Claude Simon
Vítr : Pokus o obnovení barokního retáblu

1980 | Nakladatelství Odeon

Románový hrdina - bezbranný dobrák přijíždí do malého francouzského městečka, aby se ujal dědictví po otci. Svou pouhou přítomností, svým roztržitým vztahem k majetku a bezprostředním chováním rozvíří dusivou atmosféru městečka a bezděčně ovlivní i několik lidských osudů. Románový hrdina - bezbranný dobrák přijíždí do malého francouzského městečka, aby se ujal dědictví po otci. Svou pouhou přítomností, svým roztržitým vztahem k majetku a bezprostředním chováním rozvíří… dusivou atmosféru městečka a bezděčně ovlivní i několik lidských osudů.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 6. 2026

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 6. 2026	99 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 6. 2026	89 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	296
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vladimír Binar
Edice:	Soudobá světová próza. Malá řada, Malá řada Soudobé světové prózy, (Odeon)
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 6. 2026 12:7
Číslo položky:	1804689

O autorovi

Claude Simon

Claude Simon byl francouzský spisovatel, obvykle řazen mezi představitele nového románu. Toto zařazení je nicméně sporné, jelikož v díle Claudea Simóna jsou velmi patrné ozvuky Marcela Prousta a Williama Faulknera. Simon do centra svých románů staví lidskou zkušenost, člověka. Narodil se na Madagaskaru, což v té době byla francouzská kolonie, v rodině koloniálního důstojníka. Dětství prožil v jihofrancouzském Perpignanu, později studoval v Oxfordu a Cambridge. Jako dobrovolník se na straně republikánů účastnil španělské občanské války . Po válce se živil vinařstvím a maloval , postupně se přiklonil k literatuře. Od roku 1963 se živil jako spisovatel. Do konce života však psával výtvarné kritiky a anotace. Text Vlasy Bereniky je přímým odkazem k obrazu surrealistického katalánského malíře Joana Miróa. Roku 1985 byla Claudu Simónovi udělena Nobelova cena za literaturu. Po víceméně klasickém raném díle si Simon osvojil velice specifickou a komplikovanou formu zakládající se na netradiční větné skladbě, netradičním pojetí času a prolínání přítomnosti s minulostí. Tímto způsobem se pokoušel postihnout emoce respektive jejich útržkovitost. Často pracuje s autobiografickými prvky, hlavně s osobní zkušeností války, kterou promítá do různých historických konfliktů. Častým motivem jsou i rodinné mýty. Hlavním motivem však zůstává zakoušení času, stárnutí, zapomínání, mizení... Častým obrazem jeho próz jsou koně. Zastával tezi, že i fabulace je autobiografická a na otázku "jak píšete", odpovídal: "Pokouším se započít větu, pokračovat a skončit" – rozvíjení věty je však u Simona nanejvýš složitý proces: některá souvětí čítají až 1000 slov. Jakkoliv je ve francii Simonovo dílo již kanonické, do češtiny byly přeloženy pouhé tři romány: Rané romány Švindlíř, Gulliver, Na napjatém laně ještě drží tradič...

Více od autora