Karel Poláček
Vyprodáno

1961 | Nakladatelství Československý spisovatel

Závěrečný díl cyklu o lidech z malého českého města rozvíjí jejich další osudy v době 1.světové války. Děj se odehrává v městečku na italské frontě v poslední fázi války a ilustruje celý rozklad armády i zázemí. Atmosféra marnosti, která se projevuje i v příběhu hl. hrdiny J. Štědrého, jehož smrtí na frontě kniha končí…. Závěrečný díl cyklu o lidech z malého českého města rozvíjí jejich další osudy v době 1.světové války. Děj se odehrává v městečku na italské frontě v poslední fázi války a ilustruje celý rozklad armád…y i zázemí. Atmosféra marnosti, která se projevuje i v příběhu hl. hrdiny J. Štědrého, jehož smrtí na frontě kniha končí.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	228, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Dílo Karla Poláčka, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Okresní město
Vydání:	6. vyd., v Československém spisovateli 2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 1. 2024 7:33
Číslo položky:	723017

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora