Reginald Maria Dacík
Mravouka

1946 | Nakladatelství Dominikánská Edice Krystal

Katolická mravouka podle zásad sv. Tomáše Akvinského.

Předmluva: Nikdo nepochybuje o potřebě katolické mravouky, neboť život je den ze dne složitější a není snadné aplikovat vždy správně zásady rozumu a víry ve všech jeho okolnostech. Mravouka je proto důležitou pomůckou v životě, aby byl uspořádán podle zákona …rozumu a víry a vedl opravdu k cíli, který mu dal Bůh. Nechci říci, že bychom neměli v české theologické literatuře v tomto ohledu postaráno. Jsou dosti známa zvláště díla dr. A. Vřeštála, totiž Katolická mravouka, psaná více pro theology, a Rukověť katolické mravouky, psaná pro laiky. Ze starších se nelze nezmínit o Katolické mravouce Řehákově a Katolické mravovědě Stárkově. Tato, jakož i mnohá jiná díla v tomto oboru, vykonala jistě dokonale své posláni. Dnes jsou to však díla vesměs nedostupná obyčejnému čtenáři a mimo to v tom nebo onom ohleduje třeba brát zřetel také na požadavky doby. Velký zájem o studium scholastiky v posledních letech a zcela zvláštní postavení, jehož se dostalo v theologii sv. Tomáši Akvinskému, přivedlo také moralisty k jeho theologickému dílu. A v této okolnosti můžeme právem vidět v dnešní mravouce stále větší odklon od dřívější kasuistiky a zdůrazňování spekulativní mravouky.
České vydání Theologické summy sv. Tomáše nesmí zůstat nevyužito. Málokterý národ se může pochlubit podobným překladem, na který můžeme být právem hrdi. Zcela záměrně jsem proto čerpal hlavně v tomto prameni a úmyslně cituji často český překlad Akvinátova dila, abych poukázal na jeho bohatství a abych přivedl co nejvíce čtenářů k tomuto nevyčerpatelnému prameni moudrosti božské i lidské.
I co se týče metody a rozdělení celé Mravouky chci se podstatně držet postupu sv. Tomáše, jak nám jej podal v Theologické summě. A proto po všeobecné části, v níž pojednám o theoretických zásadách katolické mravouky, o lidském skutku všeobecně, přistoupím k podrobnému pojednání o jednotlivých otázkách morální theologie, čili o lidském skutku, jak se nám jeví v jednotlivých ctnostech. Proto rozdělení druhé části není podle Desatera, jak tomu často bývá, nýbrž podle ctností božských a základních. Chápeme-li mravouku jako nauku o vytváření obrazu Božího v duši a jako zcela konkrétní následování Krista, vidíme zcela jasně, že toto rozdělení a tento postup je zcela samozřejmý. Tento postup také dokonale odpovídá touze člověka kráčet krok za krokem k větší podobnosti s Bohem, jenž je původcem mravního řádu, formálním předmětem morální theologie a jejím cílem. Katolická mravouka podle zásad sv. Tomáše Akvinského.

