Adalbert Stifter
Vítek

1953 | Nakladatelství Vyšehrad

Volný a mohutný tok vyprávění o osudech země České ku konci vlády Soběslavovy, o sporech Přemyslovců po jeho smrti a slavném panování krále Vladislava I., vítěze milánského. Titulním hrdinou je rytíř věru bez bázně a hany, statečný a zbožný, moudrý a krásný. Němec sice, věrně však sloužící pod korouhví českých panovník…ů. Úzkostlivě objektivní Stifter vidí české dějiny herderovskýma očima a stejně jako náš Kollár věří i on v jejich neustálý vývoj k pokroku, k právu, řádu a lidskosti. Vynikající postavy románu jsou pouze mluvčími mnohohlasého sboru. Vítek vítězí nad vládychtivými lechy, neboť se opírá o šumavské lesáky, vlastního kolektivního hrdinu knihy. Stifter postavil touto "českou Iliadou" pomník své lásce k rodné Šumavě, jejíž krásy zpodobil sytě barvitým stětcem. Neprávem byla knize vytýkána rozvláčnost. "Přísná věcnost a neosobnost osobitého slohu neunavuje, ale působí až mrazivě či vlastně působila by mrazivě, kdyby nebyla prostoupena hlubokým mravním zaujetím." - Orig. 1. vyd. 1865-6.7. 1. čes. vyd. 1926 Volný a mohutný tok vyprávění o osudech země České ku konci vlády Soběslavovy, o sporech Přemyslovců po jeho smrti a slavném panování krále Vladislava I., vítěze milánského. Titulním hrdinou je rytíř …věru bez bázně a hany, statečný a zbožný, moudrý a krásný. Němec sice, věrně však sloužící pod korouhví českých panovníků. Úzkostlivě objektivní Stifter vidí české dějiny herderovskýma očima a stejně jako náš Kollár věří i on v jejich neustálý vývoj k pokroku, k právu, řádu a lidskosti. Vynikající postavy románu jsou pouze mluvčími mnohohlasého sboru. Vítek vítězí nad vládychtivými lechy, neboť se opírá o šumavské lesáky, vlastního kolektivního hrdinu knihy. Stifter postavil touto "českou Iliadou" pomník své lásce k rodné Šumavě, jejíž krásy zpodobil sytě barvitým stětcem. Neprávem byla knize vytýkána rozvláčnost. "Přísná věcnost a neosobnost osobitého slohu neunavuje, ale působí až mrazivě či vlastně působila by mrazivě, kdyby nebyla prostoupena hlubokým mravním zaujetím." - Orig. 1. vyd. 1865-6.7. 1. čes. vyd. 1926

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky, zašlé desky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý bez obálky, zašlé desky	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý vazba lehce povolená, drží pohromadě, bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Mírně opotřebená lehce cítit po vlhkosti, ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Mírně opotřebená lehce cítit po vlhkosti	Skladem pro e-shop	39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	705
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jitka Fučíková
Edice:	32. svazek ed. 32. svazek ed. Knihovna světových klasiků
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 3. 2025 13:13
Číslo položky:	1190206

O autorovi

Adalbert Stifter

Adalbert Stifter, též Vojtěch Stifter byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Patří k nejvýznamnějším představitelům biedermeieru. Je dodnes aktuální svou kritikou nesnášenlivosti mezi národy a svým vztahem k šumavské přírodě. V rané tvorbě používal pseudonym Ostade. Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 jako nejstarší syn tkalce a obchodníka s plátnem Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny z řeznického rodu v Horní Plané nad Vltavou , v tamním kostele sv. Marie Magdalény byl pokřtěn jmény Albert August. Poté, co otec v roce 1817 zahynul při nehodě pod formanským vozem, vychovávala jej matka. Prací v hospodářství svého dědečka z otcovy strany Augustina Stiftera pomáhal zlepšovat rodinné poměry. Smrt otce Adalbertem natolik otřásla, že ji odmítal přijmout jako fakt a dva dny držel hladovku. V roce 1818 ho poslal dědeček z matčiny strany Franz Friepes proti jeho vůli na latinskou školu. V roce 1820 se jeho matka podruhé vdala, za hornoplánského pekaře Ferdinanda Mayera. V roce 1825 Stifter prodělal pravé neštovice. Obecnou školu navštěvoval v Horní Plané, odkud byl na základě vynikajících výsledků doporučen na gymnázium. Studoval v letech 1817–1826 na latinském akademickém gymnáziu v klášteře benediktinů v Kremsmünsteru, pod vedením patera Placida Halla. V tomto prostředí, které později popsal jako nejkrásnější období svého života, se rozvinul jeho silný cit pro přírodu, literaturu i umění o teoretické zázemí. V latinské škole byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v překladu: "Adalbert Stifter Čech Hornoplanský". Školu ukončil s vynikajícími výsledky. Pokračoval na Vídeňské univerzitě studiem práv. Zajímal se o fyziku, jazyky a filosofii. Studium si financoval jako soukromý učitel. Měl výrazné pedagogické nadání, avšak nikdy nehledal stálé učitelské místo. Díky této práci také poznal svou první lásku, Fanny Greipelovou z rodiny bohatého obchodníka ve Frymburk...

Více od autora