Miloš Nesvadba, V. V Paleček
Velká pionýrská estráda : výbor básní, povídek, divadelních scének, kouzel a společenských her pro dětskou uměleckou tvořivost

1958 | Nakladatelství Mladá fronta

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	217
Jazyk:	česky
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Pionýr
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 10. 2023 9:41
Číslo položky:	663937

O autorech

Miloš Nesvadba

Miloš Nesvadba byl český herec, spisovatel, ilustrátor, výtvarník, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako komiksový kreslíř, karikaturista, divadelní a televizní scénograf. Jeho syn Michal Nesvadba je známý herec, bavič a mim. Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal scénografem a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu a přihlásil se na Státní konzervatoř v Praze. Jeho studia však přerušila druhá světová válka a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v Souboru mladých Jindřicha Honzla . V roce 1948 byl angažován do činohry Národního divadla, kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru Revizora zde odehrál spolu s Lubou Skořepovou dne 18. června 2014. Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii Miroslava Cikána Alena v roce 1947. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu 50. let, později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce Bořivoje Zemana Pyšná princezna . Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce 1977 podepsal tzv. antichartu a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce Rudého práva. Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu Dikobraz. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko, ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a př...

Více od autora