Knihy
Ostatní
Periodika a časopisy
Emanuel Tonner
Vypravování dějin domácích

Emanuel Tonner
Vypravování dějin domácích. Díl III, část 2, Od záhuby rodu Přemyslova po meči r. 1306. až do smrti krále Vácslava IV. r. 1419

1879 | Nakladatelství Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	129
Jazyk:	česky
Edice:	Matice lidu, Matice lidu. 2.. ročník 13.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2019 15:24
Číslo položky:	67299

O autorovi

Emanuel Tonner

Emanuel Tonner byl český pedagog, novinář, překladatel a politik mladočeské, později staročeské strany. Veřejně činný byl už od mládí. V roce 1849 se stal spolupracovníkem časopisu Slovanská lípa a za zveřejněné články byl stíhán vojenským soudem. O rok později vydal překlad srbských básní, který věnoval ve prospěch budoucího Národního divadla. Po absolvování univerzity strávil dva roky v Haliči, pak se vrátil do Prahy jako profesor nově zřízené obchodní akademie. Zaměstnání ale brzy ztratil kvůli svým politickým názorům. Učil pak na vyšší dívčí škole a po několika letech se vrátil na obchodní akademii jako ředitel. V této funkci zůstal až do smrti. Aktivní politiky se účastnil od roku 1861, kdy byl krátce po řádných zemských volbách v roce 1861 v doplňovací volbě počátkem dubna 1861 zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Strakonice a Horažďovice. Podle jiného zdroje byl poslancem zemského sněmu až od roku 1863 a setrval na něm do roku 1870. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal i mandát v Říšské radě , kde reprezentoval kurii venkovských obcí, Písek, Strakonice, Blatná atd. V souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence ale mandát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil. Jeho mandát tak byl prohlášen za zaniklý z důvodu absence. Původně byl členem Národní strany, ale tíhl k jejímu mladočeskému liberálnímu křídlu. V roce 1864 se ale podílel na konzultacích ohledně možnosti založení nové liberálně orientované politické strany. Účastnil se porad, které svolal Rudolf Thurn-Taxis, na nichž se profiloval program samostatné politické strany. Nakonec ale k formálnímu ustavení nezávislé mladočeské forma...

Více od autora