Emil Holub
Velké dobrodružství : cesta po Zambezi

1952 | Nakladatelství Osveta

Velké dobrodružství je vypsání třetí Holubovy výpravy do nitra Afriky tak, jak bylo 1881 otištěno v jeho knize Sedm let v Jižní Africe, přeložené do všech světových jazyků. Mladý český badatel, který si na tuto objevnou cestu uspořil peníze z lékařské praxe v démantových polích, podnikl po zkušenostech předchozích výpr…av v březnu 1875 odvážnou cestu do království marucko-mabundského, hodlaje po řece Zambezi proniknout napříč Afrikou k jejímu východnímu pobřeží. Překonávaje těžké překážky kladené přírodou i domorodým vládcem, stanul 17. září u Viktoriiných slapů, a 1. prosince pokračoval na člunech obtížených bohatou kořistí sběratelskou peřejemi řeky. Ale ztráta dvou člunů a malárie donutily ho po tvrdém zápase s přírodou a hlavně nemocí ke zpáteční cestě a k návratu do Kimberleye 1876. Svoji cestu velikého významu vědeckého líčí prostě, bez udivujících efektů, perem bystrého pozorovatele i školeného přírodovědce. Jeho kniha, vyzdobená původními kresbami autora je věrným obrazem střední části Jižní Afriky v letech sedmdesátých. Velké dobrodružství je vypsání třetí Holubovy výpravy do nitra Afriky tak, jak bylo 1881 otištěno v jeho knize Sedm let v Jižní Africe, přeložené do všech světových jazyků. Mladý český badatel, který …si na tuto objevnou cestu uspořil peníze z lékařské praxe v démantových polích, podnikl po zkušenostech předchozích výprav v březnu 1875 odvážnou cestu do království marucko-mabundského, hodlaje po řece Zambezi proniknout napříč Afrikou k jejímu východnímu pobřeží. Překonávaje těžké překážky kladené přírodou i domorodým vládcem, stanul 17. září u Viktoriiných slapů, a 1. prosince pokračoval na člunech obtížených bohatou kořistí sběratelskou peřejemi řeky. Ale ztráta dvou člunů a malárie donutily ho po tvrdém zápase s přírodou a hlavně nemocí ke zpáteční cestě a k návratu do Kimberleye 1876. Svoji cestu velikého významu vědeckého líčí prostě, bez udivujících efektů, perem bystrého pozorovatele i školeného přírodovědce. Jeho kniha, vyzdobená původními kresbami autora je věrným obrazem střední části Jižní Afriky v letech sedmdesátých.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	299 Kč
Stav Dobrý bez obálky, zašlé desky, odřené rohy desek, razítko	Skladem pro e-shop	279 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~289 Kč~~ 259 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	335
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Poznání světa, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihovna Poznání světa
Vydání:	V Osvětě 1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 12. 2025 12:11
Číslo položky:	1487422

O autorovi

Emil Holub

Emil Holub, křtěný Emilian Carl Johann Holub byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe. Během dvou pobytů v jižní Africe v letech 1872–1879 a 1883–1887 zde vykonal několik vědeckých výprav a pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Na jeho druhé expedici jej doprovázela jeho manželka, spolupracovnice Růžena Holubová. Narodil se v Holicích v rodině lékaře Františka Holuba a jeho manželky Anny, rozené Ebertové. V roce 1857 se rodina přestěhovala do Pátku nad Ohří. V dětství četl africký cestopis Davida Livingstona, který jej podle jeho pozdějších slov silně ovlivnil. První ročník gymnázia studoval na německém reálném gymnáziu v Praze, další ročníky pak na německém gymnáziu v Žatci, kde maturoval v roce 1866. Chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, ale na přání otce začal studovat na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde 24. února 1872 promoval a získal titul doktor medicíny. Za podpory Vojtěcha Náprstka odjel 18. května 1872 na svou první cestu do jižní Afriky. Vyplul z anglického Southamptonu a po krátkém mezipřistání v Kapském Městě se vylodil 8. července v Port Elizabeth. Díky doporučení tamějšího rakouského konzula Adlera zde začal pracovat jako lékař v evropských rodinách. 26. srpna 1872 odešel vykonávat lékařskou praxi v městě Dutoitspan mezi hledači diamantů. V březnu 1873 se přidal ke konvoji místních lovců na dvouměsíční cestu – „vědecké safari“ na území bečuánských kmenů, kde získal první zkušenosti s domorodci a výstrojí. Sestavil přírodovědnou sbírku, kterou ve dvaceti bednách odeslal Náprstkovi do Prahy. Dne 3. listopadu 1873 vyrazil na druhou vědeckou výpravu se zaměřením na sbírku etnografických materiálů, z níž se vrátil 7. dubna 1874. Probádal východní okraj pouště Kalahari a navštívil Šošong, hlavní sídlo bečuánského kmene Bamangwatů. Zpět se vracel podél řeky Limpopo. Třetí expedici vykonal od 2. b...

Více od autora