František Sokol Tůma
Vystěhovalci : Díl 1-3

1931 | Nakladatelství Julius Albert

Třetí díl románové trilogie zachycuje osudy přistěhovalců v Americe. Třetí díl románové trilogie zachycuje osudy přistěhovalců v Americe.

Obsažené svazky:

Vystěhovalci, původní román ze života českých vystě... 1931 Díl první (229 s., 2. vyd.)
Vystěhovalci, původní román ze života českých vystě... 1931 Díl druhý (287 s., 2. vyd.)
Vystěhovalci, původní román ze života českých vystě... 1931 Díl třetí (193 s., 2. vyd.)

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus s kódem BF2025: 80 Kč

Stav

Mírně opotřebená

stránky drží

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý až velmi dobrý, desky s lehkými oděrkami	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 139 Kč
Stav Mírně opotřebená stránky drží	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 89 Kč
Stav Dobrý zachovalý stav, jen minimální oděrky	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 149 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, stránky drží
Vazba:	pevná, převazba, vevázaná obálka
Počet stran:	287 + 229 + 193
Jazyk:	česky
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2025 12:44
Číslo položky:	1248146

O autorovi

František Sokol Tůma

František Sokol-Tůma , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Narodil se v rodině Jakuba Tůmy a Josefy Tůmové-Wytejčkové. Měl šest sourozenců: Jána , Antonii , Josefa , Emanuela , Marii a Vojtěcha . 4. 3. 1879 se oženil s Barborou Novákovou . 11. 3. 1876 se mu ještě před svatbou narodila dcera Josefa. Začínal jako pekařský pomocník, potom se stal hercem kočovných společností pod pseudonymem Franta Tůma. Během své herecké kariéry ztvárnil celou řadu rolí, záhy začal psát také vlastní hry a režírovat. Po nezdařených pokusech o angažmá v kamenném divadle se rozhodl stát recitátorem a v této profesi byl velmi úspěšný. V roce 1893 přišel do Valašského Meziříčí, kde vydával časopis Radhošť. Po necelém roce město opustil a odešel do Ostravy, kde vydával postupně časopisy Radhošť , Ostravice, Ostravský obzor a Ostravan . Vzhledem k neúspěchu a postupnému zániku těchto periodik začal redigovat časopis Horník , což mu konečně poskytlo dostatečné finanční zajištění. Dne 24.března 1912 se na ustavující schůzi Moravského kola spisovatelů stal jeho členem. První předseda spolku V. K. Jeřábek tehdy napsal: „Vedeni ideálními snahami o povznesení citové kultury rázovitého lidu moravského, o rozkvět slovesného umění a písemnictví českého národa na Moravě, moravští spisovatelé – beletristé založili vlastní spolek. Vyšli z lidu, chtějíce mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej.“ Úspěšný a uznávaný jako dramatik a spisovatel začal však být až po 1. světové válce. Valašsko zůstalo jeho láskou, často se tam vracel a odehrálo se tam několik jeho prací románových i dramatických. Jiné se odehrávaly na Ostravsku, nejen na slezském venkově, ale zejména v hornickém prostředí, na které pohlížel nejen z hlediska sociálního, ale též z vypjatě českého nacionálního stanoviska, silně protiněmeckého, s varováním prot...

Více od autora