Ken Kesey
Vyhoďme ho z kola ven

2006 | Nakladatelství Euromedia Group

Když vyšel Keseyho román Vyhoďme ho z kola ven poprvé, setkal se sice s příznivým ohlasem kritiky, ale velký čtenářský zájem ještě nevzbudil. Ten se dostavil až o několik let později, když se kniha dostala do rukou revoltující vysokoškolské mládeže. V jejím autorovi začal být spatřován styčný bod mezi generací beatnik…ů padesátých let a hippies a román se stal jedním z nejvydávanějších a nejčtenějších děl americké poválečné literatury. Lze říci, že stejně jako se Hellerovi už nikdy nepodařilo překonat stín Hlavy XXII, bude i Kesey vždy spojován jen se svým debutem. Ovšem navzdory tematické odlišnosti spojuje tato dvě slavná díla i cosi hlubšího, skrytého v jejich poselství: jak u Hellera, tak u Keseyho jde o usilovný boj člověka za vnitřní svobodu tváří v tvář nevypočitatelné moci. Příběh "nepohodlného" chovance psychiatrické léčebny, filmovým divákům rovněž známý z oscarové adaptace Miloše Formana, neodkrývá pouze tabuizované téma drastických poměrů v zařízeních pro duševně choré. Ve svižném dějovém tempu, v jazykově neokázalém vyprávění klade otázku po hranicích normality v moderní společnosti a po možnostech a právu jedince žít svůj vlastní, autentický život. Když vyšel Keseyho román Vyhoďme ho z kola ven poprvé, setkal se sice s příznivým ohlasem kritiky, ale velký čtenářský zájem ještě nevzbudil. Ten se dostavil až o několik let později, když se kniha d…ostala do rukou revoltující vysokoškolské mládeže. V jejím autorovi začal být spatřován styčný bod mezi generací beatniků padesátých let a hippies a román se stal jedním z nejvydávanějších a nejčtenějších děl americké poválečné literatury. Lze říci, že stejně jako se Hellerovi už nikdy nepodařilo překonat stín Hlavy XXII, bude i Kesey vždy spojován jen se svým debutem. Ovšem navzdory tematické odlišnosti spojuje tato dvě slavná díla i cosi hlubšího, skrytého v jejich poselství: jak u Hellera, tak u Keseyho jde o usilovný boj člověka za vnitřní svobodu tváří v tvář nevypočitatelné moci. Příběh "nepohodlného" chovance psychiatrické léčebny, filmovým divákům rovněž známý z oscarové adaptace Miloše Formana, neodkrývá pouze tabuizované téma drastických poměrů v zařízeních pro duševně choré. Ve svižném dějovém tempu, v jazykově neokázalém vyprávění klade otázku po hranicích normality v moderní společnosti a po možnostech a právu jedince žít svůj vlastní, autentický život.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

ještě zabalená

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (1. 6. 2026)

Další varianty

Stav Velmi dobrý ještě zabalená	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (1. 6. 2026)	~~269 Kč~~ 199 Kč
Stav Velmi dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (1. 6. 2026)	~~229 Kč~~ 199 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (1. 6. 2026)	~~199 Kč~~ 169 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ještě zabalená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	301
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086938417
ISBN:	9788086938417
Překladatel:	Jaroslav Kořán
Edice:	42. svazek ed. 42. svazek ed. Světová literatura Lidových novin
Vydání:	Vyd. 6., V EMG 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 9. 2025 13:44
Číslo položky:	1382702

O autorovi

Ken Kesey

Ken Elton Kesey byl americký spisovatel. Bývá řazen do postmoderní literatury, někdy je považován za styčný bod mezi beatníky a hnutím hippies. Kesey vystudoval divadelní umění na oregonské univerzitě v Eugene. Na Stanfordově univerzitě v Kalifornii absolvoval kurz tvůrčího psaní . V době studií se stal dobrovolníkem ve výzkumu Veterans Hospital v Menlo Parku, který zkoumal účinky halucinogenů . Role pokusného králíka v tomto výzkumu ho později inspirovala k napsání jeho prvního románu Vyhoďme ho z kola ven, který vyšel v roce 1962, dosáhl velkého úspěchu, byl zpracován do podoby divadelní hry. V roce 1975 natočil režisér Miloš Forman podle divadelní adaptace Keseyho knihy Vyhoďme ho z kola ven úspěšný film Přelet nad kukaččím hnízdem, který získal 5 Oscarů. Sám Kesey prý film nikdy neviděl, kvůli sporům o ocenění jeho autorských práv. Také se mu nelíbilo, že ve filmu nebyl jako vypravěč indián Bromden, tak jak je tomu v knize. Po vydání svého druhého románu Tak mě někdy napadá v roce 1964 si koupil Kesey školní autobus, pojmenoval ho Further a vydal se v doprovodu Neala Cassadyho a skupiny přátel, kteří si říkali The Merry Pranksters na výlet přes USA na newyorskou Světovou výstavu. V New Yorku se tehdy seznámil s Allenem Ginsbergem a Jackem Kerouackem. Tento výlet následně popsal další jeho účastník Tom Wolfe ve své knize The Electric Kool-Aid Acid Test. V roce 1971 byl jeho román Tak mě někdy napadá zfilmován a dostal dvě nominace na Oscara. Zemřel 10. listopadu 2001 po operaci, při níž mu byl z jater odstraněn rakovinný nádor. Ve svých dílech se zabývá problémem odcizení, které nastává díky anonymitě moderní společnosti. Často se zabývá problémy jedince, který se vinou společnosti dostane do jemu nepřátelského prostředí, autor se staví do role protestujícího proti této situaci. Po napsání prvních dvou knih se na 20 let odmlčel. Některá jeho...

Více od autora