Vladimír Justl, Jiří Holý
Vladimír Justl : ozvuky času-- : rozhovor

2007 | Nakladatelství Akropolis

Rozhovor, který s Vladimírem Justlem vedl literární historik Jiří Holý, věnuje prostor jak Justlovu přátelství s Holanem, Seifertem, Hrubínem a Skácelem, tak setkávání s dalšími básníky, divadelníky, herci i výtvarnými umělci. Na svůj život s literaturou a lidmi, se kterými se setkával, vzpomíná Vladimír Justl barvitě,… s humorem i řízností. Jeho vypravěčství čtenáře vtáhne, přiblíží mu osobnosti, které znal jen jako jména z čítanek, a otevře mu tak i cestu k jejich knihám. Knihu doprovází několik Justlových vzpomínkových textů, výbor z korespondence, přehledová bibliografie a dokumentární fotografie. Vladimír Justl je širší veřejnosti znám především jako editor Sebraných spisů Vladimíra Holana a jako spiritus agens poetické vinárny Viola, která spojila jeho lásku k poezii a zájem o divadlo. Především za uvedené aktivity také získal řadu ocenění, mj. Magnesii literu 2006 za přínos české literatuře. Rozhovor, který s Vladimírem Justlem vedl literární historik Jiří Holý, věnuje prostor jak Justlovu přátelství s Holanem, Seifertem, Hrubínem a Skácelem, tak setkávání s dalšími básníky, divadelníky, herci i výtvarnými umělci. Po Arcibiskupském gymnáziu přerušil Justlova další studia na Filozofické fakultě UK komunistický převrat: mladý aktivista Československé strany lidové byl z fakulty vyloučen a soustavně sledován tajnou policií. Po několika letech mohl pokračovat ve studiích na Filozofické fakultě olomoucké univerzity a v polovině 50. let nastoupil do nově založeného Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, pozdějšího Odeonu. V legendárním nakladatelském domě strávil jako editor stovky titulů i celé ediční řady několik desetiletí, v kontaktu s českými básníky a prozaiky, překladateli i výtvarníky. V letech 1965–1992 byl zároveň uměleckým vedoucím Violy, kde připravil či inicioval desítky literárních, zvláště básnických pořadů. K lidem, s nimiž se během svého života zvlášť sblížil, patřili kromě uvedených také Justlovi učitelé Oldřich Králík, Jaromír Bělič, Milan Sobotka, herci Radovan Lukavský, Karel Höger, Otakar Brousek a mnozí další, kolegové z Odeonu jako například Josef Škvorecký, malíř Karel Svolinský, kritik a divadelník Jan Grossman, hudebník a výtvarník Jiří Šlitr a řada jiných. Na svůj život s literaturou a lidmi, se kterými se setkával, vzpomíná Vladimír Justl barvitě, s humorem i řízností. Jeho vypravěčství čtenáře vtáhne, přiblíží mu osobnosti, které znal jen jako jména z čítanek, a otevře mu tak i cestu k jejich knihám. Knihu doprovází několik Justlových vzpomínkových textů, výbor z korespondence, přehledová bibliografie a dokumentární fotografie. Rozhovor, který s Vladimírem Justlem vedl literární historik Jiří Holý, věnuje prostor jak Justlovu přátelství s Holanem, Seifertem, Hrubínem a Skácelem, tak setkávání s dalšími básníky, divadelníky, …herci i výtvarnými umělci. Na svůj život s literaturou a lidmi, se kterými se setkával, vzpomíná Vladimír Justl barvitě, s humorem i řízností. Jeho vypravěčství čtenáře vtáhne, přiblíží mu osobnosti, které znal jen jako jména z čítanek, a otevře mu tak i cestu k jejich knihám. Knihu doprovází několik Justlových vzpomínkových textů, výbor z korespondence, přehledová bibliografie a dokumentární fotografie. Vladimír Justl je širší veřejnosti znám především jako editor Sebraných spisů Vladimíra Holana a jako spiritus agens poetické vinárny Viola, která spojila jeho lásku k poezii a zájem o divadlo. Především za uvedené aktivity také získal řadu ocenění, mj. Magnesii literu 2006 za přínos české literatuře. Rozhovor, který s Vladimírem Justlem vedl literární historik Jiří Holý, věnuje prostor jak Justlovu přátelství s Holanem, Seifertem, Hrubínem a Skácelem, tak setkávání s dalšími básníky, divadelníky, herci i výtvarnými umělci. Po Arcibiskupském gymnáziu přerušil Justlova další studia na Filozofické fakultě UK komunistický převrat: mladý aktivista Československé strany lidové byl z fakulty vyloučen a soustavně sledován tajnou policií. Po několika letech mohl pokračovat ve studiích na Filozofické fakultě olomoucké univerzity a v polovině 50. let nastoupil do nově založeného Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, pozdějšího Odeonu. V legendárním nakladatelském domě strávil jako editor stovky titulů i celé ediční řady několik desetiletí, v kontaktu s českými básníky a prozaiky, překladateli i výtvarníky. V letech 1965–1992 byl zároveň uměleckým vedoucím Violy, kde připravil či inicioval desítky literárních, zvláště básnických pořadů. K lidem, s nimiž se během svého života zvlášť sblížil, patřili kromě uvedených také Justlovi učitelé Oldřich Králík, Jaromír Bělič, Milan Sobotka, herci Radovan Lukavský, Karel Höger, Otakar Brousek a mnozí další, kolegové z Odeonu jako například Josef Škvorecký, malíř Karel Svolinský, kritik a divadelník Jan Grossman, hudebník a výtvarník Jiří Šlitr a řada jiných. Na svůj život s literaturou a lidmi, se kterými se setkával, vzpomíná Vladimír Justl barvitě, s humorem i řízností. Jeho vypravěčství čtenáře vtáhne, přiblíží mu osobnosti, které znal jen jako jména z čítanek, a otevře mu tak i cestu k jejich knihám. Knihu doprovází několik Justlových vzpomínkových textů, výbor z korespondence, přehledová bibliografie a dokumentární fotografie.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý natržená obálka, mírné oděrky, podpis autora	Skladem pro e-shop	99 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	309
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086903575
ISBN:	9788086903576
Edice:	Osobnost
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 14:30
Číslo položky:	1000684

