Bořivoj Nechvátal
Vyšehrad

1976 | Nakladatelství Odeon

Monografie pojednává o historickém a kulturním významu a vývoji Vyšehradu v jeho jednotlivých vývojových etapách od nejstarších dob do 70. let 20. stol., přičemž hlavní důraz je kladen na raně středověké období a na 19. stol., kdy měl Vyšehrad největší národní význam. Výklad je doplněn dobovými vyobrazeními Vyšehradu a… černobílými fotografiemi v textu i v obrazové příloze, které zachycují stav lokality v době vydání monografie. - Prameny a literatura, res. v ruš., něm., angl. a fr., jmenný rejstřík. Monografie pojednává o historickém a kulturním významu a vývoji Vyšehradu v jeho jednotlivých vývojových etapách od nejstarších dob do 70. let 20. stol., přičemž hlavní důraz je kladen na raně středov…ěké období a na 19. stol., kdy měl Vyšehrad největší národní význam. Výklad je doplněn dobovými vyobrazeními Vyšehradu a černobílými fotografiemi v textu i v obrazové příloze, které zachycují stav lokality v době vydání monografie. - Prameny a literatura, res. v ruš., něm., angl. a fr., jmenný rejstřík.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Velmi dobrý jako nová	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	425
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Alois Kleibl
Edice:	30. svazek ed. 30. svazek ed. Památky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 8. 2026 10:43
Číslo položky:	1860802

O autorovi

Bořivoj Nechvátal

Bořivoj Nechvátal je český historik a archeolog mediavelista, který se specializuje na Vyšehrad. Narodil se v rodině vyššího úředníka konzulátů Československé republiky ve Vídni a Berlíně, jehož rodina pocházela z Vršovic u Loun. Rodina matky byla ze selského rodu Krausů z Blšan na Lounsku. Roku 1939 se rodina vrátila do Československa. Jeho dětství na konci války poznamenala úspěšně vyléčená tuberkulóza, jeho postoje formovala skautská organizace. Po návratu rodiny do Prahy vystudoval Reálné gymnázium v Praze - Karlíně. V letech 1953–1958 studoval historii a archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze, kde jeho učiteli archeologie byli profesoři Jan Eisner, Jan Filip a Rudolf Turek, historie František Graus a František Kavka. Jako student již od roku 1956 pracoval na záchranných archeologických výzkumech, nejprve ve Strahovském klášteře u Dobroslava Líbala a na Pražském hradě u Ivana Borkovského, kde byl zaměstnán na poloviční úvazek již od roku 1956. V letech 1958-1960 byl na vojenské základní službě. V letech 1960–2020 působil v Archeologickém ústavu ČSAV. Nejprve na záchranných výzkumech v Ervěnicích na Mostecku, poté v Plzni v Solní ulici a v jihočeských Branišovicích. V roce 1963 objevil rozsáhlé mladohradištní pohřebiště v Radomyšli u Strakonic, zahrnující více jak tisíc hrobů. Následný archeologický výzkum zahrnul i kostel sv. Martina a související johanitskou kurii. Celý výzkum trval až do roku 1968. Založil a vedl pracoviště Archeologického ústavu na Vyšehradě. Kromě toho se věnoval stavebně historickým průzkumům, na nichž spolupracoval s Františkem Kašičkou jak v Praze, tak v jižních Čechách, zejména na Strakonicku. V letech 1992–2012 byl pořadatelem a redaktorem významného sborníku Královský Vyšehrad, který vydávala Vyšehradská kapitula. V letech 2001–2015 přednášel jako pedagog v kurzu středověké archeologie na Filosofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Manželka Doc. MUDr. Alena Lobovská, CSc. /1936-2019/ byla dl...

Více od autora

Komentáře ke knize