. germanistika v 60. letech . Demokratizační proces a Pražské jaro 1968. Emigrace a návrat. Vzpomínky jedné z nejvýraznějších postav čs. kultury i politiky.

Součástí souboru:

Vzpomínky 2003 (2 sv, 1. vyd.)

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	189
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086103870
ISBN:	9788086103877
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 7. 2024 9:8
Číslo položky:	910369

O autorovi

Eduard Goldstücker

Eduard Goldstücker byl československý germanista, profesor dějin německé literatury a překladatel. Narodil se na Slovensku v židovské rodině. Studoval němčinu a německou literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium dokončil v roce 1935. Už během studia se stal členem Komunistické strany Československa. Po německé okupaci v roce 1939 musel opustit Československo jako komunista a z obavy před nacistickým rasovým pronásledováním. Pracoval pro československou exilovou vládu v Londýně. V roce 1948 byl jmenován československým vyslancem v Izraeli, v prosinci 1951 byl zatčen a v květnu 1953 byl souzen spolu s Pavlem Kavanem, Karlem Dufkem a Richardem Slánským a odsouzen k doživotí a strávil dva a půl roku ve vězení v Jáchymově a Leopoldově. V roce 1955 byl rehabilitován a začal přednášet na Univerzitě Karlově. Habilitoval se v roce 1958, profesorem dějin německé literatury byl pak jmenován v roce 1964 na FF UK v Praze. Specializoval se na studium a překlad německých židovských autorů 20. století, zvláště Franze Kafky. V 60. letech vedl katedru germanistiky. V 60. letech byl iniciátorem a nejvýraznějším řečníkem Liblické konference, později též předsedou Svazu československých spisovatelů a poslancem Národního shromáždění. Ostře kritizoval invazi sovětských vojsk v roce 1968 a byl donucen emigrovat. Odešel do Spojeného království, kde začal vyučovat německou literaturu a stal se profesorem srovnávacích literatur v Sussexu. Přednášel na univerzitách v Los Angeles, Stockholmu či Kostnici. V roce 1990 se vrátil do vlasti. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.

Více od autora