Jan Machoň
Vyděděnci

1971 | Nakladatelství Blok

Podstatně přepracované a částečně zkrácené vydání autorova historického románu z doby vlády Václava IV. . Román, který se zaměřuje na spory Václava IV. s panstvema na boje mezi příslušníky lucemburského panovnického rodu, líčí pomoc moravské šlechty markrabímu Prokopovi, jenž bojuje na straně krále proti svému bratrovi… markrabímu Joštovi. Autor zde sugestivním způsobem navozuje ovzdušítehdejší doby, přesvědčivě líčí život na moravských tvrzích a statcích a jednající postavy vybavuje dokonalou psychologií. Podstatně přepracované a částečně zkrácené vydání autorova historického románu z doby vlády Václava IV. . Román, který se zaměřuje na spory Václava IV. s panstvema na boje mezi příslušníky lucemburské…ho panovnického rodu, líčí pomoc moravské šlechty markrabímu Prokopovi, jenž bojuje na straně krále proti svému bratrovi markrabímu Joštovi. Autor zde sugestivním způsobem navozuje ovzdušítehdejší doby, přesvědčivě líčí život na moravských tvrzích a statcích a jednající postavy vybavuje dokonalou psychologií.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	241
Jazyk:	česky
Vydání:	2., přepr. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	18. 10. 2023 14:30
Číslo položky:	666061

O autorovi

Jan Machoň

Jan Machoň byl český a československý spisovatel, literární kritik, novinář, politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění v letech 1971-1981. Jan Machoň se narodil v Červené Lhotě u Třebíče do rodiny drobných rolníků. Roku 1937 dokončil měšťanskou školu v Okříškách. Ve studiu pokračoval na Státním reálném gymnasiu v Třebíči, které zakončil roku 1943 maturitou. Za okupace působil v ilegálním kulturním spolku Vysočina, kde roku 1943 uveřejnil básnickou sbírku Úlomky porculánu. Po válce vstoupil do Čs. sociální demokracie. Od roku 1945 do roku 1952 působil jako kulturní redaktor v brněnské redakci Svobodných novin. Přispíval do časopisů Dnešek a List Sdružení moravských spisovatelů. Po zrušení Lidových novin pracoval v Jihlavě jako metodik krajské knihovny a věnoval se studiu regionální historie. Vrcholem jeho literárního díla jsou historické romány Vyděděnci a Život pro živé odehrávající se v době vlády krále Václava IV. a jeho konfliktů s bratrem uherským králem Zikmundem a bratrancem moravským markrabětem Joštem. Roku 1954 nastoupil jako redaktor v listu Svobodné slovo v Brně. Mezi lety 1970 až 1981 působil jako šéfredaktor Svobodného slova v Praze. Za normalizace zaměstnal řadu novinářů propuštěných z jiných redakcí. Novinář Jiří Hodač na něj vzpomínal s tím, že „Šéfredaktor Svobodného slova Jan Machoň byl možná kontroverzní, ale nade mnou někdy držel ruku. Dokázal například spolknout, že jsem nepodepsal tzv. antichartu...“ Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát získal i ve volbách roku 1976 . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1981. ...

Více od autora