Reginald Maria Dacík
Věrouka pro laiky : Bůh ve svátostech (Variant.) - Díl V

Reginald Maria Dacík

Prof. ThDr. Vincenc Dacík byl český dominikán a katolický teolog, pronásledovaný komunistickým režimem. Narodil se 21. ledna 1907 v Uherském Brodě a byl pokřtěn jménem Vincenc. Po studiích na arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči byl roku 1925 přijat do ročního noviciátu bratrů dominikánů v Olomouci, kde na řádovém učilišti absolvoval v následujících letech 1926–1929 studia teologie a filozofie, završená roku 1929 studijním pobytem na Collegio Angelico v Římě. V tamější bazilice Sancta Maria supra Minerva, v blízkosti hrobu svaté Kateřiny Sienské, byl roku 1931 vysvěcen na kněze. Po dosažení doktorátu z teologie se vrátil do Olomouce, kde se až do roku 1950 věnoval činnosti profesorské, překladatelské, redaktorské, publikační, přednáškové a pastorační; tuto činnost přerušil jen v letech 1940–1946, kdy byl ustanoven převorem dominikánského kláštera u svatého Jiljí v Praze. Poněvadž na něj komunistická vláda v březnu 1950 vydala zatykač spolu s vypsáním odměny za vyzrazení jeho úkrytu, pokusil se Dacík o ilegální přechod hranic, avšak neúspěšně. Byl zatčen a souzen ve vykonstruovaném procesu. 16. srpna 1951 byl vynesen rozsudek, kterým byl podle § 241 obviněn z velezrady a špionáže a odsouzen k trestu smrti, zmírněném na 19 let vězení . Po propuštění z vězení na amnestii prezidenta Antonína Novotného byl zaměstnán v n. p. Fruta Uherský Brod jako dělník. 1. prosince 1965 začal působit na Velehradě jako duchovní správce stojanovské komunity Kongregace sester svatých Cyrila a Metoděje. Až do roku 1974, kdy mu byl odňat státní souhlas k vykonávání kněžské služby a kdy se vrátil do rodného domu v Uherském Brodě (kde po krátkodobém obnovení státního souhlasu příležitostně vypomáhal v pastoraci a současně budoval knihovnu pro potřeby dominikánského ř...