Věra Nosková
Víme svý : 3

2008 | Nakladatelství Klika Věra Nosková

„Je nutné být ve střehu, hlídat si vnitřní svobodu a pečovat o vzpurnost.“ S tímto krédem se hrdinka Víme svý, Pavla, snaží nejen přetrpět nesrozumitelné nepřátelství příhraničního městečka, ale i naplno prožít krásu okolní krajiny, dychtivost mládí a tobogan lásky. Začátek sedmdesátých let minulého století byl za podp…ory sovětské okupace poznamenán hysterickým střežením hranic a návratem nenáviděných rudých strejců k mocenským korýtkům. V pohraničí byl tento proces provázen vykořeněností obyvatel, ochotou podílet se na ochraně hrázi socialismu slídilstvím a donašečstvím. Pavla by poprvé v životě mohla získat žádoucí životní jistoty – slušné bydlení a práci – ale ukazuje se, že za nepřijatelnou cenu. „Musíš se v tom všem naučit chodit. Jinak tu nevydržíš. A jinde to nebude lepčí, nemysli. Tenhle svět není pro jelimánky,“ poučuje Pavlu problematická kamarádka, venkovská kurtizána. Hrdinka románu není lapena jen pastí doby a malých poměrů, ale i střetem kultur nebo v závěru příběhu nechtěným těhotenstvím. Je možné být šťastný a svobodný navzdory době v níž převažuje faleš a slídilství? Pod vším křiváctvím, přikrčeností a ukoptěnou kolaborací probublává celkem normální, lahodný život. Závěrečný díl triologie má, jako předešlé dva díly, Bereme, co je a Obsazeno, plnokrevný jazyk a bohatý děj. „Je nutné být ve střehu, hlídat si vnitřní svobodu a pečovat o vzpurnost.“ S tímto krédem se hrdinka Víme svý, Pavla, snaží nejen přetrpět nesrozumitelné nepřátelství příhraničního městečka, ale i nap…lno prožít krásu okolní krajiny, dychtivost mládí a tobogan lásky. Začátek sedmdesátých let minulého století byl za podpory sovětské okupace poznamenán hysterickým střežením hranic a návratem nenáviděných rudých strejců k mocenským korýtkům. V pohraničí byl tento proces provázen vykořeněností obyvatel, ochotou podílet se na ochraně hrázi socialismu slídilstvím a donašečstvím. Pavla by poprvé v životě mohla získat žádoucí životní jistoty – slušné bydlení a práci – ale ukazuje se, že za nepřijatelnou cenu. „Musíš se v tom všem naučit chodit. Jinak tu nevydržíš. A jinde to nebude lepčí, nemysli. Tenhle svět není pro jelimánky,“ poučuje Pavlu problematická kamarádka, venkovská kurtizána. Hrdinka románu není lapena jen pastí doby a malých poměrů, ale i střetem kultur nebo v závěru příběhu nechtěným těhotenstvím. Je možné být šťastný a svobodný navzdory době v níž převažuje faleš a slídilství? Pod vším křiváctvím, přikrčeností a ukoptěnou kolaborací probublává celkem normální, lahodný život. Závěrečný díl triologie má, jako předešlé dva díly, Bereme, co je a Obsazeno, plnokrevný jazyk a bohatý děj.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	251
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090332072
ISBN:	9788090332072
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Pavla
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 1. 2025 16:52
Číslo položky:	1113234

O autorovi

Věra Nosková

Věra Nosková , je česká spisovatelka, novinářka, propagátorka vědy a kritického myšlení. Brzy po narození se s rodiči přestěhovala do Strakonic v jižních Čechách, kde žila do dvaceti let. Vystudovala zde gymnázium, později studovala při zaměstnání Střední pedagogickou školu v Praze. Do roku 1990 vystřídala asi 16 zaměstnavatelů a mnoho profesí . Nejdéle byla učitelkou v mateřské škole a noční vychovatelkou v Domově mládeže Haštalská v Praze. Po roce 1989 začala pracovat jako novinářka a externí rozhlasová redaktorka. Od roku 2003 se věnuje psaní beletrie. Ve vlastním nakladatelství vydává populárně vědecké publikace významných členů občanského sdružení Sisyfos, prózu jiných autorů a vlastní díla. Věra Nosková byla spoluzakladatelkou a po tři roky předsedkyní Českého klubu skeptiků Sisyfos a je členkou PEN klubu. Věra Nosková žije v Praze, je vdaná a má dva dospělé syny. V 60. a 70. letech publikovala básně v časopisech Divoké víno a Literární měsíčník, některé texty byly uváděny v pořadech "Zelené peří" Mirka Kováříka v divadle Rubín. První sbírka básní připravená do tisku v Českobudějovickém nakladatelství Růže počátkem 80. let byla těsně před vydáním zakázána. Jediná sbírka básní "Inkoustové pádlo" vyšla roku 1988. Po roce 1989 našla nová zaměstnání jako tajemnice a redaktorka v Českém deníku, jako redaktorka Týdnu , reportérka obrazové přílohy Blesk Magazín, redaktorka Europress a nakonec jako spoluautorka přílohy " Věda a lidé" Hospodářských novin. Externě spolupracovala s Lidovými novinami a MF DNES, časopisy Reflex, Print and Publishing, Packaging, Sanquist, Listy, na Slovensku Rozmer a Prometheus V devadesátých letech uváděla pořad "Naše téma" v Českém rozhlase Vltava, a již několik let píše pravidelné fejetony pro týdeník Rozhlas. Vedle článků popularizujících vě...

Více od autora