Knihy
Poezie
Česká poezie
Julius Zeyer
Vyšehrad ; Troje paměti Víta Choráze

Julius Zeyer
Vyšehrad ; Troje paměti Víta Choráze

2009 | Nakladatelství Host

Veršovaná epika se stala nepochybně jednou z dominantních poloh Julia Zeyera, o čemž svědčí i jeho cyklus básní "Vyšehrad" z roku 1880. Autor se zde pokusil představit velikost českého národa na jeho minulosti a pro náměty sáhl dokonce až do dávných legend. Využil zde především své záliby v pověstech a v kronikách, tak…že se mu podařilo vytvořit vlastní mytologickou interpretaci, kterou dovedl až ke konci dívčí války, od níž se začala datovat nadvláda mužů. Zeyer se také symbolicky rozloučil s pohanskou epochou, a to na postavě pěvce Lumíra, který odchází z přemyslovského hradu "lesům vstříc" a pomyslně tak uzavírá jednu dobovou kapitolu. Básnická skladba "Troje paměti Víta Choráze" je oproti předcházejícímu souboru Zeyerovým pokusem zobrazit svůj zápas o překonání těžké životní krize a deprese. Autor postupně dochází k názoru, že vybojovat vítězné střetnutí v tomto souboji lze pouze tehdy, pokud člověk nalezne novou víru a poslání: obojí spatřuje v rozhodnutí odejít do komunity prostých lidí a společně s nimi následovat Boha. Veršovaná epika se stala nepochybně jednou z dominantních poloh Julia Zeyera, o čemž svědčí i jeho cyklus básní "Vyšehrad" z roku 1880. Autor se zde pokusil představit velikost českého národa na jeho …minulosti a pro náměty sáhl dokonce až do dávných legend. Využil zde především své záliby v pověstech a v kronikách, takže se mu podařilo vytvořit vlastní mytologickou interpretaci, kterou dovedl až ke konci dívčí války, od níž se začala datovat nadvláda mužů. Zeyer se také symbolicky rozloučil s pohanskou epochou, a to na postavě pěvce Lumíra, který odchází z přemyslovského hradu "lesům vstříc" a pomyslně tak uzavírá jednu dobovou kapitolu. Básnická skladba "Troje paměti Víta Choráze" je oproti předcházejícímu souboru Zeyerovým pokusem zobrazit svůj zápas o překonání těžké životní krize a deprese. Autor postupně dochází k názoru, že vybojovat vítězné střetnutí v tomto souboji lze pouze tehdy, pokud člověk nalezne novou víru a poslání: obojí spatřuje v rozhodnutí odejít do komunity prostých lidí a společně s nimi následovat Boha.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	308
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072943316
ISBN:	9788072943319
Editor:	Alexandr Štich, Tereza Riedlbauchová
Edice:	Česká knižnice
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	23. 9. 2024 14:37
Číslo položky:	978443

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora