Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Antonín Zápotocký
Vstanou noví bojovníci

Antonín Zápotocký
Vstanou noví bojovníci - PODPIS ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ z roku 1954

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Živě psaný otřásající obraz sociálních poměrů u nás v 2. půli 19. stol. Vzpomínkové vyprávění z poč. čes. dělnického hnutí v 80. a 90. letech, hlavně na Kladensku, kde ve vesnici Zákolanech se přičinil o třídní uvědomění otec autorův, spoluzakladatel čes. soc. demokracie, Ladislav Zápotocký, poslaný předtím do domovské… obce postrkem i s rodinou pro politickou činnost. Dokumentární vylíčení ovzduší čes. buržoasie, která kolaborovala s černožlutým rakušáctvím, aby mohla snáze vykořisťovat těžce pracující v kladenských dolech, v panských cukrovarech i na císařských velkostatcích. Autor pěkně vystihl 13 průkopnických let dělnického hnutí na čes. venkově od doby, kdy byli pro lid "socani" jen "zaprodanci židů" a "kriminálníci", přes vytrvalou uvědomovací práci ve "vzdělávacích a podpůrných spolcích" až k vítězným volbám v 5. kurii r. 1897. Bez příkras a realisticky podává kniha obraz poměrů mezi chudinou, která živořila v panských ratejnách, v bytech bez podlahy, která byla záměrně udržována panskými náhončími v nevědomosti a zaostalosti. Ostrý pohled na tolik vychvalované "staré zlaté časy", jaké ve skutečnosti byly a jak přičiněním měšťáctva klesla mravnost, jak vratký byl pojem svobody a jakých bylo třeba obětí z řad pracujících, aby se mohly poměry byť až za 50 let změnit. Živě psaný otřásající obraz sociálních poměrů u nás v 2. půli 19. stol. Vzpomínkové vyprávění z poč. čes. dělnického hnutí v 80. a 90. letech, hlavně na Kladensku, kde ve vesnici Zákolanech se přičini…l o třídní uvědomění otec autorův, spoluzakladatel čes. soc. demokracie, Ladislav Zápotocký, poslaný předtím do domovské obce postrkem i s rodinou pro politickou činnost. Dokumentární vylíčení ovzduší čes. buržoasie, která kolaborovala s černožlutým rakušáctvím, aby mohla snáze vykořisťovat těžce pracující v kladenských dolech, v panských cukrovarech i na císařských velkostatcích. Autor pěkně vystihl 13 průkopnických let dělnického hnutí na čes. venkově od doby, kdy byli pro lid "socani" jen "zaprodanci židů" a "kriminálníci", přes vytrvalou uvědomovací práci ve "vzdělávacích a podpůrných spolcích" až k vítězným volbám v 5. kurii r. 1897. Bez příkras a realisticky podává kniha obraz poměrů mezi chudinou, která živořila v panských ratejnách, v bytech bez podlahy, která byla záměrně udržována panskými náhončími v nevědomosti a zaostalosti. Ostrý pohled na tolik vychvalované "staré zlaté časy", jaké ve skutečnosti byly a jak přičiněním měšťáctva klesla mravnost, jak vratký byl pojem svobody a jakých bylo třeba obětí z řad pracujících, aby se mohly poměry byť až za 50 let změnit.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

PODPIS, odřené desky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý PODPIS, odřené desky	Skladem pro e-shop	1 499 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý celokožená	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, odřené desky obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná
Počet stran:	343
Jazyk:	česky
Edice:	Žatva, 5. svazek ed. 5. svazek ed. Skvosty
Vydání:	Vyd. 9.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 4. 2025 13:56
Číslo položky:	1216190

O autorovi

Antonín Zápotocký

Antonín Zápotocký byl československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi a pátým od vzniku samostatného Československa. K nejkontroverznějším krokům jeho prezidentského úřadování patří měnová reforma z roku 1953. Byl synem Ladislava Zápotockého , krejčího a známého českého socialistického novináře a funkcionáře, a Barbory, rozené Dolejšové; narodil se jako druhé z pěti dětí. Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. V roce 1910 se oženil s Marií Skleničkovou a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního stranického tisku. Během první světové války bojoval jako voják Rakousko-uherské armády v Haliči, Srbsku a na italské frontě. Po vzniku samostatného Československa se stal jedním ze zakladatelů levicové frakce v Československé sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku, která do svých požadavků zahrnovala demisi vlády a vytvoření dělnických rad. Za tuto svoji činnost byl odsouzen na 18 měsíců, devět měsíců vězněn a propuštěn byl až amnestií prezidenta Masaryka. Ve dvacátých letech patřil ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny. Ve třicátých letech byl představitelem komunistických Rudých odborů. Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil v...

Více od autora