Předmluva: Nikdo nepochybuje o potřebě katolické mravouky, neboť život je den ze dne složitější a není snadné aplikovat vždy správně zásady… rozumu a víry ve všech jeho okolnostech. Mravouka je proto důležitou pomůckou v životě, aby byl uspořádán podle zákona rozumu a víry a vedl opravdu k cíli, který mu dal Bůh. Nechci říci, že bychom neměli v české theologické literatuře v tomto ohledu postaráno. Jsou dosti známa zvláště díla dr. A. Vřeštála, totiž Katolická mravouka, psaná více pro theology, a Rukověť katolické mravouky, psaná pro laiky. Ze starších se nelze nezmínit o Katolické mravouce Řehákově a Katolické mravovědě Stárkově. Tato, jakož i mnohá jiná díla v tomto oboru, vykonala jistě dokonale své posláni. Dnes jsou to však díla vesměs nedostupná obyčejnému čtenáři a mimo to v tom nebo onom ohleduje třeba brát zřetel také na požadavky doby. Velký zájem o studium scholastiky v posledních letech a zcela zvláštní postavení, jehož se dostalo v theologii sv. Tomáši Akvinskému, přivedlo také moralisty k jeho theologickému dílu. A v této okolnosti můžeme právem vidět v dnešní mravouce stále větší odklon od dřívější kasuistiky a zdůrazňování spekulativní mravouky.
České vydání Theologické summy sv. Tomáše nesmí zůstat nevyužito. Málokterý národ se může pochlubit podobným překladem, na který můžeme být právem hrdi. Zcela záměrně jsem proto čerpal hlavně v tomto prameni a úmyslně cituji často český překlad Akvinátova dila, abych poukázal na jeho bohatství a abych přivedl co nejvíce čtenářů k tomuto nevyčerpatelnému prameni moudrosti božské i lidské.
I co se týče metody a rozdělení celé Mravouky chci se podstatně držet postupu sv. Tomáše, jak nám jej podal v Theologické summě. A proto po všeobecné části, v níž pojednám o theoretických zásadách katolické mravouky, o lidském skutku všeobecně, přistoupím k podrobnému pojednání o jednotlivých otázkách morální theologie, čili o lidském skutku, jak se nám jeví v jednotlivých ctnostech. Proto rozdělení druhé části není podle Desatera, jak tomu často bývá, nýbrž podle ctností božských a základních. Chápeme-li mravouku jako nauku o vytváření obrazu Božího v duši a jako zcela konkrétní následování Krista, vidíme zcela jasně, že toto rozdělení a tento postup je zcela samozřejmý. Tento postup také dokonale odpovídá touze člověka kráčet krok za krokem k větší podobnosti s Bohem, jenž je původcem mravního řádu, formálním předmětem morální theologie a jejím cílem.

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (5. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	419
Jazyk:	česky
Edice:	68. svazek ed. 68. svazek ed. Dominikánská edice Krystal
Vydání:	1.
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	1. 6. 2026 11:55
Číslo položky:	1774412

O autorovi

Reginald Maria Dacík

Prof. ThDr. Vincenc Dacík byl český dominikán a katolický teolog, pronásledovaný komunistickým režimem. Narodil se 21. ledna 1907 v Uherském Brodě a byl pokřtěn jménem Vincenc. Po studiích na arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči byl roku 1925 přijat do ročního noviciátu bratrů dominikánů v Olomouci, kde na řádovém učilišti absolvoval v následujících letech 1926–1929 studia teologie a filozofie, završená roku 1929 studijním pobytem na Collegio Angelico v Římě. V tamější bazilice Sancta Maria supra Minerva, v blízkosti hrobu svaté Kateřiny Sienské, byl roku 1931 vysvěcen na kněze. Po dosažení doktorátu z teologie se vrátil do Olomouce, kde se až do roku 1950 věnoval činnosti profesorské, překladatelské, redaktorské, publikační, přednáškové a pastorační; tuto činnost přerušil jen v letech 1940–1946, kdy byl ustanoven převorem dominikánského kláštera u svatého Jiljí v Praze. Poněvadž na něj komunistická vláda v březnu 1950 vydala zatykač spolu s vypsáním odměny za vyzrazení jeho úkrytu, pokusil se Dacík o ilegální přechod hranic, avšak neúspěšně. Byl zatčen a souzen ve vykonstruovaném procesu. 16. srpna 1951 byl vynesen rozsudek, kterým byl podle § 241 obviněn z velezrady a špionáže a odsouzen k trestu smrti, zmírněném na 19 let vězení . Po propuštění z vězení na amnestii prezidenta Antonína Novotného byl zaměstnán v n. p. Fruta Uherský Brod jako dělník. 1. prosince 1965 začal působit na Velehradě jako duchovní správce stojanovské komunity Kongregace sester svatých Cyrila a Metoděje. Až do roku 1974, kdy mu byl odňat státní souhlas k vykonávání kněžské služby a kdy se vrátil do rodného domu v Uherském Brodě (kde po krátkodobém obnovení státního souhlasu příležitostně vypomáhal v pastoraci a současně budoval knihovnu pro potřeby dominikánského ř...

Více od autora