Ivo Andrić
Travnická kronika

1958 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Autor, který strávil mnoho let v aktivní diplomatické službě, vypráví v knize o poměrech, jež vládly v Bosně na počátku minulého století. V Travniku, hlavním městě Bosny, byl zřízen francouzský konzulát a záhy nato i konzulát rakouský. S odbornými znalostmi líčí Andrič těžkou a svízelnou práci francouzského konzula i o…bou jeho rakouských protivníků a ukazuje, jak zástupci obou států byli nuceni hájit proti sobě protichůdné zájmy svých vlád. Široké pohledy do celého života tehdejšího Turecka za "konzulských časů". Autor, který strávil mnoho let v aktivní diplomatické službě, vypráví v knize o poměrech, jež vládly v Bosně na počátku minulého století. V Travniku, hlavním městě Bosny, byl zřízen francouzský konzul…át a záhy nato i konzulát rakouský. S odbornými znalostmi líčí Andrič těžkou a svízelnou práci francouzského konzula i obou jeho rakouských protivníků a ukazuje, jak zástupci obou států byli nuceni hájit proti sobě protichůdné zájmy svých vlád. Široké pohledy do celého života tehdejšího Turecka za "konzulských časů".

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	69 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	478
Jazyk:	česky
Edice:	88. svazek ed. 88. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 12. 2025 12:43
Číslo položky:	1494244

O autorovi

Ivo Andrić

Ivo Andrić byl jugoslávský prozaik, básník, esejista a diplomat z Bosny a Hercegoviny. Většinu svých děl napsal srbsky v ekavském nářečí. V roce 1961 získal Nobelovu cenu za literaturu. Ivan Andrić se narodil 10. října 1892 v obci Dolac u Travniku, kde byla jeho matka Katarina na návštěvě u příbuzných. Andrićovi rodiče byli oba katoličtí Chorvati a on byl jejich jediné dítě. Jeho otec, Antun, byl umělecký klempíř, který se uchýlil k práci školníka v Sarajevu. Dětství a rané mládí Andrić prožil v bosenských městech Travniku, Višegradu a Sarajevu, kde také v roce 1912 odmaturoval. V Sarajevu i napsal své první básně. Aktivně se zapojil do činnosti nacionalistického protirakouského hnutí Mladá Bosna. Mezi lety 1912 a 1914 navštěvoval univerzity v Záhřebu, Vídni a Krakově. Do literatury vstoupil roku 1914, kdy mu bylo vydáno několik básní časopisecky a ve sborníku Hrvatska mlada lirika . Během svého pobytu v Záhřebu se setkal i s A. G. Matošem. Ve válečných letech 1914–18 byl několikrát vězněn rakouskými úřady, přičemž jeho vina spočívala v aktivní podpoře jihoslovanského nacionalismu. Krátce po osvobození v roce 1918 vydal svou prvotinu, sbírku básní Ex ponto. Po ní následovali Nemiri . V tomto roce začal také svou úspěšnou diplomatickou kariéru jako velvyslanec ve Vatikánu; až do roku 1941 pracoval v jugoslávských diplomatických službách. V roce 1923 se stal vicekonzulem v rakouském Štýrském Hradci, kde mu bylo umožněno dokončit svá vysokoškolská studia. Diplomovou práci předložil na téma Die Entwicklung des geistigen Lebens in Bosnien unter der Einwirkung der türkischen Herrschaft . V roce 1926 byl přijat do Srbské akademie věd a umění . Publikoval několik kratšíc...

Více od autora