O autorech

Vladimír Justl

Vladimír Justl byl český editor Holanových, Langerových či Škvoreckého spisů, literární historik, divadelní vědec a znalec české literatury a divadla. V roce 1948 byl pro špatný kádrový profil vyloučen z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Později absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Pracoval ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění , byl režisérem a dramaturgem Divadla Viola , zabýval se uměleckým přednesem. Od poloviny 50. let byl dvorním editorem básníka Vladimíra Holana; zasadil se o rehabilitaci jeho díla ve druhé polovině 50. let i o vydání většiny jeho děl v 60. až 80. letech; inicioval a vedl vydávání novátorsky pojatých Sebraných spisů V. Holana a byl autorem autentického básníkova životopisu. V letech 1965–1992 řídil Divadlo Viola. Jako nestraník se stal předsedou Komise uměleckého přednesu SČDU a místopředsedou její Subkomise divadla jednoho herce. Z této pozice spoluzaložil biennale Přehlídka divadla jednoho herce v Chebu , která se koná za účasti zahraničních umělců nepřetržitě dodnes. V době předlistopadové to byl prostor pro divadelnickou „šedou zónu“, tvorbu režimem sice povolenou, ale spíše trpěnou než vítanou. Přehlídky měly mediální ohlas, postupně vyšlo i několik knižních publikací. K páté Přehlídce divadla jednoho herce vyšel v Justlově uspořádání sborník Divadlo jednoho herce. Sborník vyznání a úvah, statí a dokumentů, který vydal Svaz českých dramatických umělců . V rámci VII. ročníku Přehlídky divadla jednoho herce vydaly Společnost přátel kultury slova a Divadelní ústav První dodatek ke sborníku Divadlo jednoho herce. Slovo a hlas je sdružení osob, podporujících kulturu mluvního projevu a především um...

Více od autora

Jiří Holý

Jiří Holý byl český herec, scénograf a výtvarník. Původně měl být profesionálním výtvarníkem, po absolutoriu obchodní dvouleté akademie studoval grafiku a malířství až do doby, kdy nacisté v roce 1939 zavřeli české vysoké školy. Hrál ochotnicky divadlo. V květnu 1945 se stal členem skupiny levicových divadelníků Obratník, organizované Zdeňkem Míkou, která provozovala agitační pouliční divadlo. Po 2. světové válce se stal profesionálním hercem. V roce 1946 působil v zájezdové skupině Jindřicha Plachty, zařazené jako „Divadlo pod Plachtou“ do Vesnického divadla, později hrál v různých oblastních divadlech . V letech 1960–1986 byl předním členem souboru pražského Divadla E. F. Buriana. V oblastních divadlech se také uplatnil jako scénograf a kostýmní výtvarník. Od roku 1986 byl v důchodu a vystupoval pouze příležitostně. Jednalo se také o uznávaného rozhlasového a dabingového herce, který byl nositelem prestižní Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v tomto oboru . Byl rovněž držitelem Státní ceny a roku 1983 jmenován zasloužilým umělcem. Ve filmu i v televizi ztvárnil velké množství drobnějších a epizodních rolí, zejména v mladším věku se často jednalo o různé záporné postavy . Vyučoval herectví na brněnské JAMU a pražské konzervatoři,po celý život se nepřetržitě věnoval výtvarné tvorbě , kterou představil na několika kolektivních i samostatných výstavách.

Více od autora