Adalbert Stifter
Vítek : román o bojích Přemyslovců - Díl III

1926 | Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství

Román rakouského spisovatele českého původu 1. pol. 19. století je první částí zamýšlené trilogie a zároveň i jeho posledním dílem.
Děj rozsáhlé románové skladby je situovaný do autorova rodiště v okolí Frymburka na Šumavě na počátku 12. století a zachycuje historickou etapu boje Přemyslovců o knížecístolec po smrt…i knížete Soběslava. Hlavním hrdinou knihy je mladý odvážný rytíř Vítek, jenž se po Soběslavově smrti stane věrným poddaným krále Vladislava I. a v jeho službách v mnoha vojenských šarvátkách usiluje především o nastolení práva a spravedlnosti. Za svou odvahu byl ctěn svou bojovou družinou a po právu odměněn panovníkem. Později se stává zakladatelem slavného rodu Vítkovců. Román rakouského spisovatele českého původu 1. pol. 19. století je první částí zamýšlené trilogie a zároveň i jeho posledním dílem.
Děj rozsáhlé románové skladby je situovaný do autorova rodiště v… okolí Frymburka na Šumavě na počátku 12. století a zachycuje historickou etapu boje Přemyslovců o knížecístolec po smrti knížete Soběslava. Hlavním hrdinou knihy je mladý odvážný rytíř Vítek, jenž se po Soběslavově smrti stane věrným poddaným krále Vladislava I. a v jeho službách v mnoha vojenských šarvátkách usiluje především o nastolení práva a spravedlnosti. Za svou odvahu byl ctěn svou bojovou družinou a po právu odměněn panovníkem. Později se stává zakladatelem slavného rodu Vítkovců.

Součástí souboru:

Vítek 1926 (3 svazky)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	215 s., [6] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Stanislav Hudeček
Překladatel:	Milena Illová
Edice:	Vítek, 56. svazek ed. Románová knihovna
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Adalbert Stifter

Adalbert Stifter, též Vojtěch Stifter byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Patří k nejvýznamnějším představitelům biedermeieru. Je dodnes aktuální svou kritikou nesnášenlivosti mezi národy a svým vztahem k šumavské přírodě. V rané tvorbě používal pseudonym Ostade. Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 jako nejstarší syn tkalce a obchodníka s plátnem Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny z řeznického rodu v Horní Plané nad Vltavou , v tamním kostele sv. Marie Magdalény byl pokřtěn jmény Albert August. Poté, co otec v roce 1817 zahynul při nehodě pod formanským vozem, vychovávala jej matka. Prací v hospodářství svého dědečka z otcovy strany Augustina Stiftera pomáhal zlepšovat rodinné poměry. Smrt otce Adalbertem natolik otřásla, že ji odmítal přijmout jako fakt a dva dny držel hladovku. V roce 1818 ho poslal dědeček z matčiny strany Franz Friepes proti jeho vůli na latinskou školu. V roce 1820 se jeho matka podruhé vdala, za hornoplánského pekaře Ferdinanda Mayera. V roce 1825 Stifter prodělal pravé neštovice. Obecnou školu navštěvoval v Horní Plané, odkud byl na základě vynikajících výsledků doporučen na gymnázium. Studoval v letech 1817–1826 na latinském akademickém gymnáziu v klášteře benediktinů v Kremsmünsteru, pod vedením patera Placida Halla. V tomto prostředí, které později popsal jako nejkrásnější období svého života, se rozvinul jeho silný cit pro přírodu, literaturu i umění o teoretické zázemí. V latinské škole byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v překladu: "Adalbert Stifter Čech Hornoplanský". Školu ukončil s vynikajícími výsledky. Pokračoval na Vídeňské univerzitě studiem práv. Zajímal se o fyziku, jazyky a filosofii. Studium si financoval jako soukromý učitel. Měl výrazné pedagogické nadání, avšak nikdy nehledal stálé učitelské místo. Díky této práci také poznal svou první lásku, Fanny Greipelovou z rodiny bohatého obchodníka ve Frymburk...

Více od autora