Ivo Andrić
Vezírův slon : výbor z povídek

1987 | Nakladatelství Odeon

Kniha povídek Ivo Andriće. Autor byl bosenský básník srbského původu, prozaik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu . Doslov Dušana Karpatského. Kniha povídek Ivo Andriće. Autor byl bosenský básník srbského původu, prozaik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu . Doslov Dušana Karpatského.

Stav

Mírně opotřebená

vazba lehce prasklá, vše drží

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba lehce prasklá, vše drží
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	408
Jazyk:	česky
Překladatel:	Dušan Karpatský, Viktor Kudělka, Milada Černá, Milada Nedvědová
Edice:	Galerie klasiků
Vydání:	Vydání v tomto uspořádání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 4. 2026 12:12
Číslo položky:	1687704

O autorovi

Ivo Andrić

Ivo Andrić byl jugoslávský prozaik, básník, esejista a diplomat z Bosny a Hercegoviny. Většinu svých děl napsal srbsky v ekavském nářečí. V roce 1961 získal Nobelovu cenu za literaturu. Ivan Andrić se narodil 10. října 1892 v obci Dolac u Travniku, kde byla jeho matka Katarina na návštěvě u příbuzných. Andrićovi rodiče byli oba katoličtí Chorvati a on byl jejich jediné dítě. Jeho otec, Antun, byl umělecký klempíř, který se uchýlil k práci školníka v Sarajevu. Dětství a rané mládí Andrić prožil v bosenských městech Travniku, Višegradu a Sarajevu, kde také v roce 1912 odmaturoval. V Sarajevu i napsal své první básně. Aktivně se zapojil do činnosti nacionalistického protirakouského hnutí Mladá Bosna. Mezi lety 1912 a 1914 navštěvoval univerzity v Záhřebu, Vídni a Krakově. Do literatury vstoupil roku 1914, kdy mu bylo vydáno několik básní časopisecky a ve sborníku Hrvatska mlada lirika . Během svého pobytu v Záhřebu se setkal i s A. G. Matošem. Ve válečných letech 1914–18 byl několikrát vězněn rakouskými úřady, přičemž jeho vina spočívala v aktivní podpoře jihoslovanského nacionalismu. Krátce po osvobození v roce 1918 vydal svou prvotinu, sbírku básní Ex ponto. Po ní následovali Nemiri . V tomto roce začal také svou úspěšnou diplomatickou kariéru jako velvyslanec ve Vatikánu; až do roku 1941 pracoval v jugoslávských diplomatických službách. V roce 1923 se stal vicekonzulem v rakouském Štýrském Hradci, kde mu bylo umožněno dokončit svá vysokoškolská studia. Diplomovou práci předložil na téma Die Entwicklung des geistigen Lebens in Bosnien unter der Einwirkung der türkischen Herrschaft . V roce 1926 byl přijat do Srbské akademie věd a umění . Publikoval několik kratšíc...

Více od autora