Knihy
Beletrie
Slovenská literatura
Peter Jilemnický
Výber zo slovenskej poviedkovej tvorby

Peter Jilemnický: Výber zo slovenskej poviedkovej tvorby

Peter Jilemnický, Vladimír Mináč, Martin Kukučín, Peter Karvaš, Janko Jesenský, Svetozár Hurban Vajanský, Mária Jančová, Jozef Gregor-Tajovský, Ján Kalinčiak, Timrava
Výber zo slovenskej poviedkovej tvorby : mimočítanková četba pro 9.-11. postup. ročník všeobecně vzdělávacích škol, pro školy pedagog. a odb

1957 | Státní pedagogické nakladatelství

Výber slovenských poviedok pre českého čitateľa s úvodom o predstavení slovenskej tvorby a slovensko-český slovník.

Obsah: Jozef Kalinčiak - Svätý duch * Svetozar Hurban Vajanský - Rubačova žena * Martin Kukučín - Keď báčik z Chochoľova umrie * Timrava - Pomocník * Jozef Gregor-Tajovský - Mamka Pôstková, Maco M…lieč * Janko Jesenský - Pani Rafiková, Štvorylka * Ladislav Nádaši-Jége - Kozinský mlyn * Peter Jilemnický - Kompas v nás * Vladimír Mináč - Na rozhraní * Peter Karvaš - Pre naše pekné oči * Mária Jančová - Rozprávka o mieri * Výber slovenských poviedok pre českého čitateľa s úvodom o predstavení slovenskej tvorby a slovensko-český slovník.

Obsah: Jozef Kalinčiak - Svätý duch * Svetozar Hurban Vajanský - Rubačova že…na * Martin Kukučín - Keď báčik z Chochoľova umrie * Timrava - Pomocník * Jozef Gregor-Tajovský - Mamka Pôstková, Maco Mlieč * Janko Jesenský - Pani Rafiková, Štvorylka * Ladislav Nádaši-Jége - Kozinský mlyn * Peter Jilemnický - Kompas v nás * Vladimír Mináč - Na rozhraní * Peter Karvaš - Pre naše pekné oči * Mária Jančová - Rozprávka o mieri *

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	318
Jazyk:	slovensky
Edice:	Mimočítanková četba
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 5. 2024 13:55
Číslo položky:	833200

O autorech

Peter Jilemnický

Peter Jilemnický byl slovenský spisovatel, novinář, učitel a komunistický politik českého původu. Narodil se v Kyšperku , ve východních Čechách. Pocházel z rodiny strojvedoucího; měl dva sourozence, bratra Jindřicha a sestru Marii. Vzdělání získal v měšťanské škole škole v Kyšperku a v Červené Vodě, potom pokračoval na Střední zemědělské škole v Chrudimi, ale maturoval na učitelském ústavu v Levicích na jižním Slovensku. Po ukončení studií pracoval jako učitel na Slovensku. V roce 1922 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1926–8 pobýval v Sovětském svazu. V roce 1927 byl přijat do sovětské komunistické strany a studoval na moskevském Státním institutu žurnalistiky. V roce 1928 se vrátil do ČSR a do r. 1929 působil spolu s E. Urxem v Moravské Ostravě v redakci Pravdy, ústředního orgánu KSČ pro Slovensko. Od roku 1936 učil ve městě Svätý Jur nedaleko Bratislavy, v roce 1939 se odstěhoval do Čech do vesnice Poříčí u Litomyšle. Do roku 1942 pak učil na vesnických školách. Jilemnický se za okupace zapojil do protifašistického boje. Byl členem ilegální komunistické odbojové organizace ve východních Čechách. Bratr Jilemnického byl v listopadu 1941 popraven. Jilemnický byl 27. října 1942 vyšetřován v Poříčí Gestapem a dalšího dne během výslechu v Pardubicích zatčen. V Pardubicích byl osm měsíců vězněn a v polovině června 1943 byl převezen do terezínské Malé pevnosti. Následně byl převezen do věznice v Litoměřicích a v říjnu odsouzen na osm let vězení. Vězení trávil v káznici Griebo u Coswigu poblíž Dessau. Na konci dubna 1945 se mu podařilo opustit tábor pod jménem jednoho polského vězně, který tam zemřel. Do Poříčí se vrátil 25. května 1945. V letech 1945–1946 byl zvolen poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska . V roce 1945 nastoupil...

Více od autora

Vladimír Mináč

Vladimír Mináč byl slovenský spisovatel-prozaik, esejista, filmový scenárista, publicista, kulturní organizátor a politik Komunistické strany Slovenska. Působil jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, za normalizace předseda Matice slovenské, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady. Ve Federálním shromáždění zasedal znovu po sametové revoluci v letech 1990-1992 za slovenské komunisty . Vzdělání získal na gymnáziu v Rimavské Sobotě a v Tisovci, kde také nakonec maturoval. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval slovenštinu a němčinu. Zúčastnil se aktivně Slovenského národního povstání, koncem roku 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu a později do Dachau. Po válce byl redaktorem armádního časopisu Bojovník . V roce 1949 se stal tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň byl redaktorem deníku Kultúrny život. V roce 1951 se stal vedoucím scenáristického oddělení Československého státního filmu, později šéfredaktorem časopisu Kultúrny život a od roku 1955 šéfredaktorem Slovenských pohľadov. V letech 1956–1974 se profesionálně věnoval literární tvorbě. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. V 60. letech se zapojoval do četných dobových diskuzí o postavení Slováků a Slovenska. V roce 1965 například vystupoval v polemice o dědictví slovenského povstání v letech 1848–1849, které Karel Marx a ortodoxní marxistická historiografie hodnotila jako reakční, provídeňské a sabotující liberální maďarskou revoluci. Mináč tento výklad odmítl a postoj maďarských revolucionářů označil za šovinistický. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém p...

Více od autora