Ladislav Klíma
Vteřiny věčnosti : prózy, listy, eseje, sentence : výbor z díla

1989 | Nakladatelství Odeon

Výbor z díla českého "filosofa-básníka", jehož práce se vždy pohybovaly na hranici mezi vědomím a podvědomím, realitou a absurditou, racionálnem a iracionálnem. Výbor z díla českého "filosofa-básníka", jehož práce se vždy pohybovaly na hranici mezi vědomím a podvědomím, realitou a absurditou, racionálnem a iracionálnem.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 79 Kč
	Stav Dobrý opotřebená obálka, vazba se začíná rozlepovat	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	290
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020702164
ISBN:	9788020702166
Edice:	386. svazek ed. 386. svazek ed. Světová četba
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 3. 2025 15:2
Číslo položky:	1193797

O autorovi

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora